Psychedelika jsou široce zkoumanou skupinou látek. Navzdory snadno dostupným výsledkům výzkumů o nich ovšem panuje v populaci celá řada mýtů. Tyto mýty jsou již dávno vyvráceny tvrdými vědeckými daty, přesto se stále někdy objevují a bohužel jsou čas od času dokonce šířeny i na akademické půdě.
Rubriky
Ayahuaskový šamanismus
Zjevnému náboženskému užívání přírodních psychedelik (entheogenů) bezesporu vévodí americký dvojkontinent. Současnou entheogenní religiozitu domorodých národů zde představují původní i inovované podoby domorodého šamanismu: především užívání rostlinné směsi ayahuaska v Amazonii a kaktusu peyotl od Mexika až po Kanadu. Zdejší šamani mají entheogeny za „rostlinné učitele“ a prostředky komunikace se světem duchů.
Psychedelické látky jsou známé pro svůj potenciál léčit deprese, úzkosti či např. závislosti. Jak je to ale s léčbou poruch osobnosti? A co je to vlastně osobnost?
Klasická psychedelika (pro potřeby tohoto článku užívám nejpřijímanější a nejstriktnější definici psychedelik jakožto agonistů serotoninového 5-HT2A receptoru) vyvolávají mocné změny ve vědomí, s nimiž čtenáři tohoto blogu jsou nejspíše dobře seznámeni. Méně rozšířené je ovšem povědomí o efektech psychedelik, pokud se kombinují s různými jinými látkami.
Psychedelickou komunitou zarezonoval nález Ústavního soudu z května letošního roku (1), neboť tento zrušil část ustanovení trestního zákoníku týkající se rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku.
Rubriky
Psychedelika a paliativní péče
Lidi s diagnózou život ohrožující nemoci často trápí extrémně nepříjemné emoce, pro které jen těžko hledáme jméno a úlevu. Pro tzv. existenciální distres je charakteristická úzkost, deprese, beznaděj a ztráta životního smyslu. Standardní psychiatrické léky příliš nepomáhají. Klasická psychoterapie potřebuje dlouhý čas, aby byla účinná. Přitom aktuální klinické studie poskytují přesvědčivé doklady, že psychedeliky asistovaná psychoterapie přináší relativně rychlé zmírnění existenciálního distresu u lidí s onkologickým onemocněním.
Nejužívanější psychedelika (LSD, psilocybin, DMT a meskalin) nejsou fyzicky nebezpečná. Tento fakt je poměrně široce známý, méně rozšířené je ovšem povědomí o bezpečnosti či nebezpečnosti různých jejich kombinací s jinými látkami, ačkoliv k nim v komunitě jejich uživatelů dochází poměrně často.
Psychedelická religiozita naráží v Evropě na protidrogovou legislativu a státní resktrikce, což už vedlo k řadě justičních kauz připomínajících staré inkviziční procesy: dnes již ne s jinověrci, heretiky a čarodějnicemi, ale s vyznavači psychedelických svátostí. Například právě probíhající kauza se třemi polskými občany souzenými v ČR kvůli ayahuaskovým rituálům vyvolává pochyby, zda není porušována náboženská svoboda.
Dnešní postmoderní pohled na svět si můžeme představit jako skládačku, ve které jsme individuální hráči, kteří potřebují poskládat jednotlivé dílky skládačky tak, aby nám to dávalo smysluplný obraz. Z tohoto chaotického, nestálého pohledu na svět se můžeme (nejen) díky šamanským praktikám jako jednotlivci vymanit a přehodnotit samotný koncept naší identity a vytvořit nové, konstruktivní přístupy pro budoucnost jednotlivců i lidstva jako celku.
V průběhu zdokumentovaných dějin lidé projevovali tendenci modifikovat běžný stav vědomí pomocí konzumace určitých hub a rostlinných přípravků. Od paleolitického jeskynního umění až po současnou hudbu vedla nevyjádřitelnost změněných stavů vědomí vyvolaných psychoaktivními látkami k uměleckým projevům lidí, kteří se snažili zprostředkovat související subjektivní prožitky. Často se objevovaly analogie mezi prožitky vyvolanými určitými psychedelickými látkami a jinými neobyčejnými stavy vědomí jako např. sny, nočními můrami, mystickými zážitky apod.