Blog České psychedelické společnostiDonedávna zůstávalo Norsko neoblomné, co se týče tamních konzervativních drogových zákonů. To by se ale mohlo radikálně změnit v důsledku překvapivých událostí posledních let.
Už 5. října 2016 Norsko rozvířila lehce šokující zpráva: ministr zdravotnictví Bent Høie z Konzervativní strany (Høyre) oznámil v bulvárním časopisu svou radikální změnu názoru na drogovou politiku. Norsko by prý mělo vyměnit svůj přehnaně represivní režim za něco podobného portugalské dekriminalizaci.
Farmakognozie je vědní obor, který se zabývá léčivými prostředky přírodního původu. Nejčastěji se termínem myslí využití léčivých rostlin, termín ovšem zahrnuje i látky živočišného a minerálního původu.
Ačkoliv je využívání rostlinných prostředků k léčení staré jako lidstvo samo, podrobnější informace máme především ze starověku. První civilizace, po které nám zůstaly rozsáhlé záznamy o léčivých přípravcích, je starověká Čína. Popisy pocházejí zejména z pátého až třetího tisíciletí před našim letopočtem a největšího rozkvětu jejich užívání dosáhlo pravděpodobně během dynastie Jin (kolem 1500 př.n.l.).
Existují stovky nebo i tisíce článků, které popisují účinky MDMA na lidské tělo a psychiku. Spektrum uživatelů je velmi široké. Od (zne)užívání na taneční a festivalové scéně až po klinické užití v rámci léčby mnoha psychiatrických onemocnění. Věděli jste však, že užíváním můžete ovlivnit své nenarozené dítě?
Relativně čerstvá volba na pozici národního protidrogového koordinátora Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky ku překvapení mnohých padla na Jarmilu Vedralovou, úřednici z Ministerstva zdravotnictví. Otevírá řadu otázek počínaje tou nejvíce do očí bijící: Na základě jakých kritérií jsou na vládě obsazovány důležité pozice?
Psychedelika jsou známá pro použití v experimentální léčbě mnoha psychiatrických onemocnění jako deprese, posttraumatická stresová porucha, úzkostné poruchy, závislosti a další. Během výzkumů se objevují další možnosti klinického využití. Jednou z nich by mohla být i imunologie.
Dříve byl nervový a imunitní systém chápán jako dva zcela oddělené systémy. Zlom nastal ve chvíli, kdy byly na povrchu buněk imunitního systému objeveny receptory pro mediátory, které se vyskytují v centrální nervové soustavě a plní roli neuromodulátorů. Potřeba studia těchto dějů vedla k založení nového oboru, který byl nazván neuroimunologie. S pokračujícím výzkumem příčin a mechanismů vzniku psychiatrických poruch byly objevovány i spojitosti mezi imunitními ději, jejich patologiemi (např. chronický zánět) a vznikem duševních poruch.
Ve dnech 18. a 19. května 2018 uspořádala Slovenská psychedelická spoločnost (SAPAS) již druhou mezinárodní konferenci zaměřenou na současný psychedelický výzkum. Na třicet účinkujících ze Slovenska, Maďarska, Česka, Velké Británie, Německa, Rakouska, Holandska, Švýcarska či Španělska po dva dny přednášelo a diskutovalo ve třech souběžných sekcích o současných problémech a výzvách psychedelické teorie i praxe. Díky SAPAS se tak Slováci definitivně zapsali do mapy současné celosvětové psychedelické renesance.
Cílem článku je rozšířit povědomí o některých méně známých psychedelických přípravcích Jižní a Střední Ameriky. Nemá za cíl v celém rozsahu informovat o užívání psychedelik v tomto regionu, neboť se jedná o téma natolik široké, že by mu bylo nutné věnovat sérii knih, ne krátký popularizační článek. Nebudu se také blíže zabývat ayahuascou, protože jsem jí věnoval samostatný článek.
Ve spojitosti s Jižní a Střední Amerikou si většina lidí představí ayahuascu a kaktusy obsahující meskalin. Znalejší čtenáři si snad vybaví různé druhy hub nebo třeba jedy žab čeledi ropuchovitých. Obraz užívání psychoaktivních substancí je v této části světa ovšem mnohem širší a barvitější.
„16. dubna 1943 jsem byl donucen přerušit své laboratorní práce zhruba v polovině odpoledne a odejít domů, protože jsem pociťoval neobvyklý neklid provázený mírnou závratí. Doma jsem si lehl a upadl do nepříjemného stavu podobnému intoxikaci, projevujícím se extrémně podnětnou představivostí.
Když jsem zavřel oči (denní světlo bylo velmi nepříjemně ostré a jasné), ocitl jsem se ve stavu podobnému snění, projevujícím se nepřetržitým tokem představ fantastických výjevů, zobrazujících se s neobyčejnou intenzitou a projevujících se kaleidoskopickou hrou barev. Po dvou hodinách tento stav zmizel. Celkem vzato se jednalo o pozoruhodný zážitek s rychlým počátkem a velmi neočekávaným průběhem. Zdá se, že byl způsoben nějakými vnějšími toxickými vlivy a dávám je do spojení s látkou, se kterou jsem pracoval, tartrátem diethylamidu kyseliny lysergové.“
O psychoterapeutickém využití psilocybinu (účinné látky některých psychoaktivních hub) toho dnes již víme hodně. Lze ho využít u rezistentních forem deprese, úzkostí, závislostí a dalších psychických obtíží. V posledních letech se také znovu objevuje mnoho studií zaměřených na pacienty v pokročilém stadiu rakoviny, jejichž život se chýlí ke konci.
Na umírající se již v 60. letech zaměřovalo mnoho výzkumníků využívajících psychedelické látky. Připomeňme výzkum Waltera Pahnkeho (1970) s LSD, který u třetiny participantů zaznamenal dramatický pokles strachu ze smrti, nebo výzkumy Erica Kasta, který zkoumal LSD a zejména jeho vlastnosti tlumící bolest. Rozsáhlá data získal Stanislav Grof (2009), když začátkem 60. let pracoval s LSD a psilocybinem ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze.
Kniha Fenomén psychedelie poskytuje zajímavý vhled jak do současného výzkumu psychedelických látek, tak do hlubin lidské duše.
Je koncepčně rozdělená do dvou částí: v úvodní části má čtenář možnost nahlédnout do aktuálně zkoumaných teoreticko-vědeckých poznatků představených formou srozumitelnou i pro poučené laiky, další část předkládá autentické zprávy účastníků výzkumu po požití psilocybinu. MUDr. Filip Tylš, PhD., psychiatr a editor celého díla, dal v této publikaci dohromady příspěvky výzkumníků nejen z lékařské nebo psychologické obce zabývající se problematikou psychotropních látek, ale také fyziky či antropology. Takové spojení odborníků z různých vědních oblastí poskytuje neobvykle komplexní pohled na danou problematiku.