Klasická psychedelika obecně patří mezi jedny z nejbezpečnějších psychotropních látek. Těmi nejužívanějšími z nich (LSD, DMT, psilocin a psilocybin z lysohlávek, meskalin z kaktusů a 2C-B) se prakticky nelze smrtelně předávkovat a patrně na ně nevzniká fyzická ani psychická závislost.1 Výzkumy také jasně ukazují, že psychedelika mají velký potenciál v psychoterapii a pravděpodobně i v seberozvoji.2 To ale neznamená, že tyto substance nemají žádná rizika – jedním z nejvážnějších a velmi často opomíjeným rizikem jsou jejich interakce s řadou různých léčiv snižujících práh pro vznik epileptických záchvatů.
Štítek: rizika
Rubriky
Budoucnost psychotropních látek
Dnešní psychotropní látky mají tak trochu problém – vedlejší účinky. V některých případech jsou jen poměrně mírné (např. nevolnost během nástupu účinku u psilocybinu), v jiných mohou být i extrémně závažné (např. zástava dechu po podání příliš vysoké dávky morfinu). Takové problémy zasahují obrovské množství různých jinak vynikajících léčiv a obecně užitečných látek.
Odborná sekce České psychedelické společnosti sdružující experty na psychedelickou problematiku se ohrazuje proti nepravdám a dezinformacím uvedeným v článku Jiřího X. Doležala „S ayahuaskou opatrně, je to nejnebezpečnější přírodní psychedelikum u nás“ (1).