Psychedelickou komunitou zarezonoval nález Ústavního soudu z května letošního roku (1), neboť tento zrušil část ustanovení trestního zákoníku týkající se rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku.
Ještě než si vysvětlíme, co předmětný nález skutečně zrušil, musíme si uvědomit pár věcí:
1. Právní úprava obsažená v trestním zákoníku rozlišuje na jedné straně omamné a psychotropní látky (dále jen „OPL“), přípravky je obsahující a jedy (zjednodušeně řečeno „syntetické“ látky) a na straně druhé rostliny a houby obsahující OPL, tj. rostliny konopí obsahující více než 0,3 % látky THC a houby obsahující psilocybin a psilocin.
2. Pokud jde o přechovávání pro vlastní potřebu (trestný čin přechovávání OPL a jedu), u rostlin a hub pak i jejich pěstování (trestný čin nedovoleného pěstování rostlin obsahujících OPL), je magickou hranicí oddělující trestný čin od přestupku tzv. „množství větší než malé“ dané látky. Pro naplnění znaků skutkových podstat uvedených trestných činů jsou tedy klíčovými pojmy „přechovávání pro vlastní potřebu“ a „množství větší než malé“.
3. Trestní zákoník obsahuje tzv. zmocňovací ustanovení, dle něhož vláda nařízením stanoví, které rostliny a houby se považují za rostliny a houby obsahující OPL. Jedná se o nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny a houby se považují za rostliny a houby obsahující OPL a jaké je jejich „množství větší než malé“ ve smyslu trestního zákoníku. Podobně je tomu v případě nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je „množství větší než malé“ u OPL, přípravků je obsahujících a jedů.
Když se vrátíme ke květnovému nálezu Ústavního soudu, tento zrušil zmocňovací ustanovení pro vládu a současně s tím zrušil i část nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kde bylo stanoveno, kolik rostlin konopí a hub, resp. kolik množství THC a psilocybinu/psilocinu v nich obsažených, představuje „množství větší než malé“, které v případě přechovávání pro vlastní potřebu stanovuje spodní hranici trestní odpovědnosti, tj. vymezuje trestný čin. Trestný čin lze však definovat pouze zákonem (2), nikoli podzákonným právním předpisem, jakým je nařízení vlády. Z toho důvodu tak předmětné ustanovení Ústavní soud zrušil. V návaznosti na to pak logicky musel zrušit i konkrétní ustanovení nařízení vlády dané zmocnění naplňující, tedy stanovující konkrétní „množství větší než malé“ rostlin a hub obsahujících OPL.
Ústavní soud se tedy spíše než množstvím THC či psilocybinu zabýval především vztahem podzákonných právních předpisů k ustanovením trestního zákoníku, tedy tím, zda může vláda nařízením stanovit, co se rozumí množstvím větším než malým v případě rostlin a hub obsahujících OPL, a dospěl k závěru, že nikoli, neboť se jedná o vymezení hranice trestnosti činu. Proto zmocňovací ustanovení trestního zákoníku, resp. i na něj navazující ustanovení nařízení vlády, z důvodu neústavnosti – konkrétně rozporu s čl. 39 Listiny základních práv a svobod – zrušil. (3)
V tomto kontextu je třeba zmínit, že Ústavní soud takto nerozhodl poprvé. Již v roce 2013 provedl nálezem č. 259/2013 Sb. (4) v podstatě to samé v případě ustanovení trestního zákoníku odkazujícího na výše zmíněné nařízení vlády č. 467/2009 Sb., které stanovovalo, jaké množství se rozumí množstvím větším než malým v případě OPL, přípravků je obsahujících a jedů. Zmocňovací ustanovení pro vládu týkající se „syntetických“ OPL tedy bylo zrušeno, avšak ustanovení týkající se rostlin a hub nikoliv, a tento stav trval až do května letošního roku. (5)
Jaké množství je tedy „množství větší než malé“?
To má záležet na posouzení soudu v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem. Interpretace tohoto právního pojmu cestou judikatury je ústavně konformní, přičemž judikatura je v tomto ohledu dosti rozsáhlá a ucelená. Navíc již v roce 2013, v reakci na nález Ústavního soudu č. 259/2013 Sb., vydalo trestní kolegium Nejvyššího soudu za účelem sjednocení rozhodovací praxe obecných soudů stanovisko sp. zn. Tpjn 301/2013.
