Rubriky
Blog

Psilocybinem asistovaná psychoterapie z perspektivy onkologického pacienta

„Bylo to pro mě něco opravdu neznámého, potýkat se s pocitem úzkosti. Není to pro mě přirozený stav. Někteří lidé bojují s úzkostí každodenně po dobu mnoha let, ale já jsem se s ničím takovým prostě dříve nesetkal. I proto jsem neměl po ruce žádné nástroje, jak s tím pracovat. Užití psilocybinu mi dalo šanci prožít vědomí ve formě, která je jiná od způsobu, jakým ho prožívám normálně, každý den.“

Život ohrožující onemocnění je velkou psychickou zátěží nejen pro trpícího člověka, ale pro celou jeho rodinu a blízké okolí. Často přichází náhle, bez varování. O obtížích, s nimiž se pacienti odkázání na paliativní péči pravidelně setkávají, a jak i v této oblasti mohou být psychedelika vhodným terapeutickým nástrojem, již podrobně ve svém článku „Psychedelika a paliativní péče“ informoval Jan Soukup. Zahraniční publikace dokládají, že psychedeliky asistovaná terapie dokáže u pacientů se život ohrožujícím onemocněním zmírnit úzkost, depresivitu či příznaky demoralizace (1, 2, 3). Jak si však „pozitivní efekt psychedelík“ lépe představit z pohledu samotného pacienta? Které oblasti života takový zážitek zasahuje? Co stojí za tím, když dochází k úlevě? Pro lepší představu, jak k těmto změnám dochází, je někdy potřeba nahlédnout „za čísla“, k osobní zkušenosti.

Onkologický pacient, jehož zkušenost popisuje tento článek, žije v Kanadě, kde již dnes mají někteří pacienti legální přístup k psilocybinem asistované psychoterapii a psilocybinu. Na tuto situaci se vztahuje „výjimka podle sekce 56 kanadského zákona o kontrolovaných substancích (CDSA)“, kterou schvaluje ministr zdravotnictví. Děje se tak díky snahám neziskové organizace Therapsil, které se podařilo první takový krok uskutečnit v létě 2020 a do ledna 2022 úspěšně pomohla již 55 pacientům. Kromě podpory pacientů žádajících o tuto výjimku se společnost Therapsil snaží prosadit i změnu legislativy, aby se tato léčba stala legální a dostupnou pro všechny pacienty, kteří by ji chtěli využít (4).

Thomas Hartle je prvním pacientem s život ohrožujícím onemocněním, který díky aktivitě Therapsilu podstoupil v Kanadě psychoterapii s pomocí psilocybinu. V současnosti je mu 53 let, od roku 2016 má diagnostikovanou rakovinu tlustého střeva ve čtvrtém stádiu a v souvislosti s touto životní událostí se zhoršilo i jeho duševní zdraví.

„Po dobu asi roku a půl jsem kvůli své diagnóze trpěl úzkostí, kterou jsem léčil pomocí různých léků, jež mi předepsal náš rodinný lékař. Když jsem pátral po dalších možnostech a odpovědích, narazil jsem na výzkumy psilocybinu univerzity Johnse Hopkinse. Zdály se mi vědecky skvěle podložené, takže jsem je dále zaujatě studoval. Právě takto jsem se seznámil s problematikou psilocybinu v paliativní péči.“

Díky své zvědavosti se Thomas pak rychle dozvěděl o aktivitách organizace Therapsil, přes kterou se spojil s terapeutem ochotným ho sezením s psilocybinem provést.

„Jakmile vše schválili, doktor Bruce Tobin, zakladatel Therapsilu, souhlasil, že přijede sem do Saskatoonu a provede mě zkušeností. Takže jsme měli sezení tady u mě doma v pohodlí prázdného pokoje připraveného pro zkušenost. V pokoji byla tlumená světla, nějaké fotografie mé rodiny, věci, které pro mě mají nějakou citovou hodnotu a podobně.“

Byla to jeho vůbec první zkušenost s psychedelickou látkou. Sám několikrát zmiňuje, že do té doby žil zcela normálním životním stylem a neměl tendenci s ničím rekreačně experimentovat. Sezení probíhalo v profesionálním terapeutickém setu a settingu, i tak však zažíval určitou míru úzkosti.

