Ve spojitosti psychedelik a vězeňství se snad každému vybaví dnes již legendární Concord Prison Experiment, studie vedená na počátku šedesátých let Timothy Learym, jež poněkud zkresleně prezentovala psychedelickou léčbu jako „lék na zločin“ (Leary, 1969). I když trpěla řadou metodologických limitů a její závěry byly až příliš optimistické, zásadní otázka přetrvává: Mohou psychedelika pomoci lidem opustit kriminální dráhu?
Štítek: psychedelika
Ve své diplomové práci (Koubková, 2021) jsem se zabývala srovnáním transpersonálních teorií vývoje vědomí, tedy různých pohledů na to, jakým způsobem se vyvíjí vědomí u jednotlivce v průběhu jeho života a s nabývanými zkušenostmi. V tomto kontextu bývá také často skloňována psychedelická zkušenost jakožto katalyzátor vývoje vědomí, podnět, který vědomí rozšiřuje či jinak mění. Přijde mi zajímavé tyto vědomosti a teorie nabídnout širšímu okruhu čtenářů, pokusím se je tedy postupně představit na tomto blogu.
Pracovní skupina pro legislativu a veřejnou politiku České psychedelické společnosti připravila a před pár dny v elektronické podobě vydala českou edici publikace How to Regulate Psychedelics, která původně vznikla v angličtině pod hlavičkou britského think-tanku Transform Drug Policy Foundation. Dokument otevírá klíčová témata spojená s bezpečnou, etickou a efektivní regulací psychedelických látek a přináší praktická doporučení a inspiraci pro tvůrce politik, odborníky i širokou veřejnost. Níže nabízíme shrnutí z pera koordinátorky projektu Terezy Dleštíkové spolu s odkazem na PDF úplného znění českého vydání, které je k dispozici na stránkách CZEPS, v závěru článku.
Budoucnost psychotropních látek
Dnešní psychotropní látky mají tak trochu problém – vedlejší účinky. V některých případech jsou jen poměrně mírné (např. nevolnost během nástupu účinku u psilocybinu), v jiných mohou být i extrémně závažné (např. zástava dechu po podání příliš vysoké dávky morfinu). Takové problémy zasahují obrovské množství různých jinak vynikajících léčiv a obecně užitečných látek.
Uvědomění si dynamické povahy života a psychických dějů, otevřenost „neideálním“ aspektům „já“, například hloubce jeho sociokulturního podmínění, je součástí náhledu, jenž je společný pro oba způsoby sebeexplorace, tedy pro psychoterapeutickou i psychedelickou praxi.
Tento článek se zabývá srovnáním neurobiologických účinků psychedelik a meditace. Nejprve popisuje působení psychedelik, poté účinky meditace na náš mozek. V závěru porovnává společné rysy účinků psychedelik a meditace, jejich překryv a případné rozdíly.
K zájmu o meditaci přivedly mnoho západních buddhistů jejich zkušenosti s psychedelickými látkami. Méně z nich dnes přímo propojuje psychedelickou zkušenost s meditační praxí. Patří mezi ně americká učitelka vipassany Spring Washam, švýcarský zenový učitel Vanja Palmers, členové organizace Psychedelic Sangha v New Yorku a další. V jakém ideovém rámci se pohybuje takováto inovace buddhismu v kontextu jeho klasických, zejména mahajánových učení?
Asi žádné téma, které více či méně rezonuje společností, se na sociálních sítích či v jiných (nejen) internetových diskuzích neobejde bez komentářů. A tak je to v pořádku. Všichni máme právo projevit vlastní názor. Ne každý pohled je však podložen snahou zjistit si objektivní skutečnosti a snahou vyjadřovat se opravdu jen k tomu, o čem již něco vím. Mohli jsme to pozorovat v souvislosti s pandemii covidu či válkou na Ukrajině a nejinak je tomu i v případě probíhající trestní věci manželů Kordysových podávajících v rámci svých šamanských obřadů rituální nápoj Ayahuasca. A zdá se, že snaha proniknout hlouběji do tématu nebyla ani na straně soudu.
Psychedelika a sex
Psychedelické látky jsou známé svými účinky při léčbě deprese, úzkostí, ale například i v léčbě psychologických důsledků traumatických zážitků. Mohou psychedelika pomoci i v sexuální oblasti? Je vůbec možné se během psychedelické zkušenosti věnovat sexuálním praktikám? V tomto článku si povíme, zda a jak mohou být psychedelika v této oblasti nápomocná.
