„Řekl komusi Sókratés: „Co se divíš, že ti nic neprospívá cestování, když s sebou nosíš sama sebe? Tíží tě totéž, co tě na cesty vyhnalo. Ducha musíš zbavit břemene, dokud tak neučiníš, nebude se ti líbit nikde.“ — Seneca, Výbor z listů Luciliovi
Štítek: ayahuasca
Obsah tohoto článku pramení z velké částí z autobiografické zkušenosti autora, který od roku 1999 navštěvuje amazonské kmeny na území Peru, Ekvádoru, Bolívie, Brazílie a Kolumbie s cílem hlubšího seznámení se s entheogenním šamanismem, založeným na užívání psychoaktivních rostlin. Dalším zdrojem informací, jež byly použity v textu, jsou starší i novější vědecké studie zabývající se psychedeliky a etnobotanikou, kulturní antropologií a fenoménem vědomí z multidisciplinárních pohledů.
Co mají společného amazonský psychedelický šamanismus, hispánský katolicismus a africký spiritismus? Odpověď zní: ayahuaskové církve. Představíme si hlavní z nich, jejich kořeny i současné působení ve světě. A vzhledem k aktuální české „kauze ayahuaska“ s uvězněnými manžely Kordysovými se dotkneme i tématu náboženského útlaku a svobody.
Jiří X. Doležal naší garantce Evě Césarové odeslal v sobotu 5.11.2022 večer v 21:17 e-mail s dotazy. Celé neupravené znění dopisu i odpověď garantů CZEPS odeslanou v neděli 6.11.2022 v 17:22 pro transparentnost vůči našim členům, příznivcům, médiím i veřejnosti níže zveřejňujeme.
Odborná sekce České psychedelické společnosti sdružující experty na psychedelickou problematiku se ohrazuje proti nepravdám a dezinformacím uvedeným v článku Jiřího X. Doležala „S ayahuaskou opatrně, je to nejnebezpečnější přírodní psychedelikum u nás“ (1).
Asi žádné téma, které více či méně rezonuje společností, se na sociálních sítích či v jiných (nejen) internetových diskuzích neobejde bez komentářů. A tak je to v pořádku. Všichni máme právo projevit vlastní názor. Ne každý pohled je však podložen snahou zjistit si objektivní skutečnosti a snahou vyjadřovat se opravdu jen k tomu, o čem již něco vím. Mohli jsme to pozorovat v souvislosti s pandemii covidu či válkou na Ukrajině a nejinak je tomu i v případě probíhající trestní věci manželů Kordysových podávajících v rámci svých šamanských obřadů rituální nápoj Ayahuasca. A zdá se, že snaha proniknout hlouběji do tématu nebyla ani na straně soudu.
Kriminalizací ayahuaskových obřadů se z pohledu dějin náboženství navracíme do temných dob evropského středověku a novověku, v nichž kvetlo pronásledování jinověrců, kacířů a čarodějnic. Český národ se svou husitskou, rekatolizační i nedávnou bolševickou minulostí je přitom na potlačování svobody při volbě náboženské identity zvláště citlivý. Pozvedne Česko s přibývajícími evropskými kauzami proti vyznavačům ayahuaskové spirituality opět svůj rebelantský hlas jako za Jana Husa?
Rubriky
Ayahuaskový šamanismus
Zjevnému náboženskému užívání přírodních psychedelik (entheogenů) bezesporu vévodí americký dvojkontinent. Současnou entheogenní religiozitu domorodých národů zde představují původní i inovované podoby domorodého šamanismu: především užívání rostlinné směsi ayahuaska v Amazonii a kaktusu peyotl od Mexika až po Kanadu. Zdejší šamani mají entheogeny za „rostlinné učitele“ a prostředky komunikace se světem duchů.
Ayahuasca je předmětem studia chemiků, botaniků, neurovědců a lékařů už sto padesát let. I dnes je třeba cestovat daleko, často se přesouvat náročným terénem a džunglí do míst, kde neplatí zákony člověka ale přírody.
Během uplynulých jedenácti let jsem se několikrát vypravil do amazonské džungle z důvodu výzkumu léčivých rostlin, zejména ayahuascy. Pamatuji si, že do některých míst jsme před deseti lety museli plout den až dva lodí. Při tom jsme museli lodě tlačit přes mělčiny, jít džunglí, zatímco lodníci překonávali s prázdnými loděmi peřeje a obecně jsme zažívali pestrá dobrodružství. Dnes na tato místa vedou asfaltové silnice a z blízkých velkých měst trvá cesta přibližně dvě hodiny. Předmětem článku není ovšem bilancování a hodnocení dnešní situace v Amazonii.
Cílem článku je rozšířit povědomí o některých méně známých psychedelických přípravcích Jižní a Střední Ameriky. Nemá za cíl v celém rozsahu informovat o užívání psychedelik v tomto regionu, neboť se jedná o téma natolik široké, že by mu bylo nutné věnovat sérii knih, ne krátký popularizační článek. Nebudu se také blíže zabývat ayahuascou, protože jsem jí věnoval samostatný článek.
Ve spojitosti s Jižní a Střední Amerikou si většina lidí představí ayahuascu a kaktusy obsahující meskalin. Znalejší čtenáři si snad vybaví různé druhy hub nebo třeba jedy žab čeledi ropuchovitých. Obraz užívání psychoaktivních substancí je v této části světa ovšem mnohem širší a barvitější.