Mohly by být autentické popisy osobních psychedelických zkušeností, populárně označované jako „tripreporty“, považovány za specifický literární žánr? Ať už si o tom myslíme, co chceme, jedno je jisté: vydáním Bran vnímání v roce 1954 z pera britského spisovatele Aldouse Huxleyho se tripreporty mezi světovou literaturu už zařadily. Proto se musíme ptát jinak: jsou Brány vnímání spíše ojedinělým „přírodním úkazem“, nebo toto dílo skutečně definovalo novou literární formu?
Štítek: LSD
LSD v ČSSR
Prostředek k pochopení a léčení psychických nemocí, prostředek k ovládání mysli nepřítele, zázračné sérum pravdy, duchovní zážitek otevírající brány do jiných dimenzí… toto mělo být LSD. Vše z toho bylo vyvráceno a stále vlastně nevíme, co to LSD ve skutečnosti je. Podívejme se hlouběji do studií LSD v Československu. Článek se bude nejprve věnovat světovým ideologiím minulého století, kde nastíní stav společnosti a vládnoucí propagandy za dob studené války, a na základě toho se pokusí dále rozvinout objektivnější pohled na přístupy zkoumání a perzekuování LSD a drog jako takových.
Blottery jsou malé, obvykle čtverečkové papírky, napuštěné nějakou aktivní látkou a posléze vysušené. Typicky se užívají držením pod jazykem, takže ona látka projde skrz sliznici do krve. V mysli většiny veřejnosti jsou pevně spojené s LSD, nejznámějším z psychedelik, avšak ve skutečnosti se na nich může vyskytovat celá řada substancí, z nichž některé mohou být i vyloženě nebezpečné.
Albert Hofmann
Albert Hofmann je především znám jako objevitel psychedelických účinků LSD, syntézou různých lysergamidů a izolací a následnou syntézou psilocybinu. Jeho význam byl ale mnohem větší.
Stal se autorem více než sta odborných článků a několika knih. V roce 2007 sestavil deník The Daily Telegraph žebříček sta největších žijících géniů. Albert Hofmann v něm sdílel první místo s Timem Berners-Leem.
Objevení psychických účinků LSD švýcarským chemikem Albertem Hofmannem v roce 1943 nese mnoho rysů zakladatelského mýtu. Je to příběh o sjednocení vědy a spirituality, člověka a přírody skrze nečekanou extaticko-iniciační zkušenost. Hofmann se stává vzorem nového typu člověka, vědce-mystika-psychonauta a jeho proslulý LSD cyklovýlet je jednou z nejsoučasnějších aktualizací mýtu o věčném návratu člověka do posvátného prostoru a času v hlubinách lidské duše.
„Meditace je příprava k témuž cíli, po kterém se toužilo a který byl dosažen v eleusinských mystériích. Podle toho se zdá v budoucnosti proveditelné, že za pomoci LSD bude mystická vize, vrchol meditace, přístupná zvyšujícímu se počtu lidí. Vidím pravý význam LSD v možnosti získání materiální pomoci pro meditaci, mířící k mystické zkušenosti, hlubší obsáhlejší realitě.“ —Albert Hofmann
Takové to staré dogma „drogy jsou špatné“, případně „jakmile si jednou potáhneš té marihuany, už není cesty zpět!“, opravdu škodí mnoha rodinným, či jiným vztahům. Většina konfliktů pramení z nepochopení, a proto se tento článek chce pokusit objasnit lidem, kteří vnímají třeba LSD nebo houbičky jako nebezpečnou drogu, důvod, proč to tak vnímají.
Jestliže vaše dítě užívá psychedelika a vás to nějak žere, zkuste zjistit proč. Proč vás to žere, proč na to máte negativní názor a proč jsou drogy podle vás špatné? Vyzkoušeli jste z nich nějaké? Nebo jedete legální klasiku: antidepresiva a alkohol?
Zen se zrodil ve starověké Číně ze setkání mahajánového buddhismu a taoismu. Odtud se rozšířil do celé východní Asie a ve 20. století, hlavně z Japonska, začal pronikat i na Západ. Zde si získal vysoké ocenění vzdělaných vrstev.
Velkou zásluhu na tom měl japonský zenový učenec Daisetzu Teitaró Suzuki (1870-1966). Mezi jeho přátele, žáky nebo nadšené čtenáře jeho prací o zenu patřili psychologové Carl Gustav Jung a Erich Fromm, katolický mystik Thomas Merton, filosof a jeden z ideových vůdců psychedelického hnutí Alan Watts a mnozí průkopníci buddhismu jako živého duchovního hnutí na Západě. Suzukiho zen také ovlivnil stěžejní literární díla Jacka Kerouacka a dalších beatniků. A zenový učenec, kterého si pro zasvěcení do Buddhova učení vybral sám japonský císař, se nejenom zajímal o fenomén LSD, ale pravděpodobně ikonické psychedelikum i sám zakusil.
Posun desetinné čárky o jedno místo – častá chyba, která se stane i kdejakému odborníkovi. Nejznámějším případem tohoto omylu bylo určení špenátu jako superpotraviny obsahující 10násobné množství železa oproti ostatní zelenině. Tento omyl pravděpodobně nikoho z nás zásadně nepoznamenal. Co se ale stane někomu, kdo stejný omyl udělá s LSD?
LSD oslavilo 75. narozeniny
„16. dubna 1943 jsem byl donucen přerušit své laboratorní práce zhruba v polovině odpoledne a odejít domů, protože jsem pociťoval neobvyklý neklid provázený mírnou závratí. Doma jsem si lehl a upadl do nepříjemného stavu podobnému intoxikaci, projevujícím se extrémně podnětnou představivostí.
Když jsem zavřel oči (denní světlo bylo velmi nepříjemně ostré a jasné), ocitl jsem se ve stavu podobnému snění, projevujícím se nepřetržitým tokem představ fantastických výjevů, zobrazujících se s neobyčejnou intenzitou a projevujících se kaleidoskopickou hrou barev. Po dvou hodinách tento stav zmizel. Celkem vzato se jednalo o pozoruhodný zážitek s rychlým počátkem a velmi neočekávaným průběhem. Zdá se, že byl způsoben nějakými vnějšími toxickými vlivy a dávám je do spojení s látkou, se kterou jsem pracoval, tartrátem diethylamidu kyseliny lysergové.“