Rubriky
Blog

Svítá psychedelikům? Dekriminalizace začíná

Tento článek navazuje na předchozí článek, jehož smyslem bylo obhájit tvrzení, že „boj proti drogám“ je veden špatně, na základě lživých informací, s politicko-náboženským ideologickým motivem a že psychedelika jsou zakázána ze strachu z osvobození lidí z moderního otroctví. V tomto článku je nastíněna možnost pozitivní změny a zároveň je na příkladu Portugalska znázorněno, co se stane, když lidem dovolíte řídit se podle sebe.

Přestože jsou psychedelika stále ve většině zemí světa ilegální a patří do seznamu 1, skupiny 4 (dle zákona USA o kontrolovaných látkách), což je nejrestriktivnější kategorie, ve které jsou tyto drogy definovány jako „látky bez lékařského použití“, je „nebezpečné je používat i pod lékařským dohledem“ a mají vysoký potenciál ke zneužívání. Přitom látky jako kokain, pervitin a opium byly zařazeny do seznamu 2, což poodhaluje politickou povahu klasifikace drog.
Ačkoli neexistují žádné přesvědčivé důkazy pro tvrzení, že psychedelika jsou návyková nebo že dlouhodobě poškozují duševní zdraví, nachází se již 50 let podle Úmluvy OSN o psychotropních látkách mezi nelegálními drogami ve všech členských zemích OSN. V USA se stejně dlouho psychedelika nachází na seznamu 1. (1)

Selhání Války proti drogám

Podle všeho byla americká Válka proti drogám (konstelace zákonů a politik, které se snaží zabránit užívání určitých drog zejména prostřednictvím trestů a nátlaku) katastrofickým selháním. Federální a státní politika, která je navržena tak, aby byla „tvrdá“ vůči lidem, kteří užívají a prodávají nelegální drogy, pomohla přeplnit věznice ve Spojených státech, trvale označila miliony civilistů, kteří jinak dodržují zákony, za „zločince“, zhoršila drogovou závislost a rasové rozdíly.

Kriminalizace držení drog je hlavní hnací silou vězeňského systému v USA. Každý rok americké donucovací orgány zatknou více než 1,5 milionu osob za držení omamných a psychotropních látek (dále jen OPL), což je více zatčení než u všech násilných trestných činů dohromady. Drtivá většina, více než 80 %, je odsouzeno pouze za držení OPL a nejedná se o žádný násilný trestný čin.

Válka proti drogám byla vedena z politických důvodů, aby se zabránilo šíření myšlenek hnutí hippies a po potlačení tohoto hnutí se pro následující dekády tato válka stala užitečnou formou útlaku proti menšinám, protože Mexičané, hispánci, afroameričané a původní indiáni byli těmi, kteří užívali zakázané drogy (jejich tradiční rituální byliny) nejvíce.
Dekriminalizace drog je asi nejlepší možností k dosažení racionální protidrogové politiky, která upřednostňuje vědu a veřejné zdraví před trestem a uvězněním. Desetiletí důkazů jasně prokázalo, že dekriminalizace je rozumnou cestou vpřed, která by přinesla obrovské lidské a finanční výhody při ochraně rodin a společnosti jako celku. Jde například o tyto výhody:

– dramaticky se sníží počet osob zatčených, uvězněných nebo jinak zapletených do justičního systému, což umožňuje lidem vyhnout se mnoha škodám plynoucím ze zatčení kvůli drogám a celoživotního břemene v rejstříku trestů;
– přesměruje zdroje tak, aby se zabránilo závažné a násilné trestné činnosti;
– vytváří prostředí, ve kterém mají lidé, kteří se chtějí léčit, motivaci hledat léčbu;
– zlepšuje výsledky této léčby;
– zmírňuje rasové a příjmové rozdíly v systému trestního soudnictví.

