Ve dnech 18. a 19. května 2018 uspořádala Slovenská psychedelická spoločnost (SAPAS) již druhou mezinárodní konferenci zaměřenou na současný psychedelický výzkum. Na třicet účinkujících ze Slovenska, Maďarska, Česka, Velké Británie, Německa, Rakouska, Holandska, Švýcarska či Španělska po dva dny přednášelo a diskutovalo ve třech souběžných sekcích o současných problémech a výzvách psychedelické teorie i praxe. Díky SAPAS se tak Slováci definitivně zapsali do mapy současné celosvětové psychedelické renesance.
Konference se konala v bratislavské čtvrti Vinohrady, v areálu bývalé střední chemické školy, která byla proměněna na kulturní centrum Nová Cvernovka, jež patří v současnosti k důležitým střediskům progresivní slovenské kultury. Rozsáhlé prostory centra umožňovaly sledovat přednášky, diskutovat v ústraní s přáteli, naobědvat se vynikajícího jídla od společnosti KASA, odpočinout si na zahradě a hlavně se nechat obsloužit skvělou posádkou místního baru, kde servírovali vynikající kávu, osvěžující domácí limonády nebo kvalitní lokální pivo.
Odborné jádro konference tvořil především psychoterapeutický a psychiatrický kontext, který je tradičně hlavní oblastí psychedelického zkoumání v západních zemích. V této souvislosti se mluvilo o tématech jako integrace psychedelické zkušenosti, kompetence pro psycholytickou terapii, historie i současnost psychedelické terapie, léčba posttraumatického syndromu nebo souvislost mezi psychedeliky a psychózou. Druhým hlavním tématem konference byl vztah mezi psychedelickou praxí, výzkumem a společností. Zazněly zde přednášky na témata jako psychedelika v médiích, psychedelika a intenzivní lékařská péče, světový výzkum užívání drog, změny v mezinárodní regulaci obchodu s drogami, darknet, poskytování péče na festivalech (harm reduction), klinický výzkum či enkulturace psychedelik. Vedlo těchto dvou hlavních proudů bylo možné vyslechnout povídání a diskutovat například o temné stránce psychedelických zkušeností, o psychedelickém fašizmu, o jednotlivých látkách, zejména pak o LSD, ayahuasce, DMT či psilocybinu, o integrálně psychologickém modelu psychedelických zkušeností či dějinách psychonautiky. Vedle přednášek bylo možné se zúčastnit také několika workshopů, panelových diskusí či cvičení jógy, zhlédnout filmy nebo světelné taneční představení a zrelaxovat se na afterparty, případně si nechat provést zkušební masáž.
Jelikož akce probíhala ve třech souběžných sekcích na různých místech, nebylo možné vidět a slyšet všechno, přesto bych se rád pokusil o stručné zamyšlení nad tím, co se na Psychedelic Lessons po odborné stránce dělo. Za hlavní poznatek považuji jednoznačně to, že psychedelická renesance skutečně probíhá a dále se prohlubuje. Psychedelika a drogy obecně už nejsou pouze záležitostí rekreačního užívání a ilegálního obchodu, jejich integrace do oficiální kultury pokračuje a jsem přesvědčen, že bude i nadále. Příznačná proto byla přítomnost kontroverzního českého politika Pavla Béma, který má s drogovou problematikou bohaté zkušenosti a jehož přednáška se jmenovala Nové paradigma na obzoru? Také z vystoupení dalších lidí, nestora slovenské psychedelické terapie Juraje Styka a jeho ženy, skrze online konferenci přítomného Petera Gassera, který působí jako LSD terapeut ve Švýcarsku, anebo holandského profesora psychiatrie Erica Vermettena z Univerzity v Leidenu bylo zřejmé, že psychedelika se postupně stávají součástí státem kontrolovaného zkoumání a užívání. Zdá se, že dnes už není otázkou to, jestli psychedelika budou v rámci psychoterapie legalizována nebo ne, ale v jakém časovém horizontu k tomu dojde. Je přitom přinejmenším zajímavé, že k průniku psychedelik do státem kontrolované oblasti dochází, podobně jako tomu bylo v padesátých a šedesátých letech minulého století, díky výzkumu, který je, mimo jiné, spojen také s vojenskými kruhy. Zatímco v minulosti byla psychedelika v tomto kontextu armádou a tajnými službami (viz MK-ULTRA a jiné) zkoumána jako psychotomimetika, tj. v podstatě jako zneschopňující látky, tak dnešní výzkum se opírá o léčbu amerických i evropských válečných veteránů, jejichž psychické problémy není možné řešit klasickou antidepresivní medikací. Psychiatři dnes zjišťují, že MDMA, LSD či ayahuaska se mohou stát důležitým nástrojem jejich reintegrace do společnosti. Eticky problematickou stránkou tohoto návratu psychedelik je ovšem jejich spojení s válkou a s tíživou otázkou jejích objetí. Pokud totiž vojáci NATO poznamenaní ničením a zabíjením mají mít přístup k takovéto léčbě, neměli by k ní mít přístup také civilní oběti těch samých konfliktů?
