Rubriky
Blog

Stanovisko České psychedelické společnosti k psilocybinem asistované psychoterapii

Zavedení psilocybinem asistované psychoterapie (PAP) do českého zdravotnictví je významným krokem, který přirozeně otevírá živou diskusi. Vzhledem k inovativní povaze této léčby je bezpečnost pacientů a budování důvěry odborné i širší veřejnosti na prvním místě. PAP je na základě dostupné evidence nyní schválena pouze pro pacienty s nejzávažnějšími psychiatrickými diagnózami, a to výhradně ve zdravotnictví. Cílem tohoto stanoviska je nabídnout věcný pohled na situaci a kontext pro probíhající debatu: popsat, co nová legislativa skutečně umožňuje, v jakém klinickém rámci se PAP odehrává a kam může její zavádění směřovat. Česká psychedelická společnost (CZEPS) stojí za odpovědnou implementací v souladu se stávajícími pravidly a zároveň podporuje odborný dialog o budoucím směřování oboru.

Legislativa a klinický doporučený postup

Od 1. ledna 2026 je v České republice poprvé legálně možné využít léčebný psilocybin ve zdravotnictví – v rámci psilocybinem asistované psychoterapie za přesně vymezených podmínek. Je to historicky první situace, kdy je tato léčba ukotvena jako součást systému zdravotní péče u nás, a výsledek více než desetiletí práce nespočtu lidí a organizací, včetně České psychedelické společnosti. Česko je první zemí Evropské unie, která zavedla systémovou změnu legislativy – jde tedy o úspěch i v mezinárodním měřítku.

Upozorňujeme, že nedošlo k legalizaci ani k širší dekriminalizaci psilocybinu; ten nadále zůstává na seznamu psychotropních látek v nejpřísnějším režimu. Vznikla pouze samostatná kategorie léčebného psilocybinu, který lze za jasně vymezených podmínek využívat ve zdravotnictví. Nejedná se tedy o obecné „uvolnění psychedelik“ ani o jejich využití v běžném psychoterapeutickém kontextu, ale o úzce regulovaný zdravotnický režim pro závažné a vysoce rizikové skupiny pacientů, kterým může tato specializovaná léčba výrazně pomoci.

Na legislativní změnu navazuje nařízení vlády a klinický doporučený postup (KDP), který schválila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně (PS ČLS JEP) a Česká neuropsychofarmakologická společnost (ČNPS). Je důležité zdůraznit, že klinické doporučené postupy jsou standardním mechanismem zdravotnictví, kterým odborné společnosti definují doporučený rámec poskytování péče lege artis – tedy odborně správně, bezpečně a v souladu s aktuálním stavem medicínského poznání a legislativy. Je rovněž běžné, že se klinické doporučené postupy v čase mění a vyvíjejí na základě reálné klinické praxe a nových poznatků.

Psychoterapeutický rámec a indikace

Psilocybinem asistovaná psychoterapie přitom není pouhým podáním látky ani pouhou psychoterapií – jedná se o komplexní zdravotnický výkon spojující farmakologickou intervenci, psychoterapeutickou práci, somatické monitorování i následnou integrační péči – a znamená převzetí plné odpovědnosti za pacienta. Právě proto je současný model postaven na striktně zdravotnickém rámci. Podstatnou součástí je jednání se zdravotními pojišťovnami, aby se léčba stala dostupnou. Otázka úhrady totiž není jen organizační, ale i etická. Dostupnost účinné léčby by neměla záviset na finančních možnostech pacienta. Předpokladem úhrady z veřejného pojištění je ovšem nejprve jasně nastavený systém. Jednání o tom již probíhají a jejich výsledek považujeme za jeden z nejdůležitějších kroků.

Komu bude léčba určena? Pacientům s nejzávažnějšími psychiatrickými diagnózami vůbec. Zákon a nařízení vlády ji umožňují u tří skupin indikací:

a) depresivní porucha spojená s onkologickým onemocněním,

b) klinicky závažná depresivní porucha bez psychotických příznaků, nebo

c) náhlé zhoršení jiné závažné neuropsychiatrické nebo duševní poruchy vážně ohrožující život pacienta za podmínky, že je takové použití psilocybinu pro léčebné použití dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky.

Klinická hodnocení prováděná ve světě současně přinášejí slibné výsledky i u dalších psychiatrických diagnóz. Důvodová zpráva k nařízení vlády ostatně sama uvádí, že u psilocybinu existuje narůstající evidence mimo jiné u obsedantně-kompulzivní poruchy, generalizované úzkostné poruchy, posttraumatické stresové poruchy a závislostí. Rádi bychom proto podpořili odbornou diskusi o budoucím rozšíření indikačních skupin tak, aby tato léčba byla v České republice dostupná i dalším pacientům, kteří z ní mohou profitovat.
 

