Albert Hofmann je především znám jako objevitel psychedelických účinků LSD, syntézou různých lysergamidů a izolací a následnou syntézou psilocybinu. Jeho význam byl ale mnohem větší.
Stal se autorem více než sta odborných článků a několika knih. V roce 2007 sestavil deník The Daily Telegraph žebříček sta největších žijících géniů. Albert Hofmann v něm sdílel první místo s Timem Berners-Leem.
Hofmann se narodil 16. ledna 1906 v Badenu (Švýcarsko) jako nejstarší ze čtyř dětí. Během studií mu onemocněl otec, a proto se mladý Albert musel při studiu stát obchodním učněm a rodině pomáhat finančně. Rodině se ani později finančně nedařilo, takže studium na univerzitě mu platil kmotr. V roce 1929 dokončil studium chemie na univerzitě v Curychu.
Už od počátku studia se Hofmann zabýval přírodními látkami. V roce 1929 popsal strukturu chitinu, což je polysacharid tvořící kutikuly členovců a je jednou ze složek buněčné stěny hub. Chitin je u některých živočichů (např. u krabů, raků nebo hmyzu) zpevněn do podoby exoskeletu – vnější kostry. Výzkum chitinu byl Hofmannovou doktorskou prací.
Ve třicátých letech začal Hofmann pracovat pro farmaceutickou firmu Sandoz a zkoumal námelové alkaloidy. Během tohoto výzkumu syntetizoval širokou škálu alkaloidů odvozených od kyseliny lysergové. Mezi nimi bylo i LSD, které syntetizoval 16. listopadu 1938. Cílem výzkumu bylo vytvořit látky stimulující dýchání a krevní oběh.
Přibližně o čtyři roky později se rozhodl k výzkumu LSD vrátit a syntetizoval ho znovu. Během práce se 16. dubna 1943 malým množstvím látky nechtěně intoxikoval. Výsledný stav charakterizoval mírnou nevolností a neklidem, snovým stavem s nepřerušovaným proudem fantastických obrazů a mimořádných tvarů s intenzivní kaleidoskopickou hrou barev.
O tři dny později se rozhodl LSD požít cíleně a podal si dávku 250 mikrogramů. Tento den – 19. dubna 1943 – se slaví jako tzv. „Bicycle Day“, protože psychedelický efekt nastoupil v době, kdy se na kole vracel domů z práce.
V roce 1956 se Hofmann stal ředitelem oddělení přírodních produktů společnosti Sandoz, což mu umožňovalo prakticky neomezeně studovat přírodní psychedelika.
Během tohoto období obdržel vzorek hub Psilocybe caerulescens, který mu poslal Gordon Wasson. Ten díky mexické léčitelce Marii Sabíně objevil psychedelické houby, ale neznal jejich účinnou látku nebo látky.
Hofmann začal zaslaný materiál zkoumat a dokázal z něj izolovat psilocybin a popsal jeho strukturu. O rok později vymyslel i způsob jeho syntézy. Firma Sandoz vyráběla LSD i psilocybin a rozesílala je do světa ve snaze uplatnit tyto látky v medicíně.
Koncem padesátých let pracoval na syntéze nových psychedelik ze skupiny tryptaminů, mezi jeho nejznámější výtvory patří např. ethacetin (4-AcO-DET).
Hofmann nepřestával s výzkumem psychedelických tryptaminů a vymyslel a syntetizoval velké množství dalších molekul. Na jeho práci navázal Alexander Shulgin. Tito dva chemici jsou autory drtivé většiny známých psychelických tryptaminů.
Později se mu podařilo získat semena svlačcovité rostliny Turbina corymbosa, která jsou používaná v psychedelických tradicích Mexika. Během výzkumu zjistil, že jeho aktivní látkou je LSA, které je blízce příbuzné LSD.
V roce 1962 Hofmann odcestoval do Mexika, aby tam hledal rostlinu místními nazývanou „listy Marie pastýřky“. Rostlinu dnes známe jako šalvěj divotvornou (Salvia divinorum). Rostlinu se mu podařilo získat, a to i díky Gordonu Wassonovi. Dlouhou dobu se snažil z ní získat aktivní látku, ale nikdy se mu to nepodařilo. Byl v tom úspěšný až tým okolo Alfreda Ortegy, který úspěšně izoloval diterpenoid salvinorin A a popsal jeho strukturu v roce 1982.
Hofmann pracoval pro Sandoz až do důchodu, do kterého odešel v roce 1971. Nadále zůstával aktivním. Často kritizoval zákaz výzkumu psychedelik, ale zároveň nikdy nebyl jeho fanatickým zastáncem. Výborným příkladem může být jeho kniha LSD: Mé problémové dítě, ve které velice vyváženě nahlíží na problematiku. Obecně řečeno Hofmann jedním dechem kritizoval státní aparát za zákaz výzkumu psychedelik, ale druhým přiznával, že psychedelika byla zneužívaná kontrakulturou a že ve vysokých dávkách, při nevhodném setu a settingu a někdy pro prvouživatele mohou být riziková.
V prosinci 2007 získal švýcarský psychoterapeut Peter Gasser povolení od úřadů provádět experimenty s psychedeliky asistovanou psychoterapií u terminálně nemocných. Hofmann tuto studii velice ocenil a zopakoval, že věří v medicínský přínos psychedelik.
Albert Hofmann zemřel na infarkt myokardu 29. dubna 2008 ve věku 102 let. Zanechal po sobě rozsáhlé archivy, které jsou částečně digitalizované a přístupné veřejnosti. Aktuálně jsou tříděny a zpracovávány v Ústavu lékařské historie ve švýcarském Bernu.
Vojtěch Cink
Česká psychedelická společnost
10.5.2021
Zdroje:
Hofmann, A. „Psilocybin und Psilocin, zwei psychotrope Wirkstoffe aus mexikanischen Rauschpilzen.“ Helvetica Chemica Acta 42: 1557–1572 (1959).
Dieter Hagenbach; Lucius Werthmüller; Stanislav Grof (2013). Mystic Chemist: The Life of Albert Hofmann and His Discovery of LSD (First English ed.). Santa Fe, NM: Synergetic Press. p. 16. ISBN 978-0-907791-46-1.
Hoffman, Albert; J. Ott (1996). „LSD: Completely Personal“. Newsletter of the Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies. 6 (3). Retrieved 7 November 2013.
HOFMANN, Albert; OTT, Jonathan. LSD, my problem child. New York: McGraw-Hill, 1980.