Mnohé z obav často vznesených proti dekriminalizaci drog nejsou podloženy důkazy. Dostupné údaje z USA a celého světa naznačují, že eliminace trestních sankcí za držení některých nebo všech drog by významně nezvýšila míru užívání drog. Stejně jako se nezdá, že by míra kriminalizace odpovídala závažnosti trestních sankcí. Tedy že nezáleží až tak moc na tom, jak jsou přísné postihy, určité (stálé) procento lidí se touto cestou stejně vydá. (2)

Politický boj proti psychedelikům a nerespektování vědeckých faktů v 60. letech v oblasti pozitivních účinků psychedelik „podlomil opatrný, nezaujatý vědecký přístup ke zkoumání těchto sloučenin“, protože mimo jiné „rizika nejsou tak katastrofická, jak se tvrdilo a věřilo v 60. letech.“ (3)

Klasická psychedelika ve skutečnosti nesplňují ani jednu z podmínek jejich zařazení do seznamu 1 (skupiny 4) – nejsou návyková, jejich užití pod lékařským dohledem nebo v tradičním nábožensko-rituálním kontextu je bezpečné a je známé jejich rozsáhlé medicínské využití.

Mezi rizika se dnes řadí stav tzv. „bad tripu“, kdy dotyčný může pociťovat úzkost, strach, paniku, nebo paranoiu. U predisponovaných jedinců hrozí riziko rozvinutí psychózy. (4)

Počátky Války proti drogám

V 50. letech se značně rozšířilo rekreační užívání psychedelik. LSD bylo dostupné stejně jako morfin, heroin nebo kokain v skoro každé lékárně nebo drogerii. Psychedelika byla prodávána psychiatrům a psychologům v 50. a 60. letech jako léčebný prostředek pro pacienty (5), ale následně se rychle rozšířila mezi neodbornou veřejnost, a to zejména díky autorům Aldousi Huxleymu a Geraldu Heardovi a později Timothy Learymu, harvardskému psychologovi, který se stal jedním ze zakládajících otců hnutí kontrakultury, hnutí hippies v 60. letech.

Právě kvůli rekreačnímu využívání a následnému vzniku hnutí hippies a protiválečné kontrakultury byla vyhlášena a stále je vedena „War on Drugs“, psychedelika byla pošpiněna zavádějícími výzkumy a nesla si proto po čtyři desetiletí negativní reputaci. (6) Česká republika implementovala tyto zákazy ze strany OSN do svého právního systému, nicméně jako jedna z posledních zemí ukončila psychedelický výzkum na nátlak vlády až v roce 1974.(7)

Na přelomu tisíciletí se začalo objevovat čím dál více studií zkoumajících vliv psychedelik na zlepšení psychického zdraví lidí, což poodhalilo jakési ideové tání v tomto oboru na úrovních jednotlivých států. Začal se měnit přístup k těmto látkám, moderní technologie umožnila lépe sledovat a zaznamenávat procesy v mozku, změnila se globální politická situace, a s tím se mění i pohledy na rozdělení a zařazení drog. Vědci tak začali znovu zkoumat léčivý potenciál psychedelik. (8)

Výzkumy a výsledky

Velká část raného výzkumu LSD nevyhovovala dnešním standardům, protože jim často chyběla kontrolní skupina s placebem nebo postupy dvojitého zaslepení (ve kterých ani subjekt výzkumu, ani vyšetřovatelé nevědí, zda subjekt dostává LSD, nebo placebo).
Jejich slibná zjištění však byla znovu ověřena a podnítila oživení nového, přísnějšího výzkumu potenciálních přínosů psychedelik. Začaly se využívat při léčbě klastrových bolestí hlavy, úzkosti, paranoie, depresí nebo závislosti na alkoholu a jiných drogách. Psychedelika také pomáhaly při experimentech s neurozobrazováním, které sloužilo k pochopení účinků psychedelik na mozek a ke studiu fungování mozku jako takového. (9)

Studie Griffithse a jeho týmu z roku 2006 ukázala, že psilocybin způsobuje percepční změny a „zkušenosti mystického typu, které mají podstatný a trvalý osobní a duchovní význam.“ Užívání psilocybinu pomáhá ovlivňovat změť příběhů, které se nám odehrávají v hlavě, abychom mohli svým způsobem přicházet s novými pohledy na ně, novou perspektivou a mohli je přehodnotit. Zjistilo se také, že psilocybin má extrémně nízkou toxicitu a úmrtí v důsledku této drogy byla podle Drug Policy Alliance „extrémně vzácná“. (10)

V roce 2008 obdržela Multidisciplinární asociace pro psychedelické studie (MAPS) souhlas FDA zkoumat LSD psychoterapii na pacientech trpící úzkostí na konci života. Studie zjistila že metoda pomáhá pacientům snižovat úzkost po 2 sezeních pod vedením certifikovaného psychoterapeuta.

