Co dělá tato země jinak? V čem je portugalský model tak přelomový a inspirativní? A čím si Portugalci vysloužili status světového lídra v oblasti progresivní drogové politiky?
Portugalsko bylo první
Portugalsko jako první stát na světě v roce 2001 dekriminalizovalo jak užívání, tak držení všech drog (bez dělení na „měkké“ či „tvrdé“) pro vlastní potřebu, a to v množství nepřesahujícím množství odpovídající průměrné spotřebě drogy pro jednu osobu po dobu 10 dnů. To znamená, že užívání návykových látek není protiprávní; jejich přechovávání, a to v jakémkoli množství a byť jen pro sebe, protiprávním jednáním je, jedná se však o přestupek, nikoli trestný čin. Dekriminalizace tedy není legalizace a rozhodně neznamená možnost beztrestné distribuce drog.
Dekriminalizace, jak je výše popsána, tedy držení návykových látek pro vlastní potřebu, znamená, že případný postih se pohybuje v rovině správního, nikoli trestního práva. Za takové jednání tedy, jinými slovy, nehrozí trest odnětí svobody, ale typicky pokuty či případně jiné sankce ve formě různých omezení nebo zákazů: navštěvovat určitá místa, stýkat se s určitými lidmi, vycestovat ze země apod. Samozřejmostí je zabavení drog. Od uložení sankce také může být upuštěno, rozhodne-li se člověk podstoupit léčbu závislosti.
Portugalsko neskončilo u dekriminalizace
Je třeba si uvědomit, že stejný stav, tj. užívání návykových látek, jakož i jejich přechovávání pro vlastní potřebu v malém množství (resp. v množství nikoli větším než malém), je i v České republice dekriminalizováno. Ačkoli je tedy u nás drogová situace ve srovnání s jinými státy na světě, stejně jako v Portugalsku, poměrně benevolentní, my takovou inspirací nejsme.
Proč je tedy Portugalsko synonymem dekriminalizace drog?
Protože tajemství „portugalského zázraku“, jak je občas mediálně dekriminalizační reforma prezentována, nespočívá pouze v dekriminalizaci, ale i v reakci na různá jednání spojená s drogami. Ta nejsou řešena obecnými přestupkovými komisemi či soudy, ale před speciálními lokálními komisemi (Comissões para a Dissuasão da Toxicodependência) složenými z odborníků – právníků, lékařů, psychologů, sociologů či sociálních pracovníků, jež se snaží adresně reagovat na každý jednotlivý případ s přihlédnutím k jeho specifickým okolnostem s tím, že je akcentována podpora uživatele při řešení jeho závislosti a léčba, nikoli trestání.
Harm reduction jako efektivní cesta
Portugalská dekriminalizace drog byla v roce 2001 součástí širší národní strategie drogové politiky z roku 1999 směřující ke zdravotně a sociálně, nikoli trestně-právně-represivně orientovanému přístupu. Jinými slovy, k takové koncepční změně existovala politická vůle reflektující názory a doporučení odborníků. V této souvislosti je třeba dodat, že poměrně radikální dekriminalizační krok reagoval na zdravotně-společenskou situaci, v níž se Portugalsko nacházelo v 90. letech – sužovala jej velmi vysoká prevalence užívání heroinu a velmi vysoká míra infekce HIV. Rovněž asi polovinu vězeňské populace tvořili odsouzení za drogovou trestnou činnost zahrnující i užívání a držení nelegálních návykových látek.
Klíčovými aspekty portugalské reformy jsou harm reduction a risk reduction, tj. snižování rizik a škod spojených s užíváním návykových látek. Prakticky to znamená, že ruku v ruce s dekriminalizací došlo k rozšíření léčebných služeb a intervenčních center, což se neobešlo bez finanční podpory státu. Uživatelům drog jsou poskytovány harm reduction služby a materiál, zahrnující např. metadonovou substituci a výměnu jehel, a to jak v k tomu určených centrech, tak i terénními sociálními pracovníky poskytujícími pomoc přímo v místech, kde je to potřeba. Zde je třeba podotknout, že od roku 2019 v Portugalsku existují i aplikační místnosti.
Uživatelé drog nejsou v takovém systému stigmatizováni či odsuzováni. V rámci terciární prevence naopak existují programy, které cílí na jejich sociální začleňování. Nejsou ani nuceni do abstinence; projeví-li však o léčbu závislosti zájem, jsou na této cestě podpořeni a vedeni, opět v rámci cílených programů.
