Z fondů EU podpořený projekt „Destigmatizace terapeutického využití psychedelik v psychiatrii a jejich využití v rámci ČR k reintegraci dlouhodobě práce neschopných lidí zpět do života“, reg. číslo CZ.03.03.01/00/22_021/0001981, realizuje v období od 1. května 2023 do 31. května 2024 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze pod vedením MUDr. Tomáše Páleníčka, psychiatra, neurologa a také vedoucího Centra výzkumu psychedelik v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Cílem projektu je podpořit inovace v terapii a sociální integraci duševně nemocných pomocí psychedelik a připravovat systémovou změnu ve využívání těchto v současnosti ilegálních látek v ČR.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií, konkrétně Evropským sociálním fondem (ESF). Tento fond je hlavním finančním nástrojem EU pro podporu zaměstnanosti v členských státech a také pro prosazování hospodářské a sociální soudržnosti. Výdaje ESF dosahují přibližně 10 % celkového rozpočtu EU. Využití prostředků ESF má v České republice na starost Ministerstvo práce a sociálních věcí a u zmíněného projektu se jedná o dotace na takzvané sociální inovace, jež mají nějakým novým způsobem řešit závažné sociální problémy obyvatel naší země. V sociálně inovačních projektech probíhá vývoj inovativních nástrojů, postupů a jejich praktické testování u lidí, kteří spadají do některé ze sociálně ohrožených skupin, například u těch, kdo se léčí s duševním onemocněním. Celkový počet duševně nemocných v ČR je dle zdravotnických statistik kolem 10 % populace a stále narůstá. Mnozí odborníci upozorňují, že toto číslo může být ve skutečnosti i daleko vyšší. Duševní onemocnění představují závažný problém veřejného zdraví, který postihuje přibližně každého čtvrtého až pátého dospělého člověka. Přibližně třetinu této zátěže tvoří deprese, úzkostné poruchy a posttraumatická stresová porucha (PTSD), následují poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog, bipolární porucha, schizofrenie a poruchy příjmu potravy (GBD 2019 Mental Disorders Collaborators, 2022). Ekonomická zátěž těchto onemocnění je ohromující. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosahují náklady spojené s duševními onemocněními v zemích EU více než 600 miliard eur ročně (tj. přibližně 4 % HDP). Tyto náklady zahrnují přímé náklady na zdravotní péči, náklady na programy sociálního zabezpečení a nepřímé náklady na ztrátu produktivity a zaměstnanosti (WHO, 2022).
Cílem projektu není jen pomoc konkrétním lidem s duševním onemocněním, ale i celospolečenská destigmatizace využívání psychedelik. Ta totiž byla v sedmdesátých letech z popudu USA a Nixonovy „války proti drogám“ celosvětově zařazena mezi vysoce nebezpečné, zdraví škodlivé a návykové látky, jako je třeba heroin, kokain a pervitin, aniž by byly brány v potaz vědecké důkazy o tom, že psychedelika nejsou pro organismus toxická, nevyvolávají závislost a jejich užívání je relativně velmi bezpečné. V současnosti jsou tak i v České republice psychedelika zařazena na seznam zakázaných omamných psychotropních látek bez možnosti léčebného využití. V důsledku toho nemohou být, s omezenou výjimkou klinických studií, ve prospěch občanů ČR dosud legálně využívána. Jedinou výjimku tvoří atypické psychedelikum ketamin, jehož terapeutické využití je možné v tzv. off-labeI režimu, protože se jedná o již zavedené léčivo v jiném medicínském kontextu, konkrétně v anesteziologii, kde má používání této látky již dlouhou historii. I tento stav se snaží tým projektu 3. lékařské fakulty změnit. Destigmatizací je myšlena celková změna společenského náhledu na psychedelika a jejich uživatele s cílem jejich systémového zavedení do běžné péče o duševní zdraví občanů ČR v souladu s nejaktuálnějšími poznatky české a světové vědy. Ty již po dlouhá desetiletí poukazují na značný terapeutický potenciál psychedelik a současně i jejich relativní bezpečnost při kontrolovaném užívání pod dohledem vyškolených odborníků, psychiatrů, psychoterapeutů, anebo během náboženských a šamanských rituálů, jak je běžné v mnoha oblastech světa.
U minimálně šesti vybraných duševně nemocných bude také dr. Páleníčkem a jeho kolegy během následujících měsíců testována komplexní inovovaná terapie s využitím psychedelik. To je personálně i časově velmi náročný proces, který zahrnuje mnoho na sebe navazujících fází a zapojení mnoha odborníků, zejména psychiatrů a psychoterapeutů. Oproti běžným klinickým studiím v Národním ústavu duševního zdraví, kde je psychedelická látka každému nemocnému podána pouze jednou, resp. někteří pacienti dostanou pouze placebo, a poté následuje integrace učiněného prožitku, bude ověřována efektivita terapie při vícekrát opakovaném podání psychedelického léčiva ketaminu v různých dávkách a s intenzivnější integrační, individuální i skupinovou podporou, než jakou je možné běžně poskytovat ve zdravotnictví. U klientů, kteří se léčí ze závislosti na návykových látkách, bude celý proces přizpůsoben specifickému charakteru tohoto onemocnění. Ke konci projektu tak bude v praxi vyzkoušeno více prototypů inovované psychedelické terapie, což je důležité pro přípravu návazného systémového projektu, který by měl vyvinuté prototypy již otestovat u daleko většího počtu uživatelů s cílem provést přesné vyhodnocení různých možných dopadů této formy pomoci na zdraví a sociální situaci duševně nemocných.
