Rod Psilocybe je poměrně rozšířený, jeho druhy se vyskytují v Severní, Střední i Jižní Americe, prakticky v celé Evropě, dále se vyskytují na několika místech Afriky, Indie, Japonska, Austrálie a Indonésie. Nejstarším písemným pramenem jejich užívání je záznam z roku 1502 o korunovaci aztéckého panovníka Montezumy II. Užívání psychoaktivních hub bylo tvrdě potíráno křesťanstvím a takřka upadlo v zapomnění.
Štítek: historie
Neblahou vlastností lidstva je, že se snaží každý vynález a objev využít ve vojenském průmyslu. Objevy a vynálezy psychedelik a empatogenů nejsou výjimkou.
Například LSD bylo testováno jako chemická zbraň, která měla zlomit morálku nepřítele. Toto využití má jistou zvrácenou logiku, protože člověk pod účinkem LSD by jen těžko dokázal ublížit jakékoli živé bytosti. Rovněž ho dokazují videa z armádního výzkumu, ve kterých vojáci na rozkazy reagují pouze nezadržitelným smíchem. Dalším možným využitím mělo být „sérum pravdy.”
Takové to staré dogma „drogy jsou špatné“, případně „jakmile si jednou potáhneš té marihuany, už není cesty zpět!“, opravdu škodí mnoha rodinným, či jiným vztahům. Většina konfliktů pramení z nepochopení, a proto se tento článek chce pokusit objasnit lidem, kteří vnímají třeba LSD nebo houbičky jako nebezpečnou drogu, důvod, proč to tak vnímají.
Jestliže vaše dítě užívá psychedelika a vás to nějak žere, zkuste zjistit proč. Proč vás to žere, proč na to máte negativní názor a proč jsou drogy podle vás špatné? Vyzkoušeli jste z nich nějaké? Nebo jedete legální klasiku: antidepresiva a alkohol?
Zen se zrodil ve starověké Číně ze setkání mahajánového buddhismu a taoismu. Odtud se rozšířil do celé východní Asie a ve 20. století, hlavně z Japonska, začal pronikat i na Západ. Zde si získal vysoké ocenění vzdělaných vrstev.
Velkou zásluhu na tom měl japonský zenový učenec Daisetzu Teitaró Suzuki (1870-1966). Mezi jeho přátele, žáky nebo nadšené čtenáře jeho prací o zenu patřili psychologové Carl Gustav Jung a Erich Fromm, katolický mystik Thomas Merton, filosof a jeden z ideových vůdců psychedelického hnutí Alan Watts a mnozí průkopníci buddhismu jako živého duchovního hnutí na Západě. Suzukiho zen také ovlivnil stěžejní literární díla Jacka Kerouacka a dalších beatniků. A zenový učenec, kterého si pro zasvěcení do Buddhova učení vybral sám japonský císař, se nejenom zajímal o fenomén LSD, ale pravděpodobně ikonické psychedelikum i sám zakusil.
Od nepaměti. Tak dlouho lidé užívají různé opojné a omamné látky, které jsou součásti mnoha rostlin, vyskytujících se v přírodě. Více než 4 000 druhů rostlin na světě obsahuje psychoaktivní látky a přibližně 60 z nich provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Největší oblibu si během historie získal mák setý (Papaver somniferum), konopí (Cannabis sativa, C. indica) a rostlina koky (Erythroxylum coca) (Buxton, 2006).
Jedním z oborů, který psychedelika silně ovlivnila, je lékařská etika. Tento obor se intenzivně rozvíjel po druhé světové válce. Nacističtí vědci se hájili tím, že se nedopustili ničeho protiprávního. Měli bohužel pravdu. Pokusy na lidech, souhlas s prováděním lékařských výkonů a podobně neměly do té doby žádný legislativní rámec.
Roku 2010 učinil José M. Capriles zásadní objev v oblasti Lípez Altiplato v jihozápadní Bolívii. Jak už to tak ve vědě bývá, z počátku ani netušil, jak významný objev učinil. Podařilo se mu totiž objevit nejstarší důkaz užívání souboru psychoaktivních substancí na jednom místě. Své poznatky publikoval v dubnu letošního roku v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), který patří mezi nejprestižnější vědecké časopisy světa.
Psychedelika (v minulosti nazývaná halucinogeny) měla bezpochyby zásadní vliv na vývoj lidské společnosti. Archeologickými objevy je doloženo, že mnoho kultur užívalo psychedelika z přírodních zdrojů již v pravěku.
Jejich vliv můžeme pozorovat i v antice, kde byl užíván nápoj kykeon, který mohl v případě, že bylo při jeho přípravě použito obilí napadené paličkovicí nachovou, obsahovat LSA (látku blízce příbuznou LSD). Pak došlo především s rozmachem křesťanství k ústupu užívání psychedelik a lidstvo během středověku prodělalo hluboký propad úrovně teoretického i aplikovaného vědění. Až ve dvacátém století došlo k prudkému rozmachu vědy a mnoha zásadním objevům a vynálezům. Autoři mnoha z nich otevřeně přiznávali a přiznávají, že zásadní vliv na tyto objevy měla psychedelika, zejména LSD. Pojďme si tyto objevy připomenout.
Farmakognozie je vědní obor, který se zabývá léčivými prostředky přírodního původu. Nejčastěji se termínem myslí využití léčivých rostlin, termín ovšem zahrnuje i látky živočišného a minerálního původu.
Ačkoliv je využívání rostlinných prostředků k léčení staré jako lidstvo samo, podrobnější informace máme především ze starověku. První civilizace, po které nám zůstaly rozsáhlé záznamy o léčivých přípravcích, je starověká Čína. Popisy pocházejí zejména z pátého až třetího tisíciletí před našim letopočtem a největšího rozkvětu jejich užívání dosáhlo pravděpodobně během dynastie Jin (kolem 1500 př.n.l.).