„Víte, je to neznámá veličina a pokaždé, když děláte něco neznámého, ať už jdete na pracovní pohovor nebo skáčete bungee jumping, máte pocit, že je před vámi něco, co jste dosud nezažili. Užití psilocybinu bylo podobné. Byl jsem rozhodně dost nervózní, když jsem do toho šel. Úzkost, rychlý tlukot srdce a podobně.“

Přechod do změněného stavu vědomí však nakonec zvládnul hladce.

„Pěkné ale bylo, že když jsem užil psilocybin a nasadil si sluchátka, meditoval jsem. A jelikož medituji pravidelně zhruba hodinu denně, meditace mi umožnila nejjednodušší přechod. Když začaly nastupovat účinky, snažil jsem se nalézt své příjemné místo a byl jsem schopen přejít z normálního stavu vědomí do toho změněného celkem pokojně.“

Thomas popisuje dramatický vliv jediného terapeutického sezení na svou celkovou kvalitu života. Mluví o změně způsobu nahlížení na realitu a zdá se, že díky téhle zkušenosti našel dostačující způsob povznesení se nad blížícím se koncem života a s tím spojenou nejistotou.

„Já osobně jsem získal přímou zkušenost s vědomím, které je jiné než Thomas. Takže mám takový pocit útěchy v tom, že konec života není koncem prožívání, a pro mě je tohle něčím, co bych žádnou jinou cestou nezískal. Mohl bych třeba roky a roky meditovat a dosáhnout nejspíš stejného klidu, ale já nemám tolik času. Víte, mám rakovinu ve čtvrtém stádiu a nevím, kolik mi zbývá času, může to být několik let, ale také jen několik měsíců. Můj typ rakoviny je velmi obtížně detekovatelný, což je jednou z příčin mé úzkosti. Vím, že v mé břišní dutině našli výskyt rakoviny řekněme v 40 z 50 sledovaných míst. Takže vím, že mám nádory všude v mém zažívacím traktu. Co vám ale nemůžu říci je, jak velké ty nádory jsou nebo jak dlouho potrvá, než poruší má střeva. To mi nedokážou říci ani doktoři. Tento pocit nejistoty je vyvažován pocitem, že to není konec všeho, a pokud se stane, že zemřu dnes odpoledne, nemám pocit, že je to úplný konec. Netěším se na to a nespěchám, ale na druhou stranu se toho ani nebojím.“
Popisuje i své setkání s něčím, co přesahuje jeho běžnou zkušenost s realitou.
„A moci zažít vědomí jako něco, co nejenže nejsem já, ale ani v sobě neobsahuje žádné prvky tohoto života, zažít tuto zkušenost v její plnosti a celistvosti, to bylo způsobem, jak mi ukázat, že tu jsou další části naší reality a naší existence, kterých si nejsme vědomi. Možná, že ten přechod mezi žitím a nežitím může být právě tak jednoduchý jako přechod mezi bděním a spánkem. To je pro mě velmi uklidňující.“

Thomasův příběh je jeden z mnoha, kdy se vhodně provedené psychedelické sezení promítlo do života a pomohlo nastartovat proces uzdravení. Pro zájemce je na stránkách pracovní skupiny České psychedelické společnosti k přečtení celý přepis rozhovoru (5).

Jedná se sice o individuální zkušenost, ale jak se zdá, výsledek – úleva od psychických potíží a zlepšení kvality života – není náhodou. Nejedna studie s psilocybinem dokládá, že právě přítomnost mystické zkušenosti je jedním z prediktorů pozitivních změn, a to nejen u pacientů s onkologickým onemocněním (3, 6, 7). Je zcela pravděpodobné, že za některé významné změny v životech pacientů může právě ono záhadné setkání s „něčím vyšším“, s „něčím, co nás přesahuje“.