Předmětné stanovisko má sloužit jako vodítko pro obecné soudy při výkladu pojmu „množství většího než malého“, kterým stanovisko rozumí množství látky pro osobní potřebu, které vícenásobně převyšuje běžnou dávku obvyklého konzumenta s tím, že nelze určit pevně stanovenou hranici, neboť je třeba vycházet ze stupně závislosti konzumenta na dané látce (zda se jedná o prvokonzumenta či uživatele látek v pokročilém stádiu závislosti), popř. z jiných skutečností ovlivňující míru ohrožení života nebo zdraví uživatele. Hodnoty jednotlivých látek určující „množství větší než malé“ pak obsahuje příloha stanoviska s tím, že tyto jsou, s ohledem na řečené, pouze orientační (hodnoty jednotlivých látek v podstatě kopírují nařízení vlády č. 467/2009 Sb. s výjimkou konopí, u něhož došlo ke zvýšení hranice „množství většího než malého“). V této příloze pak mezi OPL najdeme, kromě již zmíněného konopí, i psilocybin a psilocin. Stanovisko dále mimo jiné vykládá i pojem „přechovávání látky pro vlastní potřebu“, pod nímž rozumí jakýkoli způsob držení látky bez povolení pro osobní spotřebu, tedy jen a pouze pro pachatele trestného činu, pro nikoho jiného, s tím, že pokud množství látky přechovávané pro vlastní potřebu nedosáhne množství většího než malého, jedná se o přestupek.
Stanovisko Nejvyššího soudu sice není závazné a hodnoty OPL určující „množství větší než malé“ dané látky jsou orientační, ALE…
Ale soudy z něj od roku 2013 vycházejí a není důvod, proč by nevycházely i nadále, a to i v případě rostlin a hub obsahujících OPL (zaprvé proto, že soud vítá jakékoli vodítko pro rozhodování, o které se může opřít v odůvodnění rozsudku, a zadruhé proto, že stanoviska Nejvyššího soudu jsou vydávána právě za účelem sjednocování judikatury, tedy za účelem, aby soudy rozhodovaly obdobné případy obdobně).
Závěrem…
Nález Ústavního soudu č. 206/2021 Sb. tedy není tak zásadní a významný, jak by se mohlo na první letmý pohled zdát. Jediné, co ruší, je zmocňovací ustanovení pro vládu, resp. naplnění tohoto zmocnění v nařízení vlády č. 455/2009 Sb.
Ačkoli se nález dotýká výkladu pojmu „množství větší než malé“, který je rozhodný pro posouzení, zda je přechovávání OPL pro vlastní potřebu, resp. pěstování rostlin a hub obsahujících OPL, trestným činem či přestupkem, tvrzení typu „Ústavní soud zrušil množství větší než malé“ či „Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, kterým vláda určila omamné rostliny a jejich množství“ apod. jsou krajně zavádějící a nepřesná, resp. evokují nějakou přelomovou změnu týkající se přechovávání OPL pro osobní potřebu či pěstování rostlin a hub obsahujících OPL, avšak není tomu tak.
Pojem „množství větší než malé“ je, a má být i nadále, interpretován soudy v každém konkrétním případě dle jeho specifik, přičemž soudy mohou při rozhodování vycházet (a vycházejí) z orientačních hodnot uvedených v příloze ke stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013.
Tereza Dleštíková
Česká psychedelická společnost
(1) Nález Ústavního soudu ze dne 27. dubna 2021 sp. zn. Pl. ÚS 98/20 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 206/2021 Sb., jehož závěry jsou účinné do budoucna, tj. na případy, jež se staly po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
(2) Jedná se o jednu ze základních zásad trestního práva nullum crimen sine lege zakotvenou jak v § 12 odst. 1 trestního zákoníku (Jen trestní zákon vymezuje trestné činy…), tak na ústavně právní úrovni v čl. 39 Listiny základních práv a svobod (Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem…). Pokud by tedy mělo být „množství větší než malé“ vymezeno právním předpisem, muselo by se jednat o zákon.
(3) Z části tak vyhověl navrhovateli, Okresnímu soudu v Chrudimi, jenž protiústavnost § 289 odst. 3 trestního zákoníku namítal. Kromě toho namítal i protiústavnost právního pojmu „množství větší než malé“ z důvodu jeho neurčitosti. V tomto ohledu však Ústavní soud rozpor s ústavními předpisy neshledal s tím, že právní pojmy musí být (z hlediska právní jistoty) jednoznačné, avšak dostatečně abstraktní, aby byly schopny zachytit co nejširší okruhy možných eventualit, které se v životě vyskytují nebo se v budoucnu mohou vyskytnout.
(4) Nález Ústavního soudu ze dne 23. července 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 259/2013 Sb.
(5) Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. bylo v tomto ohledu v rozporu se zákonem, v důsledku čehož nebylo pro soudy závazné (viz. čl. 95 Ústavy ČR).
Zdroje:
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů
Nařízení č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku
Nález Ústavního soudu ze dne 23. července 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 259/2013 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 27. dubna 2021 sp. zn. Pl. ÚS 98/20 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 206/2021 Sb.
Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce Darujme.cz.