Asi žádné téma, které více či méně rezonuje společností, se na sociálních sítích či v jiných (nejen) internetových diskuzích neobejde bez komentářů. A tak je to v pořádku. Všichni máme právo projevit vlastní názor. Ne každý pohled je však podložen snahou zjistit si objektivní skutečnosti a snahou vyjadřovat se opravdu jen k tomu, o čem již něco vím. Mohli jsme to pozorovat v souvislosti s pandemii covidu či válkou na Ukrajině a nejinak je tomu i v případě probíhající trestní věci manželů Kordysových podávajících v rámci svých šamanských obřadů rituální nápoj Ayahuasca. A zdá se, že snaha proniknout hlouběji do tématu nebyla ani na straně soudu.
- Základní info pro představu
Kauza Ayahuasca má vlastní webové stránky https://www.kauza-ayahuasca.cz, kde se dozvíte jak shrnutí celého případu, tak názory odborníků z různých oblastí na danou problematiku, na základě čehož si můžete udělat základní představu. Stručně řečeno šlo o to, že manželé polské národnosti Jaroslaw a Karolina Kordysovi podávali v rámci svých šamanských obřadů účastníkům těchto ceremonií rituální jihoamerický nápoj ayahuasca obsahující psychedelickou látku DMT, za což byli v lednu roku 2022 odsouzeni (dosud nepravomocně) Krajským soudem v Ostravě k nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání 8 a půl a 5 a půl roku. Dále jim byl uložen trest propadnutí majetku a vyhoštění.
- Právní hodnocení
Prvostupňový soud (Krajský soud v Ostravě) kvalifikoval skutek, jehož se měli manželé Kordysovi dopustit, jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ust. § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), písm. c) trestního zákoníku.
O tento trestný čin se jedná proto, že z jejich strany došlo, resp. docházelo po dobu několika let, k podávání účastníkům jimi pořádaných ceremonií nápoje ayahuasca obsahujícího látku DMT, jež je umístěna na seznamu č. 4 psychotropních látek nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v souladu se zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Jedná se tedy o zákonem zakázanou návykovou, resp. omamnou a psychotropní látku (ačkoli v případě serotonergního psychedelika, jakým je DMT, reálně nejde o látku návykovou).
Odst. 3 písm. b) a c) poukazuje na – slovy zákona – úmysl získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch a spáchání činu ve velkém rozsahu, neboť především na toto se soud, kromě nelegálního statusu látky DMT, soustředil. Zisk za pořádání ceremonií po dobu několika let za úplatu nakonec vyčíslil na více než 5 mil. Kč, což zhodnotil jako daňový únik.
Trestní sazba takto kvalifikovaného trestného činu se pak pohybuje od 8 do 12 let. Pokud byl Jarku Kordysovi uložen trest 8 let a 6 měsíců, jsme u spodní hranice trestní sazby. V případě Karoliny Kordysové, jež byla odsouzena k 5 letům a 6 měsícům nepodmíněně, přistoupil soud k mimořádnému snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby.
- Racionální postup a aplikace právních norem
Dle právní kvalifikace skutku byl tedy soudem uložen trest. A to je v souladu s platnou a účinnou právní úpravou. Musíme si uvědomit, že v případě takovéto právní kvalifikace skutku soud v podstatě neměl jinou možnost, než uložit nepodmíněné tresty odnětí svobody. To však nic nemění na tom, že tresty jsou velmi tvrdé a nepřiměřeně přísné. Soud mohl i v případě Jarka Kordyse trest zmírnit. Soud si také mohl nastudovat problematiku psychedelických látek, resp. vzít v potaz vyjádření odborníků na dané téma, jež měl k dispozici. V této věci jde tedy nejen o to, jak jsou právní normy nastaveny, ale i – a to zejména – o to, jakým způsobem jsou naplňovány orgány činnými v trestním řízení.
- Společenská škodlivost
S racionálním postupem orgánů činných v trestním řízení zmíněném v předchozím bodě pak souvisí aspekt společenské škodlivosti. Důležité však je si uvědomit, že pro trestnost jednání je předně klíčové naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu. Nicméně ke škodlivosti činu pro společnost, a tedy k závažnosti jednání, se musí rovněž přihlížet, a to právě orgány činnými v trestním řízení (a tedy i soudem) při rozhodování, především při rozhodování o druhu a výměře trestu.