Osobní příběhy jako tenhle otevírají možnost porozumění, proč je debata o změně legálního statusu psychedelik tak důležitá, a troufám si říct, že u skupiny umírajících pacientů i zcela naléhavá. Je zřejmé, že obdobného typu intenzivní léčivé zkušenosti je možné dosáhnout i jinými způsoby (například různými typy náboženské praxe nebo meditací). Avšak tyto způsoby často nejsou z hlediska životního stylu reálné ani pro „neumírající“. Pokud tedy existuje jednoduchá a bezpečná cesta jak dosáhnout úlevy od existenciální psychické zátěže na sklonku života, měla by být legálně i finančně dostupná, a to pro všechny pacienty, kteří budou změněný stav vědomí chtít podstoupit. Myslím si, že posouvání hranic legálního rámce psychedelik pro tuhle skupinu pacientů si zaslouží o mnoho rychlejší tempo. Umírá se jen jednou.


Katarína Klobušníková
Česká psychedelická společnost


Úryvky textu jsou přeloženy na základě přepisu podcastu s původním názvem „Eliminating The Fear of Death: Legal Psilocybin Therapy with Thomas Hartle“ (8). Rozhovor vyšel na stránkách iniciativy Mushroom Revival, které zároveň patří velké poděkování za umožnění překladu a publikace.



Zdroje
(1) Agin-Liebes, G. I., Malone, T., Yalch, M. M., Mennenga, S. E., Ponté, K. L., Guss, J., … & Ross, S. (2020). Long-term follow-up of psilocybin-assisted psychotherapy for psychiatric and existential distress in patients with life-threatening cancer. Journal of Psychopharmacology, 34(2), 155-166.
(2) Anderson, B. T., Danforth, A., Daroff, R., Stauffer, C., Ekman, E., Agin-Liebes, G., … & Woolley, J. (2020). Psilocybin-assisted group therapy for demoralized older long-term AIDS survivor men: An open-label safety and feasibility pilot study. EClinicalMedicine, 27, 100538.
(3) Ross, S., Bossis, A., Guss, J., Agin-Liebes, G., Malone, T., Cohen, B., … & Schmidt, B. L. (2016). Rapid and sustained symptom reduction following psilocybin treatment for anxiety and depression in patients with life-threatening cancer: a randomized controlled trial. Journal of psychopharmacology, 30(12), 1165-1180.
(4) Therapsil (n.d.). About Therapsil. https://therapsil.ca/about/
(5) Psypal.org (2022, apríl 20). Odstranění strachu ze smrti – o legální terapii psilocybinem s Thomasem Hartlem (český překlad rozhovoru).
https://www.psypal.org/l/odstraneni-strachu-ze-smrti-o-legalni-terapii-psilocybinem-s-thomasem-hartlem-cesky-preklad-rozhovoru/
(6) Garcia-Romeu, A., Davis, A. K., Erowid, F., Erowid, E., Griffiths, R. R., & Johnson, M. W. (2019). Cessation and reduction in alcohol consumption and misuse after psychedelic use. Journal of Psychopharmacology, 33(9), 1088-1101
(7) Johnson, M. W., Garcia-Romeu, A., Cosimano, M. P., & Griffiths, R. R. (2014). Pilot study of the 5-HT2AR agonist psilocybin in the treatment of tobacco addiction. Journal of psychopharmacology, 28(11), 983-992.
(8) Dorr A. (2021, február 21). Eliminating The Fear of Death: Legal Psilocybin Therapy with Thomas Hartle. https://www.mushroomrevival.com/blogs/podcast/eliminating-the-fear-of-death-legal-psilocybin-therapy-with-thomas-hartle