K psychedelikům tedy neodmyslitelně patří i jejich temná stránka, a to nejen z hlediska politického, ale zejména z hlediska prožitkového. Tím se ve svých přednáškách zabývali například psychiatr Michal Patarák z Bánské Bystrice, který mluvil o souvislosti mezi psychedelickou zkušeností a psychózou, dále odborník na holotropní dýchání a důležitá postava současné české psychedelické scény Michael Vančura, jenž promluvil na téma obtížných zkušeností, tzv. bad tripů a jejich léčebného potenciálu. Jerónimo Mazarassa z ICEERS (International Center for Ethnobotanical Education and Research and Services) zase poodkryl temné sociální souvislosti psychedelické praxe, když ve své přednášce mluvil o různých kultech, které zejména v šedesátých letech zneužívaly psychedelika k manipulaci svých stoupenců. Na druhou stranu je ovšem nutné zmínit také antropologický výzkum užívání ayahuasky v českých zemích Miroslava Horáka z Mendelovy Univerzity v Brně, podle nějž má užívání ayhauasky léčebný potenciál, a to zejména při léčbě civilizačních chorob.
To, že psychedelika jsou zajímavá z hlediska praktického využití je zjevné, nicméně z mého hlediska je neméně podstatný také jejich teoretický přínos. Ten ve svých přednáškách, které pro mě osobně patřily k tomu nejzajímavějšímu na celém programu, představili, každý z jiné perspektivy, Ede Frecska a Martin Šurkala. Ede Frecska je původně farmakolog, šéf psychiatrického oddělení na Univerzitě v Debrecínu, a dnes také ayahuaskový terapeut. Frecska ve své přednášce zajímavým způsobem zkombinoval extenzivní farmakologické a neurovědní znalosti se svými neméně rozsáhlými zkušenostmi s šamanským a psychoterapeutickým přístupem. Zprostředkoval tak pozoruhodné setkání dvou světů, jehož jsme v rámci současné psychedelické praxe i teorie svědky. Na jedné straně je to svět západní vědecké racionality a příslušných medicínských a akademických institucí, na druhé straně svět šamanských rituálů a léčebné moudrosti. Frecska názorně ukázal, že mezi těmito dvěma přístupy nemusí být nutně konflikt, ale že jejich propojení a vzájemné obohacení je možné a žádoucí. Martin Šurkala, slovenský psychiatr s působností v Rakousku a jeden ze zakládajících členů Slovenské psychedelické společnosti, zase představil impozantní teoretický výklad psychedelických zkušeností založený na integrální psychologii K. Wilbera. Jeho model jasně ukázal, že psychedelika ve svém působení zasahují nejen personální a prepersonální (předvědomé, podvědomé), ale také suprapersonální (náboženské, transcendentální, kosmické) složky lidské existence, a že se tudíž mohou stát pozoruhodným filosoficko-psychologickým nástrojem.
Na Psychedelic Lessons 2018 se toho dělo ještě mnohem více. Nešlo sice o obří akci typu londýnské Breaking Convention či blížící se pražské Beyond Psychedelics, přesto však bylo prostředí konference nabité věděním a setkáními, jež se odehrávala v komorní, přátelské atmosféře Nové Cvernovky, kde se mechanistická psychiatrie setkávala s rave party, šamanismus s psychoterapií, ilegalita se státními institucemi, temná stránka se světlou. Slovenští psychonauti touto akcí jasně ukázali, že jim nejde o žádnou senzaci, nýbrž o vážný, interdisciplinární výzkum, který má před sebou nepochybně bohatou budoucnost. Díky jim za to.
Vít Pokorný
Webové stránky konference:
https://sapas.sk/konferencie/lekcie-z-psychedelik-2018/