Třídenní konference Breaking Convention, která se konala v červenci v Londýně, jako by ještě neskončila. Videozáznamy z přednášek, které by ani nadčlověk nestihl všechny navštívit, postupně přibývají na kanále Vimeo a stále se objevují nové články a rozhovory s konferencí spojené. Jedním z nich je i rozhovor londýnské novinářky Reshmy Biring s profesorem Davidem Nuttem o výzkumu psychedelických látek. Byl uveřejněn na webu psypressuk.com a rozhodně stojí za přečtení.
Jedna z největších psychedelických konferencí na světě Breaking Convention letos v červenci pohltila celé jedno křídlo Greenwichské univerzity. Prostřednictvím bohatého programu představila mimo jiné přínosy psychedelických látek v medicíně. Profesor Nutt zde v rámci interview rozebíral, jak zákony znesnadňují medicínský výzkum a proč je podle něj LSD dodnes „problémové dítě“, jak ho nazval jeho objevitel Albert Hoffmann.
Profesor David Nutt je neuropsychofarmakolog působící na Imperial College v Londýně a je veřejnosti známý tím, že rád víří vody v diskuzi o vládní politice týkající se nelegálních drog. Je jedním z nejvýraznějších hlasů mezi zastánci psychedelik a mezi výzkumníky, kteří pracují se zakázanými látkami, a svá slova opírá o relevantní výsledky vědeckých výzkumů.
Když profesora Nutta slyšíme vyprávět o tom, jak současná legislativa komplikuje psychedelický výzkum, cítíme, že současné společnosti něco uniká. Existují látky, které by pro medicínu mohly být obrovským skokem kupředu, ale politici se jimi zarputile odmítají zabývat. Psychedelika jako LSD nebo psilocybin (látka obsažená v lysohlávkách) by mohla být využívána k léčbě duševních onemocnění, mezi něž patří například závislosti, úzkost a deprese. Proč tedy není umožněn alespoň výzkum těchto substancí, kterým přece společnost nemá co ztratit?
LSD, které se u politiků nikdy netěšilo dobré pověsti, bylo ve Velké Británii v roce 1966 (a brzy poté i v Čechách) zakázáno a veškeré nadějné výzkumy zůstaly viset ve vzduchoprázdnu. Od té doby uplynulo další půlstoletí, avšak postoj zákonodárců vůči těmto potenciálně zázračným lékům se i přes důkazy svědčící v jejich prospěch vůbec nezměnil.
„Politici mají z LSD jakýsi podivný strach,“ tvrdí profesor Nutt. „Albert Hoffman [švýcarský vědec, který LSD v roce 1938 poprvé vyrobil] jej označil za své ‚problémové dítě‘. Není pochyb o tom, že pro mnoho politiků je LSD problémovým dítětem dodnes, a to z historických důvodů, které vycházejí z dezinformací a ignorance.“
Veřejné mínění o této látce, která je notoricky spjata s hippie kulturou, však ukazuje něco trochu jiného – společnost podle všeho psychedelika přijímá mnohem lépe, než tvrdí vláda.
„Je zajímavé, že psychedelika se u široké veřejnosti těší velkým sympatiím, zejména když jsou užívána jako léčiva,“ vysvětluje Nutt. „Spousta lidí se zlobí, že veřejnost nemá k těmto léčivům po více než 50 let přístup. Můj názor je, že jde o nejhorší cenzuru medicíny a klinického výzkumu v historii. Pokud psychedelika opravdu chceme používat jako léky, musíme mít oporu v kvalitním výzkumu.“
Profesor Nutt a jeho tým (spolu s nadací Beckley Foundation) jsou v rámci psychedelického výzkumu průkopníky moderních zobrazovacích metod, pomocí nichž zjišťují, jak tyto látky v mozku působí. Společně provedli tři studie s psilocybinem a právě dokončili historicky první studii, která pomocí zobrazovacích metod zkoumá působení LSD na mozek. Její výsledky jsou fascinující pro vědce, lékaře i samotné pacienty.
„Zjistili jsme, že tyto drogy mají na mozek skutečně významný vliv. Snižují například aktivitu v oblasti, která je zodpovědná za vznik deprese. Právě provádíme studii, která zkoumá, zda by bylo možné depresi léčit psilocybinem. Domníváme se, že by mohl fungovat u pacientů, u nichž konvenční léčba selhala.“
I když jsou výsledky výzkumů skutečně slibné, úskalí, která se pojí s jejich realizací, jsou stále aktuální. Nejvýznamnější překážkou je naprosto zjevně fakt, že tyto látky jsou nezákonné. Povolení k nakládání se substancemi, jako je konopí nebo psilocybin, má jen velmi malá hrstka britských nemocnic. Profesor Nutt a jeho tým tak mohou při čekání na různá oprávnění ztratit roky cenného času.
„Trvalo nám celé tři roky, než jsme vyhověli všem možným i nemožným opatřením, která byla nezbytná k realizaci výzkumu u pacientů s depresí. Jen za nákup látky a splnění těchto předpisů jsme utratili téměř všechny peníze, které jsme na výzkum měli,“ vysvětluje profesor Nutt.
Když si vezmeme, že zahájení klinického hodnocení běžně trvá zhruba šest měsíců, je nasnadě, že výzkum psychedelik se silně prodraží – oproti ostatním klinickým hodnocením až desetkrát. A sehnat peníze není vůbec jednoduché. Jelikož vláda tento druh výzkumu samozřejmě nepodporuje, peníze se získávají třeba pomocí crowdfundingu. V sázce jsou však lidské životy – není již na čase, aby vláda otevřela oči a přestala se otáčet zády, kdykoli někdo přijde s tím, že ty „zlé drogy“ vlastně mohou být užitečné?
„Je potřeba, aby si společnost plně uvědomila potenciál drog, jako je LSD, psilocybin nebo konopí,“ říká profesor Nutt. „Tyto látky mají obrovský potenciál. Každý další den, kdy jsou nelegální, pacienti trpí a páchají sebevraždy, protože jejich depresi nebo bolest nedokážeme účinně léčit. Změna této legislativy by měla být prioritním zájmem všude ve světě.“
R. Birmingová
(Autorka je londýnská novinářka)
Překlad: Česká psychedelická společnost