Obsedantně-kompulzivní porucha neboli OCD může být rezistentní vůči farmakologické léčbě i psychoterapii. Nadějí pro tyto případy mohou být psychedelika. Existují případy, kde pomohla už po prvním sezení. Jak? Přečtěte si shrnutí.
Štítek: psychedeliky-asistovaná psychoterapie
Z fondů EU podpořený projekt „Destigmatizace terapeutického využití psychedelik v psychiatrii a jejich využití v rámci ČR k reintegraci dlouhodobě práce neschopných lidí zpět do života“, reg. číslo CZ.03.03.01/00/22_021/0001981, realizuje v období od 1. května 2023 do 31. května 2024 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka, psychiatra, neurologa a také vedoucího Centra výzkumu psychedelik v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Cílem projektu je podpořit inovace v terapii a sociální integraci duševně nemocných pomocí psychedelik a připravovat systémovou změnu ve využívání těchto v současnosti ilegálních látek v ČR.
Rubriky
Bez psychedelik to nepůjde
Dnešní psychiatrie se nachází tam, kde byla všeobecná medicína před 100 lety, kdy byla objevena antibiotika. Těmi mohou být pro psychiatrii psychedelika. Přečtěte si, jak mohou pomoci zachránit tisíce životů a co jejich možnému přijetí brání.
Ve světě vědy a výzkumu je oblíbeným nešvarem přicházet s novými termíny pro přesnější popis něčeho, co již někým pojmenováno bylo, ale nevyhovuje někomu jinému. Můžeme až s údivem polemizovat o tom, jak se termínu „psychedelika“ daří držet si svou integritu a úspěšně penetrovat prostor vědeckého diskurzu, ale i prostor mediální, skrze nějž proniká až do slovní zásoby laické veřejnosti.
Duševní onemocnění představují závažný problém veřejného zdraví, který postihuje přibližně každého čtvrtého až pátého dospělého člověka. Přibližně třetinu této zátěže tvoří deprese, úzkostné poruchy a posttraumatická stresová porucha (PTSD), následují poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog, bipolární porucha, schizofrenie a poruchy příjmu potravy. Ekonomická zátěž těchto onemocnění je ohromující.
Organizace spojených národů, Evropská unie a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zaměřují svou pozornost na psychedelika. Problematice psychedelik se totiž věnuje jak nejnovější zpráva Organizace spojených národů o drogách, tak nejnovější analýza Evropského monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (EMCDDA). Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pak vydává historicky první doporučení pro výzkum psychedelických látek a v tomto ohledu nezůstává pozadu ani Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Pojďme si tyto čtyři nedávno vydané dokumenty krátce shrnout.
Psilocybin je psychedelikum obsažené v řadě druhů hub, nejznámějším a nejčastějším rodem je Psilocybe neboli lysohlávky. Dnes již máme silné důkazy, že pomáhá u řady duševních poruch jako např. deprese, úzkosti, závislosti apod. MDMA je pak syntetický empatogen, který se v experimentální medicíně používá na léčbu PTSD neboli posttraumatické stresové poruchy.
Poruchy příjmu potravy je souhrnný název pro duševní onemocnění, z nichž nejrozšířenější a nejznámější jsou mentální bulimie, mentální anorexie a záchvatovité přejídání. Z hlediska počtu úmrtí se jedná o jednu z nejrizikovějších skupin diagnóz. Léčba je navíc poměrně komplikovaná. Zdá se ale, že spolu s úsvitem psychedelických látek v medicíně začíná svítat i nová naděje pro jejich léčbu. Pojďme se společně podívat, jakým způsobem mohou tyto látky pomoci.
MDMA představuje fenomén, který změnil, mění a bude měnit životy milionů lidí jak v dobrém, tak ve zlém smyslu. Od dob květinového hnutí hippies z 60. let, které bylo stimulováno zejména LSD a konopím, nezpůsobila žádná látka takový sociální a kulturní poprask. Extáze (tableta často obsahující MDMA) navždy změnila kluby, hudbu, módu, design a tedy i společnost celkově.
„Bylo to pro mě něco opravdu neznámého, potýkat se s pocitem úzkosti. Není to pro mě přirozený stav. Někteří lidé bojují s úzkostí každodenně po dobu mnoha let, ale já jsem se s ničím takovým prostě dříve nesetkal. I proto jsem neměl po ruce žádné nástroje, jak s tím pracovat. Užití psilocybinu mi dalo šanci prožít vědomí ve formě, která je jiná od způsobu, jakým ho prožívám normálně, každý den.“