Rubriky
Blog

Entropický mozek: od psychedelik přes Freuda až k teorii vědomí

Reakce na článek: Carhart-Harris, R. L. et al. (2014). The entropic brain: a theory of conscious states informed by neuroimaging research with psychedelic drugs. Front. Hum. Neurosci., 8, 1-20.

Díky nedávno znovuobjevenému zájmu o výzkum psychedelických látek vznikají různé teorie vědomí, které se snaží zodpovědět otázky typu co je normální vědomí dospělého jedince nebo jaký je vztah normálního vědomí k jiným, neobyčejným stavům vědomí, jako je třeba snění, akutní psychotické onemocnění nebo psychedelický stav. Tyto teorie nám pomáhají objasnit a lépe vizualizovat proces, díky kterému si uvědomujeme sebe sama (Freudovsky řečeno: nahlížíme své ego) a svět kolem nás způsobem, který je pro nás právě nejvýhodnější. Přirozeně vnímáme rozdíl mezi normálním stavem vědomí a tzv. neobyčejnými stavy vědomí, jako je kupříkladu snění nebo počátky akutní psychózy, a právě na základě pozorování těchto rozdílů se snažíme zjistit, jak samotné vědomí vzniká.

Rubriky
Blog

Tajemné DMT: další krok k pochopení jeho funkce v organismu

Komentář k publikaci: Szabo, Attila et al. „The Endogenous Hallucinogen and Trace Amine N,N-Dimethyltryptamine (DMT) Displays Potent Protective Effects against Hypoxia via Sigma-1 Receptor Activation in Human Primary iPSC-Derived Cortical Neurons and Microglia-Like Immune Cells.“ Frontiers in Neuroscience 10 (2016): 423. PMC. 12 Nov. 2016. DOI: 10.3389/fnins.2016.00423.

N,N-dimethyltryptamin neboli DMT je znám jako silné psychedelikum a jedna z hlavních účinných látek jihoamerického posvátného nápoje ayahuasky. Krystalická volná báze čistého DMT se mezi rekreačními uživateli psychedelik aplikuje kouřením a způsobuje relativně krátké, ale velice intenzivní a často náročné psychedelické prožitky provázené odloučením od běžného smyslového vnímání, prožíváním neobyčejných světů (někdy popisovaných jako „hyperprostor“) a komplexními pseudohalucinacemi (často např. komunikace s nehmotnými entitami).

Rubriky
Blog

Nová studie odhaluje světlou stránku psychedelických bad tripů

Komentář k publikaci: Carbonaro, T. M., Bradstreet, M. P., Barrett, F. S., Maclean, K. A., Jesse, R., Johnson, M. W., & Griffiths, R. R. (2016). Survey study of challenging experiences after ingesting psilocybin mushrooms: Acute and enduring positive and negative consequences. Journal of Psychopharmacology. DOI:10.1177/0269881116662634

Psilocybin je psychoaktivní látka, obsažená v houbách rodu Psilocybe (lysohlávky). Tyto houby, v minulosti lidově nazývané „houby bláznů“ nebo „maso bohů“, byly užívány po tisíciletí pro náboženské rituální účely (Schultes & Hofmann, 1993). Ačkoliv jejich užívání v mnoha zemích není v souladu se zákonem, těší se i v dnešní době stále velké oblibě. Po tabáku a konopí se lysohlávky řadí k nejčastěji užívaným nealkoholovým drogám v České republice a podle statistik z roku 2012 je alespoň jednou v životě užil každý desátý Čech ve věku 15–34 let (Úřad vlády České republiky, 2013). „Magické houbičky“ však nejsou zajímavé pouze pro rekreační uživatele. V posledních letech se obnovil výzkum účinků jejich psychoaktivní komponenty, alkaloidu psilocybinu, který má obrovský potenciál pro užití v medicíně a psychoterapii, zejména při léčbě úzkostí (Grob et al., 2011) a depresí (Carhart-Harris et al., 2016).

Rubriky
Blog

Iniciační rituály a psychedelická zkušenost

V tomto textu se pokusím ukázat, že problematika iniciačních rituálů a jejich vztahu k psychedelické zkušenosti je jedním ze zásadních argumentů pro skutečnou interdisciplinární spolupráci napříč spektrem tvořeným na jedné straně medicínou a na druhé humanitními vědami a že na této spolupráci potenciálně závisí dlouhodobý úspěch snahy o kultivaci práce se změněnými stavy vědomí.

Rubriky
Blog

Beyond Psychedelics 2016 – Česká psychedelická republika

Letos na podzim se v Praze uskuteční globální multidisciplinární fórum s názvem Beyond Psychedelics 2016, jež se bude věnovat výzkumu a využití psychedelických látek. Přední odborníci z celého světa zabývající se touto tematikou se sejdou v Praze, aby diskutovali o postavení psychedelik v současné společnosti a o jejich budoucnosti.

