Štítek: LSD

Komentář ke knize: Hausner, M. Výzkum psychedelik za železnou oponou (2016). V originále LSD – Highway to Mental Health.

Komentář ke článku: Lebedev, A.V., Kaelen, Lövdén, Nilsson, Feilding, Nutt, D.J. and Carhart‐Harris, R.L. 2016. LSD‐induced entropic brain activity predicts subsequent personality change. Human Brain Mapping (2016).

LSD je vůbec nejúčinnější lidstvu známá psychoaktivní molekula, která vyvolává řadu kontroverzí a dělí společnost v zásadě do tří táborů. Nezasvěcené jedince naplňuje zcela oprávněnou posvátnou bázní, která je spojená s nevypočítatelností jeho účinku. Dnes již sice víme, že užití LSD nezpůsobuje zvýšené riziko duševních chorob a nezpůsobuje žádnou závislost (Johansen a Krebs), přesto není jeho užívání zdaleka bez rizika.

Komentář k publikaci: Carhart-Harris, R. et al. 2016. „Neural correlates of the LSD experience revealed by multimodal neuroimaging.“ Proceedings of the National Academy of Sciences (2016). 201518377.

Nedávno uplynulo 73 let od doby, kdy se švýcarský chemik Albert Hoffman omylem potřísnil ve švýcarských chemických laboratořích firmy Sandoz malou kapkou 25. derivátu kyseliny lysergové. Po velmi neobvyklém zážitku se rozhodl užít dávku LSD, kterou považoval za minimální (250 mikrogramů), a vydal se na kole domů. Tehdy vůbec nepředpokládal, že jeho cestu z práce 19. dubna 1943 budou příznivci psychedelických látek po celém světě slavit jako tzv. „Bicycle Day“. Zakusil tehdy komplexní změněný stav vědomí, včetně změny myšlení, silných zrakových halucinací a zesílení emočního prožívání. Slavný den objevu psychoaktivních účinků LSD měl dalekosáhlý dopad na vědu, umění i společnost.