Rubriky
Blog

Psychedelika a teorie traumatu

Trauma je velmi široký pojem. V medicíně může jít o jakýkoli zásah do organismu a traumatem se tak stává cokoli od říznutí se do prstu až po těžké úrazy. V psychologii však máme na mysli trauma psychické, jehož zdrojem bývá velmi silný, děsivý, nebezpečný a život ohrožující zážitek, který přesahuje naši osobnost a závažně narušuje integritu našeho těla i duše. Jedinec se může cítit zcela bezmocný, neukotvený, ztracený a bez naděje. V tomto článku si přiblížíme, jaké jsou druhy psychického traumatu a jak nám může pomoci tzv. psychedeliky asistovaná psychoterapie.

Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD je zřejmě nejčastěji zmiňovaným typem traumatu. Vzniká jako reakce na nějakou závažnou, emočně těžkou situaci. Takovou situací může být například přírodní katastrofa (zemětřesení, tornádo, záplavy), trauma způsobené lidmi (znásilnění, přepadení), autohavárie či požár. Tyto události by pravděpodobně způsobily hluboké rozrušení u každého z nás. Člověk, který trpí PTSD se typicky vyhýbá okolnostem, které mu danou situaci připomínají, a opakovaně ji „znovuprožívá“ v podobě tzv. „flashbacků“, snů či živých vzpomínek.

Komplexní vývojové trauma zažívá jedinec nejčastěji v blízkém sociálním okolí. Dítě může být například svědkem domácího násilí nebo jeho obětí, může být zneužíváno, dlouhodobě zanedbáváno, může být svědkem rizikového užívání alkoholu či drog. Takové trauma může mít podobu chronického traumatického stresu, a to zejména v situacích, kdy je dítě vystaveno opakovanému zanedbávání, týrání a špatnému zacházení. Trauma z dětství může mít hluboký dopad na to, jakým způsobem se vztahujeme a poutáme k lidem, a může nám velice komplikovat vztahy i v dospělosti.

První tři roky života představují nejdůležitější fázi vývoje z hlediska tzv. attachmentu (připoutání). Během této doby by se dítě mělo cítit bezpečně ve vztahu s matkou, otcem nebo jinou osobou, která o něj primárně pečuje. To mu později umožňuje rozvíjet zdravý pocit sebe sama, který tvoří základ jeho schopnosti rozvíjet smysluplné a zdravé vztahy v dospělosti. Pokud jsme v dětství zažívali traumatizující události, tyto primární vztahy se staly nepředvídatelnými, nebezpečnými, nedostupnými a naše schopnost tvořit „bezpečnou vazbu“ k lidem byla narušena. V důsledku toho se v dospělosti můžeme stahovat ze vztahů, abychom tak zabránili dalšímu odmítnutí nebo zranění. Můžeme se také naopak pokoušet napravit nebo zvrátit své zkušenosti hledáním nevhodně blízkých vztahů s lidmi, kteří nemusí být pro nás „bezpeční“, což často vede k dalším bolestivým zážitkům ve formě odmítnutí, zneužívání apod., které mohou vést k retraumatizaci.

V souvislosti s traumatem můžeme v rámci psychedeliky asistované terapie uvažovat o užití ayahuasky, psilocybinu či MDMA.

Ayahuaska má schopnost zvyšovat aktivitu v různých oblastech pravé hemisféry. Tyto oblasti se podílejí mimo jiné na emočním vzrušení, pocitech a zpracovávání emočních informací. Zdá se, že ayahuaska také zvyšuje aktivitu ve sktrukturách amygdaly, která je jakýmsi „emočním jádrem“ mozku, hraje roli v emočním vzrušení a paměti. Umožňuje tak uvědomit si potlačované vzpomínky a znovu prožít emoce s nimi spojené. Taková apercepce umožňuje člověku tyto vzpomínky přepracovat konstruktivnějším způsobem a s potenciálem zpracovat traumatické vzpomínky novým způsobem.

