Jedním z nejoriginálnějších tvůrců nových západních náboženství 20. století – nebo alespoň jejich ideové a materiální základny – byl švýcarský chemik a „otec LSD“ Albert Hofmann. Dlouholetému výzkumníkovi big pharma společnosti Sandoz (dnes Novartis) se LSD podařilo vyrobit v roce 1938 z houby paličkovnice nachové, která napříč Evropou po staletí parazitovala na obilném klasu jako takzvaný námel. Během druhé světové války, v roce 1943, pak Hofmann sám na sobě náhodně zjistil mimořádně silné psychedelické efekty této látky, která se během padesátých a šedesátých let stala jak jedním ze symbolů západní avantgardní subkultury hippies, tak i celosvětově vůbec nejoblíbenějším psychedelikem a vlajkovou lodí globálního psychedelického hnutí 20. století.
Ve své diplomové práci (Koubková, 2021) jsem se zabývala srovnáním transpersonálních teorií vývoje vědomí, tedy různých pohledů na to, jakým způsobem se vyvíjí vědomí u jednotlivce v průběhu jeho života a s nabývanými zkušenostmi. V tomto kontextu bývá také často skloňována psychedelická zkušenost jakožto katalyzátor vývoje vědomí, podnět, který vědomí rozšiřuje či jinak mění. Přijde mi zajímavé tyto vědomosti a teorie nabídnout širšímu okruhu čtenářů, pokusím se je tedy postupně představit na tomto blogu.
V posledních týdnech jste mohli postřehnout případ muže, který je momentálně ve vazbě vyšetřován za „znásilnění, sexuální útok, útisk a nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami“ Hrozí mu až deset let vězení.
Když se mi dostala do rukou kniha Léčivá psychedelika od autorky Micah Stoverové, která nedávno vyšla v českém překladu ve vydavatelství Maitrea, byla jsem trochu skeptická. Dle názvu jsem se obávala, že půjde o další knihu s obecnými informacemi o psychedelických látkách, jejich účincích a využití v terapii, kterých jsem již četla vícero.
Smutnou skutečností dnešní doby je, že různé nebezpečné látky se na černém trhu mohou objevit v lecčem. Možná včetně psychedelik. Na mysli máme především různé ultrapotentní syntetické opioidy typu rozličných analogů fentanylu či nitazenu, potenciálně tragických znečištění a záměn ale existuje více druhů.
Komplikované vztahy, strach z blízkosti, nebo naopak ulpívání na druhých – mnohé z toho má kořeny v dětství. Psychedelika mohou otevřít cestu k pochopení a uzdravení.
Klasická psychedelika obecně patří mezi jedny z nejbezpečnějších psychotropních látek. Těmi nejužívanějšími z nich (LSD, DMT, psilocin a psilocybin z lysohlávek, meskalin z kaktusů a 2C-B) se prakticky nelze smrtelně předávkovat a patrně na ně nevzniká fyzická ani psychická závislost.1 Výzkumy také jasně ukazují, že psychedelika mají velký potenciál v psychoterapii a pravděpodobně i v seberozvoji.2 To ale neznamená, že tyto substance nemají žádná rizika – jedním z nejvážnějších a velmi často opomíjeným rizikem jsou jejich interakce s řadou různých léčiv snižujících práh pro vznik epileptických záchvatů.
Pracovní skupina pro legislativu a veřejnou politiku České psychedelické společnosti připravila a před pár dny v elektronické podobě vydala českou edici publikace How to Regulate Psychedelics, která původně vznikla v angličtině pod hlavičkou britského think-tanku Transform Drug Policy Foundation. Dokument otevírá klíčová témata spojená s bezpečnou, etickou a efektivní regulací psychedelických látek a přináší praktická doporučení a inspiraci pro tvůrce politik, odborníky i širokou veřejnost. Níže nabízíme shrnutí z pera koordinátorky projektu Terezy Dleštíkové spolu s odkazem na PDF úplného znění českého vydání, které je k dispozici na stránkách CZEPS, v závěru článku.
Rubriky
Budoucnost psychotropních látek
Dnešní psychotropní látky mají tak trochu problém – vedlejší účinky. V některých případech jsou jen poměrně mírné (např. nevolnost během nástupu účinku u psilocybinu), v jiných mohou být i extrémně závažné (např. zástava dechu po podání příliš vysoké dávky morfinu). Takové problémy zasahují obrovské množství různých jinak vynikajících léčiv a obecně užitečných látek.
Ačkoli neexistují žádné přesvědčivé důkazy pro tvrzení, že psychedelika jsou návyková nebo že dlouhodobě poškozují duševní zdraví, nachází se již 50 let podle Úmluvy OSN o psychotropních látkách mezi nelegálními drogami ve všech členských zemích OSN. V USA se stejně dlouho psychedelika nachází na tzv. seznamu 1, který má obsahovat látky nejnebezpečnější, nejškodlivější a bez využití v medicíně. Pojďme se na tyto mylné informace ohledně škodlivosti psychedelik podívat blíže.