Asi žádné téma, které více či méně rezonuje společností, se na sociálních sítích či v jiných (nejen) internetových diskuzích neobejde bez komentářů. A tak je to v pořádku. Všichni máme právo projevit vlastní názor. Ne každý pohled je však podložen snahou zjistit si objektivní skutečnosti a snahou vyjadřovat se opravdu jen k tomu, o čem již něco vím. Mohli jsme to pozorovat v souvislosti s pandemii covidu či válkou na Ukrajině a nejinak je tomu i v případě probíhající trestní věci manželů Kordysových podávajících v rámci svých šamanských obřadů rituální nápoj Ayahuasca. A zdá se, že snaha proniknout hlouběji do tématu nebyla ani na straně soudu.
Štítek: neošamanismus
Kriminalizací ayahuaskových obřadů se z pohledu dějin náboženství navracíme do temných dob evropského středověku a novověku, v nichž kvetlo pronásledování jinověrců, kacířů a čarodějnic. Český národ se svou husitskou, rekatolizační i nedávnou bolševickou minulostí je přitom na potlačování svobody při volbě náboženské identity zvláště citlivý. Pozvedne Česko s přibývajícími evropskými kauzami proti vyznavačům ayahuaskové spirituality opět svůj rebelantský hlas jako za Jana Husa?
Ayahuaskový šamanismus
Zjevnému náboženskému užívání přírodních psychedelik (entheogenů) bezesporu vévodí americký dvojkontinent. Současnou entheogenní religiozitu domorodých národů zde představují původní i inovované podoby domorodého šamanismu: především užívání rostlinné směsi ayahuaska v Amazonii a kaktusu peyotl od Mexika až po Kanadu. Zdejší šamani mají entheogeny za „rostlinné učitele“ a prostředky komunikace se světem duchů.
Dnešní postmoderní pohled na svět si můžeme představit jako skládačku, ve které jsme individuální hráči, kteří potřebují poskládat jednotlivé dílky skládačky tak, aby nám to dávalo smysluplný obraz. Z tohoto chaotického, nestálého pohledu na svět se můžeme (nejen) díky šamanským praktikám jako jednotlivci vymanit a přehodnotit samotný koncept naší identity a vytvořit nové, konstruktivní přístupy pro budoucnost jednotlivců i lidstva jako celku.