Užívání psychoaktivních látek je již tisíce let neodmyslitelně spjato s lidskou historií a kulturou. Prvním zdrojem těchto látek byly bez pochyby rostliny a živočichové, s nimiž se naši domorodí předkové dostali ve svém okolí do kontaktu.
Vzhledem ke svým účinkům na tělo, ale především mysl, našly využití zejména v lidovém léčitelství a šamanských či duchovních rituálech. První dochované informace z hloubi pralesů byly však získány až prostřednictvím řady cestovatelů, kteří se s těmito praktikami setkali na svých cestách za dobrodružstvím. Jednou z těchto pozoruhodných látek je psilocybin, indolový alkaloid obsažený v houbách rodu Psilocybe (lysohlávka), Panaeolus (kropenatec), Stropharia (límcovka) nebo Gymnopilus (šupinovka). Lidé užívali psilocybin dávno před tím, než pro něj západní společnost našla pojmenování. Před tisíci let používali houby mexičtí šamani k rituálům, které měly člověku sloužit k duševní očistě. Se zvědavostí a zájmem prozkoumat účinky těchto pozoruhodných hub cestovali badatelé do Mexika.