V roce 2015 proběhla rozsáhlá studie zahrnující více než 130 000 účastníků a nenašla žádnou souvislost mezi užíváním psychedelik, jako je LSD, psilocybin nebo meskalin, a poškozením duševního zdraví. (I když malé procento v jiných studiích uvádělo i negativní zkušenosti.) (11)

V roce 2016 Griffiths a jeho tým zveřejnili další studii psilocybinu, která ukázala, že šest měsíců po závěrečné léčbě přibližně 80 procent účastníků zaznamenalo pokles deprese a úzkosti, 83 procent uvedlo zlepšený pocit pohody nebo životní spokojenosti a 70 procent uvedlo své zkušenosti jako „jedny z pěti nejvýznamnějších duchovních celoživotních událostí“.

„Po jediném sezení, které se koná po dobu 6 hodin, nebo možná po několika sezeních, se lidé trvale mění. … Neznáme žádný jiný způsob takového druhu zásahu do lidské psychiky, který by byl takto účinný, v celé oblasti psychiatrie,“ řekl Griffiths. (12)

V roce 2017, kdy studie prokázaly, že jediná dávka psilocybinu může způsobit „rychlé, výrazné a trvalé účinky pomáhající při léčbě úzkosti a depresi“ a také doložitelně pomohla lidem s příznaky obsedantně kompulzivní poruchy (OCD) a závislostí na alkoholu. (13) Tyto nemoci se léči i jinými psychedeliky, například ketaminem – po roce léčby ze 111 účastníků studie plně abstinovalo 73 (65,8 %). (14)

Od té doby se výzkum zabýval řadou různých psychedelických drog. Většina účastníků uvedla také pocity větší vnímavosti, blízkosti k ostatním, otevřenosti, štěstí a dlouhodobé zlepšení nálady.
S lékařským úspěchem se psychedelika setkávají u depresí, úzkostí, pomáhají lidem závislým na drogách, jako je alkohol, tabák, nebo kokain. (15)

Svítá psychedelikům?

Uprostřed rostoucího zájmu o zlepšení lidského zdraví, kondice a životních podmínek, zejména v Asii, tato zjištění dávají naději, že by LSD mohlo být v budoucnu doplňkem pro naši vnitřní pohodu – něco jako wellness pro mysl. Nebo přinejmenším by mohlo nahradit některá antidepresiva, protože na rozdíl od antidepresiv, jejichž nástup účinku může trvat několik týdnů, psychedelika působí během několika hodin a nejsou toxická. (16)

Co se výsledků pokusů a výzkumů týče, většina dotazovaných řadí psychedelickou zkušenost mezi své nejvýznamnější osobní zážitky vůbec. Zaznamenány byly pozitivní změny v pohledu na svět, subjektivních hodnotách, vnímání osobních problémů, vztahu k vlastnímu tělu, ostatním lidem a přírodě, estetickém vnímání a postoji ke změněným stavům vědomí.

V léčbě psychických poruch můžeme psychedelika využít díky jejich účinkům na psychiku, jako je možné získání nového smyslu života nebo prohloubení již známého významu, změna u drogově závislých lidí v pojetí svobody – od návykových látek k něčemu novému, osvobození od nekompromisního, stresujícího životního stylu sobecké společnosti a také prohloubení mezilidských vztahů.

Psychedelika dokáží vědomí zpřístupnit kořeny emočních problémů, které jsou skryté v nevědomí – časté jsou nové náhledy na minulé události, přenesení do pocitů a situací z velmi mladého věku, možné znovuprožití narození (mnoho Grofových teorií reparace a znovuprožití porodu), tj. vracení se do nezvládnutých fází vývoje a možná reparace a posunutí se do další vývojové fáze. Vyřešením příčiny problému se pak problém samotný rozpustí.