Rubriky
Blog

Ponoření do světa chaosu může znamenat osobnostní růst

Komentář ke knize: Hausner, M. Výzkum psychedelik za železnou oponou (2016). V originále LSD – Highway to Mental Health.

Komentář ke článku: Lebedev, A.V., Kaelen, Lövdén, Nilsson, Feilding, Nutt, D.J. and Carhart‐Harris, R.L. 2016. LSD‐induced entropic brain activity predicts subsequent personality change. Human Brain Mapping (2016).

LSD je vůbec nejúčinnější lidstvu známá psychoaktivní molekula, která vyvolává řadu kontroverzí a dělí společnost v zásadě do tří táborů. Nezasvěcené jedince naplňuje zcela oprávněnou posvátnou bázní, která je spojená s nevypočítatelností jeho účinku. Dnes již sice víme, že užití LSD nezpůsobuje zvýšené riziko duševních chorob a nezpůsobuje žádnou závislost (Johansen a Krebs), přesto není jeho užívání zdaleka bez rizika.

Rubriky
Blog

Konference psychedelického výzkumu ICPR 2016

Ve dnech 3. – 5. 6. se 8 členů České psychedelické společnosti (CZEPS) zúčastnilo mezioborové, mezinárodní konference psychedelického výzkumu (ICPR – Interdisciplinary Conference on Psychedelics Research), pořádanou nizozemskou nadací OPEN, jejíž cíle se shodují s cíli CZEPS. Konference se konala v domovině této nadace, v Amsterdamu, ve velice netradičně řešeném prosvětleném prostoru Het Sieraad.

Rubriky
Blog

„Say know to drugs“ aneb o potřebě rozlišovat různé „drogy“

Policie ČR koncem roku 2015 spustila mimořádně nepodařenou kampaň proti užívání drog u mladistvých (zejména konopí a pervitinu) s názvem „Bereš? Zemřeš!“ (1)

Nějaké recenze se na ni už objevily – například Tomáš Zábranský nešetřil kritikou, když poznamenal:

„Milionkrát jim [Policii ČR] můžete na stovkách a tisících konkluzivních studií ukazovat a prokazovat, že takhle pojaté „scary“ kampaně v nejlepším případě nefungují, a často jsou kontraproduktivní – ti, co jim byli vystaveni, mají větší pravděpodobnost problémového užívání drog v budoucnosti než ti, kteří toho byli ušetřeni. Ale to je asi jedno – jim se to líbí.“ (2)

Rubriky
Blog

Psilocybin – nová naděje v léčbě depresí nereagujících na standardní léčbu

Komentář k publikaci: Carhart-Harris, R. L. et al. 2016. „Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: an open-label feasibility study“ Lancet Psychiatry 2016. Publikováno online 17. května 2016: http://dx.doi.org/10.1016/S2215-0366(16)30065-7

Psilocybin je přírodní alkaloid nacházející se v houbách rodu Psilocybe, známých jako lysohlávky. Tyto psychoaktivní houby byly po tisíce let využívány v spirituálním a léčebném kontextu v mnoha starobylých kulturách: šamanské využití psychoaktivních hub znázorňují již jeskynní malby z Tassili n’Ajjer v Severní Africe z období mezolitu [1]. Známé je především užívání psilocybinových hub kulturami Střední Ameriky z dob před objevením kontinentu Kryštofem Kolumbem. Bernardino de Sahagún v 16. století popsal rituální používání psilocybinových hub Aztéky, kteří je nazývali teonanácatl („maso bohů“) [2]. Pro moderní západní společnost a vědu byly psilocybinové houby takřka neznámé až do roku 1955, kdy se bankéř a amatérský mykolog R. Gordon Wasson jako první „bílý muž“ aktivně zúčastnil houbové ceremonie vedené mazatéckou šamankou Marií Sabinou. o svůj mimořádný zážitek se podělil v časopise Life v roce 1957 [3]. Albert Hoffmann, objevitel LSD, z těchto hub následně jako první izoloval psilocin a psilocybin, látky zodpovědné za psychoaktivní účinek [4].

Rubriky
Blog

Budoucnost psychedelik ve výzkumu a terapii

V půlce března se v Madridu sjeli přední lékaři a další odborníci z oblastí psychiatrie k příležitosti každoročního setkání EPA, Evropské psychiatrické asociace. V řadě již 24. kongres se letos věnoval i užití psychoaktivních látek v léčbě a psychoterapii psychiatrických poruch. V rámci symposia hovořil Michael Mithoefer o přínosech MDMA v terapii posttraumatické poruchy a představil se Art Schellekens, který právě zahajuje výzkum ibogainu v léčbě heroinové závislosti.