„Bylo to pro mě něco opravdu neznámého, potýkat se s pocitem úzkosti. Není to pro mě přirozený stav. Někteří lidé bojují s úzkostí každodenně po dobu mnoha let, ale já jsem se s ničím takovým prostě dříve nesetkal. I proto jsem neměl po ruce žádné nástroje, jak s tím pracovat. Užití psilocybinu mi dalo šanci prožít vědomí ve formě, která je jiná od způsobu, jakým ho prožívám normálně, každý den.“
Štítek: paliativa
Rubriky
Psychedelika a paliativní péče
Lidi s diagnózou život ohrožující nemoci často trápí extrémně nepříjemné emoce, pro které jen těžko hledáme jméno a úlevu. Pro tzv. existenciální distres je charakteristická úzkost, deprese, beznaděj a ztráta životního smyslu. Standardní psychiatrické léky příliš nepomáhají. Klasická psychoterapie potřebuje dlouhý čas, aby byla účinná. Přitom aktuální klinické studie poskytují přesvědčivé doklady, že psychedeliky asistovaná psychoterapie přináší relativně rychlé zmírnění existenciálního distresu u lidí s onkologickým onemocněním.
O psychoterapeutickém využití psilocybinu (účinné látky některých psychoaktivních hub) toho dnes již víme hodně. Lze ho využít u rezistentních forem deprese, úzkostí, závislostí a dalších psychických obtíží. V posledních letech se také znovu objevuje mnoho studií zaměřených na pacienty v pokročilém stadiu rakoviny, jejichž život se chýlí ke konci.
Na umírající se již v 60. letech zaměřovalo mnoho výzkumníků využívajících psychedelické látky. Připomeňme výzkum Waltera Pahnkeho (1970) s LSD, který u třetiny participantů zaznamenal dramatický pokles strachu ze smrti, nebo výzkumy Erica Kasta, který zkoumal LSD a zejména jeho vlastnosti tlumící bolest. Rozsáhlá data získal Stanislav Grof (2009), když začátkem 60. let pracoval s LSD a psilocybinem ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze.