Australská vláda se dlouhodobě brání návrhům provozovat testovací stánky na hudebních festivalech a podobných akcích jednoduchým argumentem, že by to vedlo k rozšíření užívání drog mezi lidmi, jelikož by jim to dávalo znamení, že to je vlastně v pořádku.
Jde o poměrně častý argument proti tomuto druhu služby, který v sobě přeci jen jistou logiku má – naprostá většina států se momentálně snaží drogy aktivně potírat a tam, kde je potírat nejde, předstírá, že neexistují. Vznik iniciativ „usnadňujících“ drogy užívat by k tomu mohl mít povzbuzující efekt.
Nový výzkum ovšem odhalil, že přítomnost služby umožňující testování drog (konkrétně MDMA/extáze) na hudebních festivalech nezvyšuje tendenci návštěvníků tuto látku na onom festivalu užívat. Jelikož závěry této studie lze vztáhnout jak na dřívější uživatele, tak na osoby, které MDMA nikdy dříve neměly, jde o poměrně významný nález, s určitými výhradami.
Nejzásadnější z nich je, že šetření proběhlo na poměrně malém vzorku lidí (dohromady asi třech stovkách) na jediném festivalu, takže jej nelze považovat za reprezentativní pro celou populaci. To je pravda, ale na druhou stranu jde o střípek postupně se formující mozaiky. Podobné studie proběhly i v Nizozemsku a dalších státech, vesměs s podobnými výsledky.
Navíc se ukazuje, že nejenže přítomnost testerů nezvyšuje ochotu lidí užívat drogy, ale naopak ji snižuje, protože pokud zkouška odhalí přítomnost jiné než předpokládané látky, lidé své pilulky poměrně často (asi v pětině případů) vyhodí (a asi desetina po otestování drogy vyhodí, i pokud obsahují jen očekávanou látku). Argument australské vlády je tedy alespoň částečně jalový, a naopak se zdá, že testovací stanoviště snižují jak riziko, tak i množství lidí, kteří nějaké omamné látky opravdu užijí.
Zmíněné výsledky jsou konzistentní i s pozorováními z dalších zemí, například z Nizozemska, Švýcarska, Rakouska či Německa. Tyto výzkumy také vesměs ukazují, že ani z dlouhodobého hlediska nedochází k nárůstu užívání drog v důsledku dostupnosti jejich testování.
Šlo by také namítnout, že výsledky nové australské studie jsou omezené, protože se zaměřovaly pouze na MDMA, a ne na jiné drogy. Jiné studie byly ovšem obecněji zaměřené a došly k velmi podobným výsledkům, což patrně znamená, že extáze není v tomto ohledu nijak zvláštní. Na druhou stranu bychom ale neměli ani snižovat hodnotu nálezů vztahujících se přímo k MDMA, přeci jen je to jedna z nejpopulárnějších nelegálních drog vůbec.
Poslední závažnou stížností je, že hudební festivaly jsou jen jedním typem akce, přičemž je možné, že v jiných situacích by se lidé chovali jinak a třeba více rizikově. Ani tato obava se ovšem nejeví jako podložená, protože ačkoliv tato konkrétní studie se zaměřovala jen na festivaly, jiné měly obecnější záběr a významné rozdíly nepozorovaly.
Nacházíme se tedy v situaci, kdy moderní výzkum opakovaně ukazuje na nepodloženost obav ohledně testování drog, a zároveň v situaci, kdy válka proti drogám žalostně selhala a svět nutně potřebuje alternativu. Můj osobní názor je, že drogy by se měly postupně legalizovat, avšak než k tomu dojde, osvěta a prevence jsou naprosto zásadní.
Konkrétní případy ukazují, že testování pilulek vyskytujících se na trhu a vydávání včasných varování ohledně nebezpečných kontaminantů zachraňuje životy. Právě tak je ale může zachránit testování na individuální bázi přímo na místě. V podobných případech jsou důležitá opatření na makro i mikro úrovni. Skutečnost, že podobné systémy lze smysluplně zavést, dokazuje jejich dlouhá tradice v různých zemích Evropské unie.
Především česká vláda by si z těchto výsledků měla vzít ponaučení, protože nejenže u nás momentálně není možné na akcích drogy z právních důvodů testovat, ale testovací sady jsou navíc špatně dostupné. To jednotlivce nutí spoléhat se na dovážení sad ze zahraničí, což je nákladnější a časově a organizačně náročnější. Řadu lidí tyto problémy mohou odradit, takže budou dál užívat netestované a potenciálně nebezpečné látky.
Naše drogová politika zoufale potřebuje změnu. Tohle by mohl být první krok správným směrem.
Martin Duřt
Česká psychedelická společnost
Zdroje:
Barratt, M.J., Kowalski, M., Maier, L.J., & Ritter, A. (2018). Global review of drug checking services operating in 2017 [online]. Drug Policy Modelling Program Bulletin No. 24. Sydney, Australia: National Drug and Alcohol Research Centre, UNSW Sydney. Dostupné z: https://ndarc.med.unsw.edu.au/resource/bulletin-no-24-global-review-drug-checking-services-operating-2017.
Benschop, A., Rabes, M. & Korf, D. J., (2002). Pill Testing, Ecstasy & Prevention. A Scientific Evaluation in Three European Cities [online]. Amsterdamská univerzita, Bongerův institut kriminologie. ISBN: 90 5170 685 5. Dostupné z: http://www.nls-suchtgefahren.de/eu-projekt/texte/EnglPart1%5b1%5d.pdf.
Brunt, T. M. & Niesink, R. J. M., (2011). The Drug Information and Monitoring System (DIMS) in the Netherlands: implementation, results, and international comparison [online]. Drug Testing and Analysis. 3 (9), 621-634. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/dta.323.
Brunt, T. M., (2012). Monitoring Illicit Psychostimulants and Related Health Issues. Disertační práce. Fakulta medicíny Amsterdamské univerzity. Dostupné z: https://dare.uva.nl/search?identifier=a78ca5a5-f665-400b-9933-dea9998430f2.
Hungerbuehler, I., Buecheli, A. & Schaub, M., (2011). Drug Checking: A prevention measure for a heterogeneous group with high consumption frequency and polydrug use – evaluation of zurich’s drug checking services [online]. Harm reduction Journal. 8, 16. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/1477-7517-8-16.
Measham, F. C., (2019). Drug safety testing, disposals and dealing in an English field: Exploring the operational and behavioural outcomes of the UK’s first onsite ‚drug checking‘ service [online]. The International Journal on Drug Policy. 67, 102-107. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.drugpo.2018.11.001.
Murphy, S., Bright, S. J., & Dear, G., (2021). Could a drug-checking service increase intention to use ecstasy at a festival? [online] Drug and Alcohol Review. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/dar.13259.
Ontario Agency for Health Protection and Promotion (Public Health Ontario) & Leece P., (2011). Evidence Brief: Evidence on drug checking services as a harm reduction intervention [online]. Toronto, ON: Queen’s Printer for Ontario.