Rubriky
Blog

Psychedelické 20. století – objevy a vynálezy inspirované klasickými psychedeliky

Psychedelika (v minulosti nazývaná halucinogeny) měla bezpochyby zásadní vliv na vývoj lidské společnosti. Archeologickými objevy je doloženo, že mnoho kultur užívalo psychedelika z přírodních zdrojů již v pravěku.

Jejich vliv můžeme pozorovat i v antice, kde byl užíván nápoj kykeon, který mohl v případě, že bylo při jeho přípravě použito obilí napadené paličkovicí nachovou, obsahovat LSA (látku blízce příbuznou LSD). Pak došlo především s rozmachem křesťanství k ústupu užívání psychedelik a lidstvo během středověku prodělalo hluboký propad úrovně teoretického i aplikovaného vědění. Až ve dvacátém století došlo k prudkému rozmachu vědy a mnoha zásadním objevům a vynálezům. Autoři mnoha z nich otevřeně přiznávali a přiznávají, že zásadní vliv na tyto objevy měla psychedelika, zejména LSD. Pojďme si tyto objevy připomenout.



1) Struktura DNA

Objev struktury DNA byl ohlášen 25. dubna 1953. Model DNA tehdy představil Francis Crick, James Watson a Maurice Wilkins. Za tento objev byla roku 1962 udělena Nobelova cena za medicínu a fyziologii. Za zmínku stojí, že cenu měla jistě obdržet i Rosalinda Franklinová. Cenu získat nemohla, protože zemřela na rakovinu v roce 1958 a Nobelova cena může být udělena pouze žijící osobě.
Na internetu se dají najít tisíce článků o tom, že Francis Crick a James Watson byli v okamžiku objevení struktury DNA pod vlivem LSD. Prý to řekl Francis Crick na smrtelné posteli a zpráva se rychle rozšířila. Po Crickově smrti začal Matt Ridley sepisovat jeho životopis, v rámci získávání informací navštívil Crickovu manželku a zeptal se jí na užívání LSD. Odpověděla mu, že pokud je jí známo, tak poprvé užil LSD až v roce 1967.
Mnoho autorů rovněž poukazuje na to, že v roce 1953 nebylo LSD tolik rozšířené. Já s tímto tvrzením nesouhlasím; sice nebylo ještě známé a dostupné „na ulicích”, ale ve vědecké komunitě šlo v padesátých letech již o velice dobře známou substanci a pro vědce nebyl problém ji obstarat.
Crickův kolega James D. Watson stále žije, přednáší a velice často vzpomíná na užívání LSD a na to, jak zásadní vliv na něj mělo. Otázka zda byli pod vlivem LSD právě v okamžiku objevu struktury DNA není zodpovězena. LSD ale jistě zásadně ovlivnilo jejich kariéru.

2) Polymerázová řetězová reakce (PCR)

PCR je metoda množení úseků DNA na principu replikace nukleových kyselin. Tento postup umožňuje vyrobit až miliony kopií úseků DNA z minimálního množství vstupního materiálu. PCR má využití v medicíně, kriminalistice, testování potravin a samozřejmě ve vědě. PCR objevil Kary Mullis roku 1983 a v roce 1993 za to získal Nobelovu cenu.

Jako důkaz vlivu LSD na jeho vědeckou kariéru postačují i jen přímé citace jeho výroků. Velkou popularitu si získala jeho slova: „Kdybych nebral LSD, nikdy bych na nic nepřišel.“ V srpnu 1994 řekl pro časopis California Monthly následující: „Tehdy v šedesátých letech a začátkem sedmdesátých let jsem bral spoustu LSD. Tehdy to v Berkeley dělala spousta lidí. Zjistil jsem, že je to mysl otevírající zkušenost.” Během jiného rozhovoru řekl: „Vynalezl bych PCR, kdybych nebral LSD? Vážně o tom pochybuji.”

3) Objev přítomnosti a funkce serotoninu v mozku

Serotonin byl objeven roku 1948 v krvi a tehdy byly také prokázány jeho vazokonstrikční účinky (zužování cév). O jeho přítomnosti a funkci mimo krevní oběh neměl nikdo ani tušení až do roku 1953, kdy britský farmakolog Sir John Gaddum začal autoexperimentovat s LSD. Zážitky s LSD a experimentální práce ho vedla k objevu přítomnosti a funkce serotoninu v mozku. Sir Gaddum byl první, kdo předpokládal vztah mezi LSD a serotoninem. Konkrétně předpokládal, že LSD ovlivňuje serotoninergní systém a tím je zodpovědné za psychedelický efekt LSD. Napsal o tom: „Důkaz přítomnosti serotoninu v některých částech mozku by mohl podporovat teorii, že účinek LSD je způsoben interferencí s běžným působením serotoninu.”

4) Lillyho vlna a neuroprotetika

Ve 20. století došlo k velkému rozmachu neurověd. Jedním z významných neurovědců byl John C. Lilly, který se proslavil také svými experimenty s LSD a ketaminem. S těmito látkami často prováděl autoexperimenty a o svých prožitcích napsal několik knih. Rovněž experimentoval se stimulací mozku. Během svých experimentů vynalezl elektrodu, která se dala bezpečně implantovat do mozku. Díky tomu objevil způsob, jak bezpečně stimulovat mozek a přispěl tak k novému oboru: neuroprotetice, která se zabývá implantáty, které podporují nebo nahrazují činnost části nervového systému nebo smyslů. Mezi tato zařízení patří například kochleární implantát pro pacienty s poruchou sluchu, implantáty, které stimulací mozku ulevují od jinak netlumitelné bolesti, nebo například protézy končetin ovladatelné vůli. V neuroprotetice se používají signály, které jsou na počest svého objevitele, nazvány „Lillyho vlny.”
Zkoumal také delfíny a možnost komunikace s nimi. V rámci svých experimentů pokusně dával delfínům LSD.

