Náročná psychedelická zkušenost (dříve často nazývaná zavádějícím výrazem „bad trip“) může potkat každého z nás – na párty, festivalu, ale dokonce i když jsme v domácím prostředí. Nejčastější příčinou je, když člověk užije příliš vysokou dávku psychedelika, dané psychedelikum obsahuje nežádoucí příměs, anebo zkrátka dojde k záměně za jinou látkou. Často se také stává, že podceníme onen tak často skloňovaný set a setting.
Štítek: bad trip
Mohly by být autentické popisy osobních psychedelických zkušeností, populárně označované jako „tripreporty“, považovány za specifický literární žánr? Ať už si o tom myslíme, co chceme, jedno je jisté: vydáním Bran vnímání v roce 1954 z pera britského spisovatele Aldouse Huxleyho se tripreporty mezi světovou literaturu už zařadily. Proto se musíme ptát jinak: jsou Brány vnímání spíše ojedinělým „přírodním úkazem“, nebo toto dílo skutečně definovalo novou literární formu?
Komentář k publikaci: Carbonaro, T. M., Bradstreet, M. P., Barrett, F. S., Maclean, K. A., Jesse, R., Johnson, M. W., & Griffiths, R. R. (2016). Survey study of challenging experiences after ingesting psilocybin mushrooms: Acute and enduring positive and negative consequences. Journal of Psychopharmacology. DOI:10.1177/0269881116662634
Psilocybin je psychoaktivní látka, obsažená v houbách rodu Psilocybe (lysohlávky). Tyto houby, v minulosti lidově nazývané „houby bláznů“ nebo „maso bohů“, byly užívány po tisíciletí pro náboženské rituální účely (Schultes & Hofmann, 1993). Ačkoliv jejich užívání v mnoha zemích není v souladu se zákonem, těší se i v dnešní době stále velké oblibě. Po tabáku a konopí se lysohlávky řadí k nejčastěji užívaným nealkoholovým drogám v České republice a podle statistik z roku 2012 je alespoň jednou v životě užil každý desátý Čech ve věku 15–34 let (Úřad vlády České republiky, 2013). „Magické houbičky“ však nejsou zajímavé pouze pro rekreační uživatele. V posledních letech se obnovil výzkum účinků jejich psychoaktivní komponenty, alkaloidu psilocybinu, který má obrovský potenciál pro užití v medicíně a psychoterapii, zejména při léčbě úzkostí (Grob et al., 2011) a depresí (Carhart-Harris et al., 2016).