S ohledem na psychologické terapeutické výhody je kladen důraz na navození introspektivního snového zážitku charakterizovaného vizemi, autobiografickými a emocionálními vzpomínkami, které zvyšují schopnost všímavosti. Zážitky s ayahuaskou jsou neustálým tokem mentálních obsahů, během nichž se znalosti získávají spíše intuicí než logikou. Různé psychické blokády a popření mohou vstoupit do vědomí a osvětlit se z různých úhlů, což umožňuje jedincům získat vhled do jejich maladaptivních behaviorálních, emočních anebo kognitivních vzorců. Tyto psychodynamické obsahy jedince nutí čelit vlastním hlubokým myšlenkám a emocím. Potlačené vzpomínky se mohou vynořit a způsobit emoční katarzi (tzn. jakousi vnitřní emoční očistu) a otevřít tak cestu k odreagování, úlevě a remisi.

Ayahuaska usnadňuje sebereflexi a vytváří změny v sebepozorování, pomáhá řešit osobní konflikty poskytováním vědomých pohledů na zažité vzorce fungování jedince, které jsou základem patologického chování. Vizionářský stav vědomí produkovaný ayahuaskou může také vyvolat úvahy o osobních vztazích, které mohou poskytnout motivaci k provedení změn nezbytných k vyřešení mezilidských problémů.

Terapeutický potenciál ayahuasky závisí na vedení vyškoleným odborníkem, který člověka tímto sezením provede a poskytne mu určitou strukturu. Zkušenosti postrádající kvalifikované vedení při integraci těchto zážitků nemusí vést k žádoucímu výsledku.

Ayahuaska může tedy léčit trauma těmito způsoby:

1. Vyvoláváním a znovuprožíváním zážitků
2. Uvolněním potlačených vzpomínek
3. Zesílením emocí a vjemů, uvědomováním tělesných pocitů
4. Pomocí tzv. „vhledů“, které vzniknou při ceremonii. Ty mohou přinést uzdravující náhled na sebe i na svou minulost.

Psilocybin může hrát významnou roli u lidí s vývojovým traumatem a podpořit práci s poruchami attachmentu. Terapeutické výsledky psilocybinem asistované psychoterapie často korelují se silou „mystického prožitku“ vyvolaného touto látkou. Definujícím prvkem mystické zkušenosti je pocit jednoty nebo zážitek propojenosti se vším, co existuje, což může zahrnovat úplné rozpuštění „já“ se ztrátou všech hranic ega. Jednotlivci, kteří prožívají silnou úzkost z připoutání, mohou být vzhledem ke svému charakteristickému nadměrnému důrazu na udržování blízkosti s důležitými osobami připraveni uvítat jednotu a provázanost, které mohou tuto zkušenost mystického typu provázet, spíše než jí vzdorovat nebo se jí nechat ovládnout.

Bill Wilson, spoluzakladatel spolku Anonymních alkoholiků, přirovnal účinky klasických psychedelik k „duchovnímu probuzení“, které inspirovalo jeho zotavení z alkoholismu a následné spoluzaložení tohoto spolku, které se soustřeďuje právě na víru v „Moc větší než my sami“.

Neuroplasticita vyvolaná psilocybinem spolu se zkušeností mystické jednoty může vést k celkovému snížení úzkosti z připoutání vytvořením bezpečnějšího spojení s něčím větším, než jsem „já“, spojení, které může přetrvat i dlouho po ukončení intervence.

Jak řekl William James, jeden ze zakladatelů empirické psychologie: „…můžeme zažít sjednocení s něčím větším, než jsme my sami, a v tomto sjednocení najdeme náš největší mír.“

MDMA je primárně empatogen, neřadí se tak mezi klasická psychedelika, přesto má v léčbě traumatu v kombinaci s psychoterapií svou nezastupitelnou roli. Tato látka může díky snížení aktivity v levé části amygdaly pomoci člověku přiblížit se k traumatické události a zpracovat ji, aniž by byl ochromen silnými emocemi, jako jsou pocity viny, studu či strachu, které bývají součástí posttraumatické stresové poruchy.

MDMA zároveň zvyšuje schopnost navazovat vztahy, obracet se s důvěrou k druhým lidem a zvyšuje empatii vůči sobě i okolí, což jsou také klíčové faktory terapeutického procesu. Pod vlivem MDMA je jedinec všímavější ke svým psychickým obsahům a získává tak snazší přístup k jednotlivým aspektům dané traumatické události, kterým by se za běžných okolností pokoušel vyhnout. Tato zkušenost pak není retraumatizací, nýbrž možností, jak nalézt nové spojení se sebou samým.

