„Meditace je příprava k témuž cíli, po kterém se toužilo a který byl dosažen v eleusinských mystériích. Podle toho se zdá v budoucnosti proveditelné, že za pomoci LSD bude mystická vize, vrchol meditace, přístupná zvyšujícímu se počtu lidí. Vidím pravý význam LSD v možnosti získání materiální pomoci pro meditaci, mířící k mystické zkušenosti, hlubší obsáhlejší realitě.“ —Albert Hofmann
Štítek: LSD
Takové to staré dogma „drogy jsou špatné“, případně „jakmile si jednou potáhneš té marihuany, už není cesty zpět!“, opravdu škodí mnoha rodinným, či jiným vztahům. Většina konfliktů pramení z nepochopení, a proto se tento článek chce pokusit objasnit lidem, kteří vnímají třeba LSD nebo houbičky jako nebezpečnou drogu, důvod, proč to tak vnímají.
Jestliže vaše dítě užívá psychedelika a vás to nějak žere, zkuste zjistit proč. Proč vás to žere, proč na to máte negativní názor a proč jsou drogy podle vás špatné? Vyzkoušeli jste z nich nějaké? Nebo jedete legální klasiku: antidepresiva a alkohol?
Zen se zrodil ve starověké Číně ze setkání mahajánového buddhismu a taoismu. Odtud se rozšířil do celé východní Asie a ve 20. století, hlavně z Japonska, začal pronikat i na Západ. Zde si získal vysoké ocenění vzdělaných vrstev.
Velkou zásluhu na tom měl japonský zenový učenec Daisetzu Teitaró Suzuki (1870-1966). Mezi jeho přátele, žáky nebo nadšené čtenáře jeho prací o zenu patřili psychologové Carl Gustav Jung a Erich Fromm, katolický mystik Thomas Merton, filosof a jeden z ideových vůdců psychedelického hnutí Alan Watts a mnozí průkopníci buddhismu jako živého duchovního hnutí na Západě. Suzukiho zen také ovlivnil stěžejní literární díla Jacka Kerouacka a dalších beatniků. A zenový učenec, kterého si pro zasvěcení do Buddhova učení vybral sám japonský císař, se nejenom zajímal o fenomén LSD, ale pravděpodobně ikonické psychedelikum i sám zakusil.
Posun desetinné čárky o jedno místo – častá chyba, která se stane i kdejakému odborníkovi. Nejznámějším případem tohoto omylu bylo určení špenátu jako superpotraviny obsahující 10násobné množství železa oproti ostatní zelenině. Tento omyl pravděpodobně nikoho z nás zásadně nepoznamenal. Co se ale stane někomu, kdo stejný omyl udělá s LSD?
Rubriky
LSD oslavilo 75. narozeniny
„16. dubna 1943 jsem byl donucen přerušit své laboratorní práce zhruba v polovině odpoledne a odejít domů, protože jsem pociťoval neobvyklý neklid provázený mírnou závratí. Doma jsem si lehl a upadl do nepříjemného stavu podobnému intoxikaci, projevujícím se extrémně podnětnou představivostí.
Když jsem zavřel oči (denní světlo bylo velmi nepříjemně ostré a jasné), ocitl jsem se ve stavu podobnému snění, projevujícím se nepřetržitým tokem představ fantastických výjevů, zobrazujících se s neobyčejnou intenzitou a projevujících se kaleidoskopickou hrou barev. Po dvou hodinách tento stav zmizel. Celkem vzato se jednalo o pozoruhodný zážitek s rychlým počátkem a velmi neočekávaným průběhem. Zdá se, že byl způsoben nějakými vnějšími toxickými vlivy a dávám je do spojení s látkou, se kterou jsem pracoval, tartrátem diethylamidu kyseliny lysergové.“
Hmota je výrazem pro veškeré fyzikálně zachytitelné formy objektivní reality, tedy toho, co existuje nezávisle na našem vědomí, a projevy čehož lze objektivně zaznamenat či změřit. Dle současného pohledu kvantové fyziky se veškerá známá hmota ve vesmíru skládá z tzv. elementárních částic (šesti druhů kvarků a šesti druhů leptonů) a všechny jevy, které ve vesmíru pozorujeme, dovedeme vysvětlit pomocí čtyř druhů tzv. základních interakcí: gravitační, elektromagnetické, silné a slabé.
Komentář ke knize: Hausner, M. Výzkum psychedelik za železnou oponou (2016). V originále LSD – Highway to Mental Health.
Komentář ke článku: Lebedev, A.V., Kaelen, Lövdén, Nilsson, Feilding, Nutt, D.J. and Carhart‐Harris, R.L. 2016. LSD‐induced entropic brain activity predicts subsequent personality change. Human Brain Mapping (2016).
LSD je vůbec nejúčinnější lidstvu známá psychoaktivní molekula, která vyvolává řadu kontroverzí a dělí společnost v zásadě do tří táborů. Nezasvěcené jedince naplňuje zcela oprávněnou posvátnou bázní, která je spojená s nevypočítatelností jeho účinku. Dnes již sice víme, že užití LSD nezpůsobuje zvýšené riziko duševních chorob a nezpůsobuje žádnou závislost (Johansen a Krebs), přesto není jeho užívání zdaleka bez rizika.
Komentář k publikaci: Carhart-Harris, R. et al. 2016. „Neural correlates of the LSD experience revealed by multimodal neuroimaging.“ Proceedings of the National Academy of Sciences (2016). 201518377.
Nedávno uplynulo 73 let od doby, kdy se švýcarský chemik Albert Hoffman omylem potřísnil ve švýcarských chemických laboratořích firmy Sandoz malou kapkou 25. derivátu kyseliny lysergové. Po velmi neobvyklém zážitku se rozhodl užít dávku LSD, kterou považoval za minimální (250 mikrogramů), a vydal se na kole domů. Tehdy vůbec nepředpokládal, že jeho cestu z práce 19. dubna 1943 budou příznivci psychedelických látek po celém světě slavit jako tzv. „Bicycle Day“. Zakusil tehdy komplexní změněný stav vědomí, včetně změny myšlení, silných zrakových halucinací a zesílení emočního prožívání. Slavný den objevu psychoaktivních účinků LSD měl dalekosáhlý dopad na vědu, umění i společnost.
Ale jasně že ne. Žádný mozek krvácet nebude, jen jsem potřebovala přitáhnout pozornost. Drogy a krev jsou sázkou na jistotu. Zvolila jsem stejnou strategii, s jakou se podařilo vyvolat v lidech plošně po celém světě přehnaný strach z psychedelických látek a vybudovat kolem nich majestátní věže z mýtů. Třeba to bude fungovat i naopak, i když to, co přináší současný psychedelický výzkum, zpravidla už tak dramatické není.