Tyto duchovní komunity a praxe se zhruba od počátku třetího milénia šíří z Ameriky i do Evropy a často zde narážejí na nepochopení a projevy náboženské netolerance, které mohou vést k závažné stigmatizaci a diskriminaci příznivců tohoto druhu spirituality na základě jejich náboženské víry a praxe. I toto může představovat závažný sociální problém. V České republice bylo toto téma nedávno mediálně zviditelněno díky kauze manželů Kordysových, kteří na severní Moravě pořádali léčivé rituály s ayahuascou, za což byli odsouzeni k neúměrně vysokým trestům odnětí svobody; nakonec jim byla udělena milost prezidenta republiky. Dle názorů mnoha odborníků, kteří jim vyjádřili podporu, je společenská škodlivost užívání ayahuascy v rámci vedeného rituálu prakticky nulová. Navíc jejích jednání nikoho nepoškodilo, naopak, mnozí účastníci rituálů se odsouzených zastali a vypovídali v jejich prospěch o tom, že jim jejich léčivé obřady v životě velmi pomohly. Tento tradiční domorodý amazonský šamanský nápoj je vědci v mnoha zemích, včetně ČR, zkoumám pro svůj značný léčebný potenciál. V mnoha zemích Jižní Ameriky a částečně i v USA je ayahuasca legální, například právě v rámci duchovních obřadů církve Santo Daime, s jejímiž členy v Evropě už proběhlo mnoho soudních kauz ne nepodobných té s manžely Kordysovými.
Používání psychedelik zdaleka není jen moderní medicínskou záležitostí – přírodní psychedelika jsou již po tisíciletí tradičními náboženskými svátostmi a rituálními a léčitelskými nástroji v mnoha domorodých kulturách, zejména mezi původními národy Ameriky, ale i jinde ve světě, např. v rovníkové Africe. Užívání LSD, psilocybinových hub, ayahuascy atd. je v ČR a západním světě masově rozšířeno i v undergroundu, kde jsou tyto látky od dob hippies masově používány pro osobní a spirituální rozvoj, sebepoznání nebo rekreaci. Současně je i dobře známým faktem, že moderní západní psychedelická věda a terapie již od samých svých počátků čerpá značnou inspiraci právě od domorodých psychedelických rituálů, tradičních šamanů, léčitelů nebo z prostředí novodobých multikulturních a synkretických náboženských komunit, které, jako například brazilská ayahuascová církev Santo Daime a mnohé další, spojují křesťanskou víru s rituálním užíváním psychedelik nebo dalšími prvky.
Projekt 3. lékařské fakulty vnímá také tento širší společenský kontext využití psychedelik, stigmatizaci jejich uživatelů a s ním i volání mnoha odborníků po změně zastaralé a neefektivní prohibice těchto látek a jejím nahrazení racionálnější politikou založenou na vědeckých důkazech, osvětě, snižování rizik a pozitivním ocenění léčebného, seberozvojového a spirituálního potenciálu psychedelik. Tým projektu „Destigmatizace terapeutického využití psychedelik…“ je proto multioborový a zahrnuje lékaře, psychiatry, psychology, psychoterapeuty, adiktology, religionisty a experty na drogovou, sociální i náboženskou problematiku. Jsou zde zastoupeni nejen odborníci ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu duševního zdraví, ale i zástupci neziskových organizací, jako jsou Podané ruce, z.s. a Česká psychedelická společnost, z.s, což dále posiluje propojení akademické, zdravotnické a sociální sféry.
A protože využití psychedelik pro léčbu a sociální integraci duševně nemocných je také téma silně mezinárodní, tak mezi klíčové aktéry, s nimiž projekt spolupracuje, patří i zástupci evropských odborných a lobbistických skupin, například Viktor Chvátal, jenž je generálním tajemníkem v Bruselu sídlící organizace Psychedelics EUROPE, která se věnuje prosazování využití psychedelické léčby pro občany EU v Evropském parlamentu. Také on byl zapojen do rozhovorů zaměřených na analýzu širšího kontextu sociální inovace, kterou vyvíjí projekt 3. lékařské fakulty. Shrnul tuto oblast následujícími slovy: „…je to téma vědecké i sociální. Zjevný je trend zvýšeného zájmu o duševní zdraví i psychedelika, což jsme mohli vidět v USA už dlouho, a teď s covidem to doplulo do Evropy. Duševní zdraví je na poli EU hodně skloňováno… O téma se zajímají vědecká centra spolu s byznysem a spolu se zástupci sociální sféry budou do budoucna formovat to, jak k tomu přistoupíme.“
Více o projektu „Destigmatizace terapeutického využití psychedelik v psychiatrii a jejich využití v rámci ČR k reintegraci dlouhodobě práce neschopných lidí zpět do života“ se můžete dozvědět na webových stránkách 3. lékařské fakulty University Karlovy v Praze zde: https://www.lf3.cuni.cz/3LF-2362.html.
Jan Blahůšek
Česká psychedelická společnost
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce. Děkujeme!