K tomu ještě drobná poznámka – to, že nikomu v rámci ceremonií nebylo ublíženo, spíše naopak (účastníci je hodnotili jako velmi přínosné a pozitivně transformativní pro své duševní zdraví), je z hlediska práva nepodstatné. Je nutné si uvědomit, že se (v tomto případě) trestá zprostředkování omamné a psychotropní látky jinému. Až kdyby v důsledku toho byla případně způsobena těžká újma na zdraví či smrt, jednalo by se o další znak použití vyšší trestní sazby; jinak dopad (pozitivní či negativní) na uživatele omamné a psychotropní látky nikoho (rozuměj orgány činné v trestním řízení při kvalifikaci skutku) nezajímá. Účastníci ceremonií tak byli uživateli „návykové“ (dle zákona, nikoli dle současného vědeckého konsenzu), resp. omamné a psychotropní, látky (a toto jednání není kriminalizováno). V rámci trestního řízení pak někteří z nich vypovídali jako svědci.
- Jenom pro ujasnění
Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ust. § 283 trestního zákoníku je jiný trestný čin než šíření toxikomanie (§ 287 trestního zákoníku). Jedno z typických jednání, které naplňuje skutkovou podstatu tohoto trestného činu, je předávání jakékoli “drogy” někomu jinému, a to v jakémkoli množství.
Více rovin kauzy Ayahuasca
Pokud jde o právní stránku kauzy Ayahuasca, je třeba připustit, že rozsudek odpovídá platné a účinné právní úpravě. Na druhou stranu i v rámci takto nastavené úpravy mohlo být rozhodnuto jinak. A právo pro to mechanismy poskytuje: jednání manželů Kordysových nemuselo být právně kvalifikováno tak přísně, od čehož se pak odvíjí i přísný trest, anebo i při této právní kvalifikaci mohlo být i v rámci ukládání trestu v případě Jarka Kordyse přistoupeno k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici. Trest odnětí svobody na 8,5 roku je opravdu nepřiměřeně přísný, nehledě k tomu, že již skoro dva roky pan Kordys pobývá ve vazbě. Soud prostě mohl postupovat a rozhodnout jinak – adekvátně a spravedlivě.
Kauza Ayahuasca má ale i kulturní rovinu, kterou dle mého názoru nemůžeme přehlížet. Jedná se o fenomén ayahuascového turismu a s tím spojené kulturní apropriace a komercializace posvátné medicíny původních obyvatel Amazonie. Je smutnou pravdou, že díky čím dál větší poptávce ze „západu“ po ayahuascovém rituálním zážitku se z tradiční medicíny stal tvrdý byznys, a to nejen v jihoamerických pralesích, ale všude po světě.
Sama jsem měla to štěstí setkat se s lidmi – původními kmeny obývajícími oblast Amazonie –, kterým na moudrosti Matky Země záleží a kteří se snaží uchovat její posvátnou esenci a energii. A proto mi i v souvislosti s touto kauzou v hlavě rezonují jejich slova: „la medicina no se comercializa“ = „s medicínou (jak je ayahuasca běžně nazývána a chápána) se neobchoduje, nenabízí se za peníze“.
Na druhou stranu, manželé Kordysovi se inspirovali moudrostí původních obyvatel Amazonie a nepochybuji o tom, že vedeni dobrými úmysly a snahou pomáhat se rozhodli tuto formu tradiční praxe přinést i do našeho “západního” světa a zprostředkovat ji tak lidem, kteří by se k ní jen těžko dostávali. Věřím, že pořádání ayahuascových ceremonií vnímali manželé Kordysovi jako své poslání, a uznávám, že do této činnosti investovali mnoho času, energie a rovněž i financí. A to bylo vyváženo penězi účastníků. Na tomto principu ostatně naše západní společnost funguje.
Kauza Ayahuasca jako memento
Ať už nahlížíme na nakládání s ayahuascou jakkoli, kauza Ayahuasca je v každém případě důvodem ke změně – ke změně drogové politiky a legislativy ve smyslu diferenciovaného přístupu k návykovým látkám dle jejich rizikovosti a škodlivosti, a to jak pro uživatele samotného, tak pro jeho okolí tak, aby právní status těchto látek korespondoval s tím faktickým. A to platí více než kde jinde právě v případě psychedelických látek, mezi něž se řadí i DMT obsažené v ayahuasce.
Je ale i důvodem ke změně náhledu na drogovou problematiku ze strany orgánů činných v trestním řízení, aby vymáhaly právo a postihovaly drogovou trestnou činnost smysluplně a racionálně, opět dle rizikovosti a škodlivosti látky, jak pro uživatele samotného, tak pro jeho okolí. Jde tu o legitimní postup a hledání spravedlivého rozhodnutí v rámci trestního řízení, stejně jako ctění základních trestněprávních zásad, jako je subsidiarita trestní represe a přiměřenost trestu.
V neposlední řadě je však tato kauza i důvodem k zamyšlení se nad Ayahuascou jako kulturním fenoménem – ale o tom třeba někdy příště…
Nechť si na to každý udělá názor sám a postaví se k této kauze nejen dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale i s ohledem na všechny veřejně dostupné informace, které o tomto případu máme.
Tereza Dleštíková
Česká psychedelická společnost
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce.