Zavedení psilocybinem asistované psychoterapie (PAP) do českého zdravotnictví je významným krokem, který přirozeně otevírá živou diskusi. Vzhledem k inovativní povaze této léčby je bezpečnost pacientů a budování důvěry odborné i širší veřejnosti na prvním místě. PAP je na základě dostupné evidence nyní schválena pouze pro pacienty s nejzávažnějšími psychiatrickými diagnózami, a to výhradně ve zdravotnictví. Cílem tohoto stanoviska je nabídnout věcný pohled na situaci a kontext pro probíhající debatu: popsat, co nová legislativa skutečně umožňuje, v jakém klinickém rámci se PAP odehrává a kam může její zavádění směřovat. Česká psychedelická společnost (CZEPS) stojí za odpovědnou implementací v souladu se stávajícími pravidly a zároveň podporuje odborný dialog o budoucím směřování oboru.
Štítek: ketamin
Ve světě vědy a výzkumu je oblíbeným nešvarem přicházet s novými termíny pro přesnější popis něčeho, co již někým pojmenováno bylo, ale nevyhovuje někomu jinému. Můžeme až s údivem polemizovat o tom, jak se termínu „psychedelika“ daří držet si svou integritu a úspěšně penetrovat prostor vědeckého diskurzu, ale i prostor mediální, skrze nějž proniká až do slovní zásoby laické veřejnosti.
Duševní onemocnění představují závažný problém veřejného zdraví, který postihuje přibližně každého čtvrtého až pátého dospělého člověka. Přibližně třetinu této zátěže tvoří deprese, úzkostné poruchy a posttraumatická stresová porucha (PTSD), následují poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog, bipolární porucha, schizofrenie a poruchy příjmu potravy. Ekonomická zátěž těchto onemocnění je ohromující.
Poruchy příjmu potravy je souhrnný název pro duševní onemocnění, z nichž nejrozšířenější a nejznámější jsou mentální bulimie, mentální anorexie a záchvatovité přejídání. Z hlediska počtu úmrtí se jedná o jednu z nejrizikovějších skupin diagnóz. Léčba je navíc poměrně komplikovaná. Zdá se ale, že spolu s úsvitem psychedelických látek v medicíně začíná svítat i nová naděje pro jejich léčbu. Pojďme se společně podívat, jakým způsobem mohou tyto látky pomoci.
V dějinách zmítaných válkami a epidemiemi hledali lékaři a další zdravotníci nové způsoby, jak efektivně a bez nežádoucích vedlejších účinků mírnit pooperační bolesti a zkrátit dobu rekonvalescence. V roce 1962 to už vypadalo nadějně, avšak následné tak zvané zneužívání této látky zatrhla americká DEA v rámci slavné Válce proti drogám. Avšak ta se časem umírnila a v tomto století jsme svědky otevřenějšího, ale kontrolovaného přístupu.
Objev ketaminu v přírodě
Mnoho látek bylo vyrobeno v laboratořích pomocí syntézy. Některé z nich byly později objeveny v přírodě. Mezi příklady psychedelik, u kterých k tomu došlo, můžeme zmínit například tryptaminy DMT a DET.
Například DMT bylo poprvé syntetizováno v roce 1931 kanadským chemikem Richardem Maskem. V roce 1946 pak mikrobiolog Oswaldo Gonçalves de Lima objevil jeho výskyt v přírodě, konkrétně v domorodém přípravku nazývaném jurema (Mimosa tenuiflora).
V nedávné době se něco podobného stalo s ketaminem.
