Pracovní skupina pro legislativu a veřejnou politiku České psychedelické společnosti připravila a před pár dny v elektronické podobě vydala českou edici publikace How to Regulate Psychedelics, která původně vznikla v angličtině pod hlavičkou britského think-tanku Transform Drug Policy Foundation. Dokument otevírá klíčová témata spojená s bezpečnou, etickou a efektivní regulací psychedelických látek a přináší praktická doporučení a inspiraci pro tvůrce politik, odborníky i širokou veřejnost. Níže nabízíme shrnutí z pera koordinátorky projektu Terezy Dleštíkové spolu s odkazem na PDF úplného znění českého vydání, které je k dispozici na stránkách CZEPS, v závěru článku.
Štítek: harm-reduction
Ačkoli neexistují žádné přesvědčivé důkazy pro tvrzení, že psychedelika jsou návyková nebo že dlouhodobě poškozují duševní zdraví, nachází se již 50 let podle Úmluvy OSN o psychotropních látkách mezi nelegálními drogami ve všech členských zemích OSN. V USA se stejně dlouho psychedelika nachází na tzv. seznamu 1, který má obsahovat látky nejnebezpečnější, nejškodlivější a bez využití v medicíně. Pojďme se na tyto mylné informace ohledně škodlivosti psychedelik podívat blíže.
Spirituální bypass je stav, kdy se mystický prožitek nebo pocit sebepřesahu dostává mezi člověka a jeho vlastní prožívání. V takovém případě nevede takový zážitek k růstu, ale je spíše zdí oddělující self a nepříjemné zážitky.
Psychedelické kluby
Dekriminalizace psychedelik je celosvětovým trendem, stejně jako kroky směřující k legálně dostupné psychedeliky asistované terapii. Dekriminalizace, popř. legalizace, však představuje jen první z kroků, který musí být nevyhnutelně následován kroky dalšími, a to regulačními.
Každým rokem přibývá zpráv o pozitivním vlivu psilocybinu na lidskou psychiku. Tyto zprávy pramení z vědeckých studií, ve kterých vychází jasně najevo, že účinná látka z lysohlávek má potenciál při léčbě duševních onemocnění, jakými jsou například deprese nebo úzkostné poruchy.
Náročná psychedelická zkušenost (dříve často nazývaná zavádějícím výrazem „bad trip“) může potkat každého z nás – na párty, festivalu, ale dokonce i když jsme v domácím prostředí. Nejčastější příčinou je, když člověk užije příliš vysokou dávku psychedelika, dané psychedelikum obsahuje nežádoucí příměs, anebo zkrátka dojde k záměně za jinou látkou. Často se také stává, že podceníme onen tak často skloňovaný set a setting.
Co dělá tato země jinak? V čem je portugalský model tak přelomový a inspirativní? A čím si Portugalci vysloužili status světového lídra v oblasti progresivní drogové politiky?
Do psychoterapeutické praxe přichází Viktor. Je mu 22 let a studuje VŠE. Rád by zkusil lysohlávky. Domnívá se, že by mu mohla psychedelická zkušenost pomoci zvládnout aktuální krizi. Cítí se depresivní, studium mu nedává moc smysl. Není si jistý, jak naložit se svou budoucností.
Kolik pilulí extáze je příliš? Jedna za celý život? Jedna za rok? Jedna měsíčně? Týdně? A co takhle jedna za den? Jedna ráno, v poledne a večer? Je možné, že jste svou dělící čáru již v průběhu těchto návrhů vytyčili.
Případ, o kterém dnes píšu, překračuje všechny tyto hranice. Dnes se seznámíme s kazuistikou muže, který konzumoval až 25 tablet extáze denně. Celkově za svůj život snědl zhruba 40 000 tablet extáze (sic!). Přestože se tato kazuistika objevila v roce 2006, stále se jedná o případ doposud největšího oficiálně zaznamenaného množství zkonzumované extáze jedním člověkem.
Blottery jsou malé, obvykle čtverečkové papírky, napuštěné nějakou aktivní látkou a posléze vysušené. Typicky se užívají držením pod jazykem, takže ona látka projde skrz sliznici do krve. V mysli většiny veřejnosti jsou pevně spojené s LSD, nejznámějším z psychedelik, avšak ve skutečnosti se na nich může vyskytovat celá řada substancí, z nichž některé mohou být i vyloženě nebezpečné.