V čem to tedy ještě vázne?

– Zatím žádné psychedelikum v Evropě (ani nikde ve světě) neprošlo jako registrovaná léčivá látka a k překlasifikování těchto látek (ze seznamu 1) tak, aby mohly být používány v humánní medicíně, je potřeba standardního procesu testování nových léčiv, pro který chybí lékové formy.
– V ČR zatím chybí výrobce s certifikátem správné výrobní praxe psychedelik (ale diskuze již probíhají) a ze zahraničí je vysoká cena dovozu.
– Vzhledem ke kontroverzi výzkumu psychedelických látek je velmi náročné získat státní grant i při dodržení všech přísných podmínek výzkumu. Existuje jen málo výzkumníků, kteří jsou ochotni podstoupit dlouhý, komplikovaný a náročný proces získání povolení potřebných pro zahájení klinického hodnocení psychedelik a hledání sponzorů.
– Pracovní skupina pro léčebné využití psychoaktivních látek a rostlin při RVKPP se neschází.

Navzdory nelibosti úřadů by vědci mohli čerpat odvahu z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje svobodu vědeckého bádání anebo z Etického kodexu České lékařské komory, podle kterého by lékaři v rámci své odborné způsobilosti a kompetence měli svobodně volit a provádět ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy a které pro nemocného považují za nejvýhodnější.
Příklad lze brát z měnícího se pohledu na konopí. Marihuana byla a stále je součástí seznamu 1 jak v tuzemském, tak mezinárodním právu, a přesto je v ČR považována za legální pro medicínské účely a rychle roste počet zemí, které jednají o její úplné dekriminalizaci či její dekriminalizaci již implementovali. Nebo taková Ayahuasca je uznaným národním kulturním dědictvím v Peru, Kolumbii a v Brazílii, a proto je tam legální. (Legální je např. ale i v Itálii, Rumunsku a v omezené míře se dá konzumovat i ve Španělsku.) V rámci brazilských církví UDV a Santo Daime je její konzumace v rituálním kontextu také povolena.(17)
Problém dekriminalizace se však netýká jen vědy nebo léčení, ale i náboženské svobody a možnosti bez restrikcí praktikovat svou víru a rituály, jak jak to jinde ve světě dělají členové náboženských komunit, které používají psychedelika jako tradiční svátosti (peyotlová Domorodá americká církev, ayahuaskové brazilské církve, africké náboženství Bwiti atd.).

Dekriminalizace v Portugalsku

Panuje obecná obava, že dekriminalizace drog by vedla k větší drogové závislosti a kriminalitě. Nic však nenasvědčuje tomu, že je to pravda. Data z USA a z celého světa naznačují, že považování problematického užívání drog za zdravotní problém namísto trestného činu je úspěšnějším modelem pro udržení zdraví a bezpečí společnosti.
Protidrogové zákony většiny zemí existují na spektru kriminalizace a dekriminalizace. Některé země zrušily pokuty za držení všech drog, zatímco některé země (a státy USA) zrušily pokuty pouze za držení marihuany. Jiné země podnikly kroky směrem k dekriminalizaci, když snížily trestní sankce, aniž by je zcela vyloučily.

Vzorovým příkladem pro svět je Portugalsko, které dekriminalizovalo držení drog v roce 2001. O více než deset let později užívání drog zůstalo přibližně stejné, ale zatčení, uvěznění, nemoci, předávkování a další újmy jsou na ústupu:

– Míra užívání drog v Portugalsku zůstává pod evropským průměrem a je mnohem nižší než míra užívání drog v USA.
– V letech 1998 až 2011 se počet lidí léčících se z drogové závislosti zvýšil o více než 60 %.
– Počet nových diagnóz HIV dramaticky poklesl – z 1575 případů v roce 2000 na 78 případů v roce 2013 – a počet nových případů AIDS se snížil ze 626 v roce 2000 na 74 případů v roce 2013.
– Úmrtí z předávkování drogami rovněž klesla z přibližně 80 v roce 2001 na pouhých 16 v roce 2012.
– Počet osob zatčených a odsouzených za drogové trestné činy se po dekriminalizaci každoročně snížil o více než 60 %.
– Rovněž dramaticky pokleslo procento osob za mřížemi za porušení právních předpisů v oblasti drog, ze 44 % v roce 1999 na 24 % v roce 2013.