Odborný personál

Zákon definuje, že předepsat a podat léčebný psilocybin smí pouze psychiatr nebo lékař se zvláštní specializovanou způsobilostí v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie. Takových odborníků je v Česku kritický nedostatek. Klinický doporučený postup umožňuje, aby pacienta při podání látky doprovázeli i další zdravotničtí odborníci za zvláštního dohledu lékaře. Právě v tomto je KDP inkluzivní – umožňuje PAP poskytovat širšímu okruhu zdravotníků s psychoterapeutickým výcvikem a zároveň zachovává dostupnost léčby v mezích, které zákon stanoví. Provázející terapeuti by měli být ideálně dva, může to být psychiatr či lékař s nástavbou v lékařské psychoterapii, klinický psycholog, psycholog ve zdravotnictví a další zdravotničtí pracovníci, jako zdravotní sestry či adiktologové.

Je dobré mít na paměti, že modalita PAP za sebou zatím nemá tak rozsáhlé testování a klinickou tradici jako jiná zavedená léčiva a postupy. Z toho přirozeně plyne i opatrnost současného nastavení. V rámci medicíny se jedná o inovativní postup, který si musí důvěru zdravotnického systému i veřejnosti teprve vybudovat. Z tohoto důvodu implementace začíná u nejvyšších kvalifikačních nároků a nejzávažnějších diagnóz.

Vzdělávání a praxe

Jde o léčbu, se kterou mnozí zdravotníci dosud nemají zkušenost, a proto je na místě, aby absolvovali nástavbové vzdělání nebo měli odpovídající praxi. Specializované vzdělávací programy by měly vzniknout pod Ministerstvem zdravotnictví v rámci Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Jejich příprava aktuálně probíhá. Souběžně se řeší otázka uznávání již existujících českých i zahraničních výcviků, které svým obsahem a rozsahem odpovídají nárokům na přípravu zdravotníků pro PAP.

Klinický doporučený postup zároveň definuje přechodná opatření na dobu 5 let. Ta umožňují výkon PAP i bez absolvování budoucího nástavbového vzdělání, pokud má odborník adekvátní praxi v psychedeliky asistované psychoterapii, zejména v ketaminem asistované psychoterapii (KAP) nebo v klinických studiích s psychedeliky. Volba této praxe vychází ze skutečnosti, že KAP a klinická hodnocení představují jedinou empiricky a formálně doložitelnou zkušenost s farmakologicky asistovanou psychoterapií v podmínkách zdravotní péče.

Současný systém tak není uzavřený, naopak motivuje zdravotnická zařízení i odborníky, aby s asistovanou psychoterapií začali pracovat již nyní. Ketaminem asistovaná psychoterapie je v České republice dostupná v off-label režimu a představuje jednu z nejpřístupnějších cest k získání klinické zkušenosti s tímto typem péče. Zároveň u nás existují zdravotnická zařízení, která takovou péči pacientům již poskytují. Očekává se, že tato a další zařízení rozšíří své služby o psilocybinem asistovanou psychoterapii, jakmile to bude možné.

Budoucí směřování

V řadě klinických studií pacienty bezpečně doprovází i nezdravotničtí pracovníci a výzkumníci v roli druhého terapeuta. Mnoho klinických hodnocení však nepracuje v psychoterapeutickém kontextu, jak jej zákon nyní definuje. Nejviditelnější kritika proto směřuje k tomu, že současný rámec neumožňuje plnohodnotné zapojení kvalifikovaných odborníků působících mimo zdravotnictví. Tuto výhradu chápeme a její věcné jádro sdílíme. Mnoho mimořádně zkušených psychoterapeutů věnovalo rozvoji psychedelické terapie u nás velkou část své profesní kariéry a vnímáme jako nešťastné, že se aktuálně na přímém poskytování PAP ve zdravotnictví nemohou podílet.

Debata o budoucím využití psychedelik i mimo zdravotnictví je legitimní a pravděpodobně nás čeká, neměla by se však zaměňovat s aktuální implementací léčebného psilocybinu do zdravotní péče. CZEPS řadí hledání cest k zapojení kvalifikovaných nezdravotníků mezi své priority. V současně schválené indikaci depresivní poruchy spojené s onkologickým onemocněním se na péči o pacienta běžně podílejí multidisciplinární týmy včetně sociálních pracovníků a kaplanů. Právě jejich zapojení, v roli druhého provázejícího terapeuta, by mohlo být přirozeným a smysluplným dalším krokem.

Závěr

Uzákonění PAP a vznik klinických doporučených postupů vnímáme jako začátek dlouhé cesty. Česká republika na ni vstupuje s pevným základem – za poslední desetiletí se díky soustavné odborné práci posunula v psychedelické oblasti výrazně kupředu. I v zemích, které jsou v zavádění psychedelické terapie nejdál, například v Austrálii, šlo o postupný proces trvající roky, opírající se o průběžné rozšiřování na základě klinické praxe. Podporujeme dialog se širším spektrem odborných a profesních organizací a rádi do něj přispějeme. Veřejná debata mnohdy vykresluje odbornou obec jako rozdělenější, než ve skutečnosti je. V tom podstatném totiž panuje shoda – všichni si přejeme dostupnou, bezpečnou a kvalitní psilocybinem asistovanou psychoterapii. Křehkou pozici psychedelické léčby přitom nejlépe ochráníme tím, že prokážeme schopnost zavádět ji odpovědně, trpělivě a se zřetelem k potřebám pacientů i poskytovatelů péče.

Česká psychedelická společnost

Pokud se vám naše články líbí, můžete Českou psychedelickou společnost (CZEPS) i přímo podpořit. Děkujeme!