5) Počítačová revoluce – Steve Jobs, Bill Gates a LSD

Steve Jobs byl jedním z největších průkopníků počítačového průmyslu. Jako jeden z prvních rozpoznal potenciál grafických rozhraní ovládaných pomocí myši. V roce 1985 dostal výpověď ve firmě Apple a založil vlastní firmu NeXT computer. Tato firma stála za operačním systémem NeXTSTEP. V roce 1997 se firma NeXT computer sloučila s firmou Apple computer a operační systém NeXTSTEP se stal základem pro Mac OS.
Jobs jednou řekl, že užívání LSD byla jedna ze dvou nebo tří nejdůležitějších věcí, které během života udělal. Steve Jobs prý dokonce jednou řekl Billu Gatesovi, že nemá (Gates) žádnou fantazii, protože nikdy neužil psychedelika. Ironií je, že i Bill Gates užíval LSD. Přiznal to v rozhovoru pro Playboy. Další ikona počítačové revoluce, která využívala účinky LSD, je Mike Lynch. A dokážete si představit ovládání počítače bez myši a klávesových zkratek CTRL+C, CTRL+V? Oboje vynalezl Douglas Engelbart a podle jeho slov ho inspirovalo LSD.

6) Matematika, teorie chaosu a vědomí

Významný matematik Ralph Abraham začal užívat LSD na Princetonu, kde se s ním setkal díky jednomu ze svých studentů. V roce 1969 pak zažil svoji první zkušenost s DMT. Psychedelika nasměrovala celou jeho kariéru, ve které se zabýval vědomím. Zkušenost s DMT byla klíčová pro matematické pochopení teorie chaosu a vědomí založené na geometrii, topologii, nelineární dynamice a teorii vibračních vln. Abraham prohlásil, že psychedelika posunula jeho práci od čisté matematiky k experimentální práci a silně ovlivnila jak teorii chaosu, tak fraktální geometrii.

7) Kvantová fyzika

Richard P. Feynman byl americký kvantový fyzik a roku 1965 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Vypracoval techniku popisu reakcí elementárních částic poskytující alternativní náhled na chápání kvantové fyziky. Tyto techniky zavedl již v roce 1948 a dnes jsou známy pod názvem „Feynmanovy diagramy”. Stal se také výborným a velice ceněným pedagogem a popularizátorem vědy. Asi nepřekvapí, že měl zkušenosti s LSD.

Závěr

Populace neznalá věci mnohdy považuje psychedelika za drogy a má vizi, že drogy užívá „spodina společnosti” a různé ztracené existence. Psychedelika ovšem nenaplňují všeobecně uznávanou podstatu „drog” – nejsou návyková, naopak se s nimi dají závislosti léčit. Jejich toxicita je minimální a na trhu se vyskytují mnohé běžné léky mnohonásobně toxičtější. V drtivé většině případů psychedelika nevedou ke ztrátě zájmů nebo zanedbávání životních povinností. Naopak vzbuzují zájem o okolí, život a svět jako fenomén. Snad jsem těmito příklady významných osobností dokázal i to, že uživatelé psychedelik nejsou pouze asociálové a vyvrhelové společnosti. Naopak jsou jimi i lidé, ke kterým by mnozí mohli vzhlížet a kteří zásadně a pozitivně ovlivnili nejen 20. století. Psychedelika rovněž ovlivnila mnoho filozofů, psychologických směrů a humanitních oborů obecně, to ovšem není náplní tohoto článku a možná tomuto tématu věnuji článek v budoucnu.

Vojtěch Cink
Česká psychedelická společnost
20. 2. 2019



Zdroje:

– ABRAHAM, Ralph; MCKENNA, Terence K.; SHELDRAKE, Rupert. Trialogues at the Edge of the West: Chaos, Creativity, and the Resacralization of the World. Bear & Company, 1992.
– DONALDSON, N. de N.; DONALDSON, P. E. K. When are actively balanced biphasic (‘Lilly’) stimulating pulses necessary in a neurological prosthesis? I Historical background; Pt resting potential; Q studies. Medical and Biological Engineering and Computing, 1986, 24.1: 41-49.
– GADDUM, J. H. Serotonin‐LSD interactions. Annals of the New York Academy of Sciences, 1957, 66.3: 643-648.
– GREEN, A. R. Gaddum and LSD: the birth and growth of experimental and clinical neuropharmacology research on 5‐HT in the UK. British journal of pharmacology, 2008, 154.8: 1583-1599.
– Grossman Wendy M. Did the use of psychedelics lead to a computer revolution? https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/sep/06/psychedelics-computer-revolution-lsd
– ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Simon & Schuster 2011
– RIDLEY, Matt. Francis Crick: Discoverer of the Genetic Code (Eminent Lives). HarperCollins Publishers, 2006.
– SCHOCH, R. A conversation with Kary Mullis. California Monthly, 1994, 105.1: 20.
– ROBINSON Melia. Bill Gates once coyly defended LSD use by saying ‚I never missed a day of work‘
https://www.businessinsider.com/bill-gates-lsd-psychedelics-2017-2