Nezávislý výzkum portugalské politiky ukázal slibné výsledky. Dnes v Portugalsku není nikdo zatčen ani uvězněn za držení drog, mnohem více lidí je léčeno a čísla týkající se výskytu HIV/AIDS a předávkování drogami drasticky poklesly.
Podpora eliminace trestních sankcí za držení drog v USA a na celém světě roste. Přední skupiny v oblasti zdravotnictví, veřejného zdraví a lidských práv podpořily dekriminalizaci drog: např. Organizace spojených národů, Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Americká asociace veřejného zdraví aj. (18)

Dekriminalizace v USA

Po vzoru konopí, které je postupně legalizováno od západního pobřeží USA směrem na východ a do dalších zemí světa, jsou zhruba po stejné trase dekriminalizována psychedelika. Válka proti drogám v očích veřejnosti už ztratila legitimitu. Dnes je tomu tak, že jsou dekriminalizovány všechny drogy ve státě Oregon (od roku 2020) a psilocybinové houby ve městech v Kalifornii, Coloradu (např. Denver [jako první – v roce 2019], Oakland nebo California) a ve Washingtonu D.C.
Psychedelika mají pod dohledem v „centrech služeb psilocybinu“, kde na prodej těchto léků dohlíží renomovaní odborníci. Daně z tohoto obchodu mají jít na zavedení programu léčby drogových závislostí. (19)

Fakta na závěr…

– Částka ročně vynakládaná v USA na válku proti drogám: více než 47 miliard dolarů
– Počet zatčení v roce 2018 v USA za porušování drogových zákonů: 1 654 282
– Z toho počet zatčení za držení drog: 1 429 299
– Procento osob afroamerického původu zatčených v roce 2017 za porušování drogových zákonů: 27 % (navzdory tomu, že tvoří jen 13,4 % americké populace)
– Počet osob uvězněných v USA v roce 2016: 2,3 milionu – nejvyšší míra uvěznění na světě
– Počet lidí v USA, kteří zemřeli na nezáměrné předávkování drogami v roce 2018: téměř 68 000
– Počet států v USA, které dekriminalizovaly nebo odstranily hrozbu vězení za držení všech drog pro osobní potřebu: 1 (Oregon)
– Počet států, které dekriminalizovaly nebo odstranily hrozbu vězení za prosté držení malého množství marihuany: 26 + Washington D.C.
– Počet lidí zabitých v mexické drogové válce od roku 2006: 150 000
– Roční rozpočtové zisky, které by mohly být generovány legalizací všech drog: 106,7 miliard $ (19 miliard $ ve státních a místních daňových příjmech; 39 miliard $ ve federálních daňových příjmech; plus úspora 47 miliard $ za prosazování zákazu)
– V USA touto dobou roste veřejné mínění ve prospěch snižování trestních sankcí za držení drog. Hlasování prezidentských voličů v Maine, New Hampshire a dokonce i v Jižní Karolíně nedávno zjistilo, že podstatná většina v každém státě podporuje ukončení zatýkání za užívání drog a jejich držení. V roce 2016 byl v Marylandu představen vůbec první zákon o dekriminalizaci na úrovni státu. (20)

Ale nezapomínejme na to, že změněného stavu vědomí můžeme dosáhnout i jinými způsoby, jako třeba meditací, holotropním dýcháním, půsty, senzorickou deprivací, terapií tmou, Wim Hofovou metodou, šamanským bubnováním, extatickým zpěvem a tancem atd.

David Hmíra
2. 2. 2021

Seznam literatury:

(1) Postránecká, Z., Vejmola, Č., & Tylš, F. (2019). Psychedelic therapy in the Czech Republic: A theoretical concept or a realistic goal?. Journal of Psychedelic Studies, 3(1), 19-31.