NE „řekni drogám ne“
Dalším klíčovým aspektem je i reakce na trestnou činnost spojenou s drogami spočívající v hledání příčin takového jednání a ve snaze o jejich řešení. Pokud tedy v souvislosti s drogami dojde k závažné trestné činnosti a je uložen trest odnětí svobody, i ve vězení je s uživateli drog adiktologicky pracováno. V neposlední řadě se koncepční změna paradigmatu neobešla bez změny narativu týkajícího se drogově závislých, kteří začali být nazýváni uživateli psychoaktivních látek či osobami s návykovou poruchou, nikoli feťáky či jinými pejorativními označeními (v Portugalsku drogados – ve smyslu angl. junkies). Drogová reforma se neobešla ani bez smysluplně pojatých protidrogových kampaní, tj. kampaní nevycházejících z prohibice a koncepce „řekni drogám ne“, ale spíše cílících na osvětu (nejen) uživatelů drog v duchu již zmíněné harm reduction a prevence.
Data mluví jasně
Je přirozené, že drogy ani jejich uživatelé, stejně jako negativní jevy s užíváním drog spojené, z Portugalska ani po roce 2001 nevymizely. A ačkoli portugalský model není samospásný a má jistě své limity, výsledky většiny studií a evaluací portugalské situace prováděných konstantně a postupně s odstupem více a více let od dekriminalizační reformy (nyní je to více než 20 let) se v zásadě shodují na tom, že se Portugalsko vydalo správnou cestou. Navzdory tomu, že existují i ojedinělé studie relativizující prezentovaná data, bylo vysledováno, že v souvislosti s odklonem od přísné kriminalizace uživatelů drog se výrazně snížil počet osob vězněných v souvislosti s drogami, přičemž klesla i trestná činnost související s drogami obecně.
Byl vysledován i pokles úmrtí spojených s užíváním drog, jakož i pokles výskytu HIV či žloutenky. Byl sice zaznamenán nárůst užívání drog ve smyslu „experimentování“, resp. jednorázových užití, což však dle dostupných dat za posledních dvacet let nevedlo k vyšší incidenci vzniku závislostí. Naopak, počet drogově závislých klesl, resp. zvýšil se počet lidí, jež nastoupili do léčby – absence kriminalizace, a tedy i s ní spojené stigmatizace, totiž zvyšuje pravděpodobnost, že uživatelé vyhledají pomoc.
Proč tedy Portugalsko?
Portugalsko pochopilo, že „válka proti drogám“ nedává smysl. Místo démonizace drog a snah o svět bez nich přijalo fakt, že drogy a jejich uživatelé na světě byli, jsou a budou, a vydalo se cestou efektivního a humánního přístupu k dané situaci, jakož i některým jejím přímým účastníkům.
I když má portugalský přístup jistě své limity, je třeba uznat, že poměrně odvážná rozhodnutí místních politiků byla založena na doporučení předních expertů. Portugalská drogová politika se snaží být racionální a vycházet z vědeckých důkazů (být evidence-based) a od roku 1999 ji lze v zásadě považovat za konzistentní a vnitřně koherentní. Lze shrnout, že Portugalsko nestigmatizuje a nepostupuje prohibičně a represivně; naopak snaží se cíleně a efektivně v praxi naplňovat princip harm reduction.
Portugalský zázrak není tedy vůbec zázrakem; je to spíše racionální, pragmatický a na důkazech založený přístup k řešení drogové problematiky, jakož i problematiky závislostí v celé jejich komplexnosti, který vykazuje solidní úspěšnost. Zkusme v tomhle být alespoň trochu jako Portugalsko.
Tereza Dleštíková
Česká psychedelická společnost
Zdroje:
General Directorate for Intervention on Addictive Behaviours and Dependencies (SICAD). https://www.sicad.pt/EN/Paginas/default.aspx.
Portugal’s National Drug Strategy 1999 (English version). https://www.emcdda.europa.eu/drugs-library/portugals-national-drug-strategy-1999-english-version_en.
Drug policy profiles — Portugal. https://www.emcdda.europa.eu/publications/drug-policy-profiles/portugal_en.
The success of portugal´s decriminalisation policy – in seven charts. https://transformdrugs.org/blog/the-success-of-portugals-decriminalisation-policy-in-seven-charts.
Drug decriminalisation in Portugal: setting the record straight. https://transformdrugs.org/assets/files/PDFs/Drug-decriminalisation-in-Portugal-setting-the-record-straight.pdf.
Reports examine effects of decriminalisation of drugs in Portugal. https://www.drugsandalcohol.ie/12204/.
A social cost perspective in the wake of the Portuguese strategy for the fight against drugs. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25265899/.
20 years of Portuguese drug policy – developments, challenges and the quest for human rights. https://substanceabusepolicy.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13011-021-00394-7.
DPA releases new briefing paper & video, drug decriminalization in Portugal: learning from a health and human-centered approach. https://drugpolicy.org/news/dpa-releases-new-briefing-paper-video-drug-decriminalization-portugal/.
Going after the Addiction, Not the Addicted: The Impact of Drug Decriminalization in Portugal. https://docs.iza.org/dp10895.pdf.
Serviço de Intervenção nos Comportamentos Aditivos e nas Dependências (SICAD). https://www.sicad.pt/pt/Paginas/default.aspx.
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce. Děkujeme!