Závěrem bych zmínila, že užití těchto látek není v České republice legální, ale vzhledem k jejich rozvíjející se dekriminalizaci ve světě můžeme do budoucna očekávat jejich legalizaci i u nás. Prozatím probíhají různé výzkumné studie, které psychedelika a léčbu traumatu spojují. Jejich prozkoumání znamená ještě mnoho úsilí a času, výsledky studií však vypadají zatím velmi slibně. Při léčení traumatu je vždy potřeba odborného vedení profesionálem, jinak nebude mít psychedelické sezení správné účinky, stejně tak jedno sezení nikoho zázračně nezbaví všech obtíží. Léčba traumatu zahrnuje vždy komplexní dlouhodobou integrativní terapeutickou práci.


Eva Zientková
Česká psychedelická společnost



Zdroje:
DOLEŽALOVÁ, P., ORLÍKOVÁ, B., KÁŽMER, L., DRBOHLAVOVÁ, B., CSÉMY, L. Trauma v dětství a adolescenci: Průvodce pro pedagogy. NÚDZ, 2017.
Early Childhood Trauma. Attachment & Trauma Network [online]. ATN: © 2000 – 2021 [cit. 3.3.2021]. Dostupné z https://www.attachmenttraumanetwork.org/attachment/
FRECSKA, E., BOKOR, P., WINKELMAN, P. The Therapeutic Potentials of Ayahuasca: Possible Effects against Various Diseases of Civilization. Frontiers in Pharmacology. 2016, 7, 1-17.
HELLER, L., LAPIERRE, A. Uzdravení vývojového traumatu. Olomouc: Fontána, 2012.
INSERRA, A. Hypothesis: The Psychedelic Ayahuasca Heals Traumatic Memories via a Sigma 1 Receptor-Mediated Epigenetic-Mnemonic Process. Frontiers in Pharmacology. 2018, 9, 1-13.
MORAN, Kerry. 6 Ways Ayahuasca Works like a Good Trauma Therapist. In: Chacruna [online]. 8.5.2018 [cit. 3.3.2021]. Dostupné z https://chacruna.net/6-ways-ayahuasca-works-like-good-trauma-therapist/
MORGAN, L. MDMA-assisted psychotherapy for people diagnosed with treatment-resistant PTSD: what it is and what it isn’t. Annals of General Psychiatry, 2020, 19 (1).
MORIN, A. Treating the Effects of Childhood Trauma. In: Verywellmind [online]. 30.6.2020 [cit. 3.3.2021]. Dostupné z: https://www.verywellmind.com/what-are-the-effects-of-childhood-trauma-4147640
SESSA, B. Could MDMA be useful in the treatment of post‐traumatic stress disorder? Progress in Neurology and Psychiatry, 2011, 4-7.
SCHWARTZ, A. Complex PTSD and Attachment Trauma. In: Dr. Arielle Schwartz [online]. 9.10.2019 [cit. 3.3.2021]. Dostupné z: https://drarielleschwartz.com/complex-ptsd-and-attachment-trauma-dr-arielle-schwartz/#.YEjEkG_0mUm
STAUFFER, S. CH., ANDERSON, B.T., ORTIGO, K.M., WOOLLEY, J. Psilocybin-Assisted Group Therapy and Attachment: Observed Reduction in Attachment Anxiety and Influences of Attachment Insecurity on the Psilocybin Experience. ACS Pharmacology & Translational Science, 2020.
TESAŘ, M. Psychické trauma a jeho následky. In: Opsychologii.cz [online]. 12.4.2014 [cit. 3.3.2021]. Dostupné z: http://www.opsychologii.cz/clanek/19-psychicke-trauma-a-jeho-nasledky/
TOOF, J., WONG, J., DEVLIN, J.M. Childhood Trauma and Attachment. Tha Family Journal. 2020, 28 (2), 194-198.
VOJTKO, J. Jak pracovat s traumatem. In: Psychologie.cz [online]. 10.8.2019 [cit. 3.3.2021]. Dostupné z: https://psychologie.cz/jak-pracovat-s-traumatem/




Chcete podpořit výzkum psychedelik v České republice? Můžete tak učinit skrze PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik: www.psyresfoundation.eu. Děkujeme.