(2) It’s Time for the U.S. to Decriminalize Drug Use and Possession [online]. Drug Policy Aliance, 2017 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://drugpolicy.org/resource/its-time-us-decriminalize-drug-use-and-possession

(3) PIERCE, Shanley. Psychedelics are back, man. Texas Medical Center [online]. 2019 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.tmc.edu/news/2019/10/psychedelics-are-back-man/

(4) Postránecká, Z., Vejmola, Č., & Tylš, F. (2019). Psychedelic therapy in the Czech Republic: A theoretical concept or a realistic goal?. Journal of Psychedelic Studies, 3(1), 19-31.

(5) PIERCE, Shanley. Psychedelics are back, man. Texas Medical Center [online]. 2019 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.tmc.edu/news/2019/10/psychedelics-are-back-man/

(6) PIERCE, Shanley. Psychedelics are back, man. Texas Medical Center [online]. 2019 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.tmc.edu/news/2019/10/psychedelics-are-back-man/

(7) Postránecká, Z., Vejmola, Č., & Tylš, F. (2019). Psychedelic therapy in the Czech Republic: A theoretical concept or a realistic goal?. Journal of Psychedelic Studies, 3(1), 19-31.

(8) HO, Sally. Are LSD & Psychedelics Making A Wellness Comeback? [online]. 2020 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.greenqueen.com.hk/will-lsd-psychedelics-be-making-a-wellness-comeback/

(9) Can LSD and other psychedelics be used as medicine or therapy? Drug Policy Aliance [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://drugpolicy.org/drug-facts/lsd-medicine-therapy

(10) PIERCE, Shanley. Psychedelics are back, man. Texas Medical Center [online]. 2019 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.tmc.edu/news/2019/10/psychedelics-are-back-man/

(11) HO, Sally. Are LSD & Psychedelics Making A Wellness Comeback? [online]. 2020 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.greenqueen.com.hk/will-lsd-psychedelics-be-making-a-wellness-comeback/

(12) PIERCE, Shanley. Psychedelics are back, man. Texas Medical Center [online]. 2019 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.tmc.edu/news/2019/10/psychedelics-are-back-man/

(13) HO, Sally. Are LSD & Psychedelics Making A Wellness Comeback? [online]. 2020 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.greenqueen.com.hk/will-lsd-psychedelics-be-making-a-wellness-comeback/

(14) Postránecká, Z., Vejmola, Č., & Tylš, F. (2019). Psychedelic therapy in the Czech Republic: A theoretical concept or a realistic goal?. Journal of Psychedelic Studies, 3(1), 19-31.

(15) HO, Sally. Are LSD & Psychedelics Making A Wellness Comeback? [online]. 2020 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.greenqueen.com.hk/will-lsd-psychedelics-be-making-a-wellness-comeback/

(16) PIERCE, Shanley. Psychedelics are back, man. Texas Medical Center [online]. 2019 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://www.tmc.edu/news/2019/10/psychedelics-are-back-man/

(17) Postránecká, Z., Vejmola, Č., & Tylš, F. (2019). Psychedelic therapy in the Czech Republic: A theoretical concept or a realistic goal?. Journal of Psychedelic Studies, 3(1), 19-31.

(18) It’s Time for the U.S. to Decriminalize Drug Use and Possession [online]. Drug Policy Aliance, 2017 [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://drugpolicy.org/resource/its-time-us-decriminalize-drug-use-and-possession

(19) D., Kreps. Oregon Decriminalizes All Drugs, While D.C. Decriminalizes Psychedelics. RollingStone.com [online]. 2020 [cit. 2021-01-15]. Dostupné z: https://www.rollingstone.com/culture/culture-news/oregon-decriminalizes-all-drugs-while-d-c-decriminalizes-psychedelics-1085109/

(20) Drug War Statistics. Drug Policy Aliance [online]. [cit. 2021-01-06]. Dostupné z: https://drugpolicy.org/issues/drug-war-statistics