Alkaloid ibogain a několik příbuzných sloučenin se vyskytuje v rostlinách čeledi toješťovité (Apocynaceae), a to zejména Tabernanthe iboga, Voacanga africana, Tabernaemontana undulata a několika dalších rostlinách.
ž jako děti jsme vedle duhových baněk, andělů a zvířátek věšeli na vánoční stromeček také ozdoby z říše hub. Některým z nich dali kvůli obsahu psychedelického psilocybinu dávní šamani Mexika jméno „tělo boží“. Kniha „Fenomén psychedelie“ neurovědce Filipa Tylše a dalších autorů zkoumá účinky psilocybinu, terapeutické i spirituální, a vybízí k rozjímání také o fenoménu „mystiky psychedelie“.
Neblahou vlastností lidstva je, že se snaží každý vynález a objev využít ve vojenském průmyslu. Objevy a vynálezy psychedelik a empatogenů nejsou výjimkou.
Například LSD bylo testováno jako chemická zbraň, která měla zlomit morálku nepřítele. Toto využití má jistou zvrácenou logiku, protože člověk pod účinkem LSD by jen těžko dokázal ublížit jakékoli živé bytosti. Rovněž ho dokazují videa z armádního výzkumu, ve kterých vojáci na rozkazy reagují pouze nezadržitelným smíchem. Dalším možným využitím mělo být „sérum pravdy.”
Takové to staré dogma „drogy jsou špatné“, případně „jakmile si jednou potáhneš té marihuany, už není cesty zpět!“, opravdu škodí mnoha rodinným, či jiným vztahům. Většina konfliktů pramení z nepochopení, a proto se tento článek chce pokusit objasnit lidem, kteří vnímají třeba LSD nebo houbičky jako nebezpečnou drogu, důvod, proč to tak vnímají.
Jestliže vaše dítě užívá psychedelika a vás to nějak žere, zkuste zjistit proč. Proč vás to žere, proč na to máte negativní názor a proč jsou drogy podle vás špatné? Vyzkoušeli jste z nich nějaké? Nebo jedete legální klasiku: antidepresiva a alkohol?
Mnoho lidí na Západě mluví o tom, že psychedelika jim otevřela bránu do světa východní spirituality, například buddhismu. Ve svých vnitřních vizích nalezli paralely k učením o „osvícení mysli“ a hluboce celostnímu pohledu na život a smrt, který hlásal Buddha a jiní mystici. Někteří západní buddhisté již také prakticky zkoumají, nakolik by psychedelika mohla být užitečná i pro samotnou meditační praxi.
Zen se zrodil ve starověké Číně ze setkání mahajánového buddhismu a taoismu. Odtud se rozšířil do celé východní Asie a ve 20. století, hlavně z Japonska, začal pronikat i na Západ. Zde si získal vysoké ocenění vzdělaných vrstev.
Velkou zásluhu na tom měl japonský zenový učenec Daisetzu Teitaró Suzuki (1870-1966). Mezi jeho přátele, žáky nebo nadšené čtenáře jeho prací o zenu patřili psychologové Carl Gustav Jung a Erich Fromm, katolický mystik Thomas Merton, filosof a jeden z ideových vůdců psychedelického hnutí Alan Watts a mnozí průkopníci buddhismu jako živého duchovního hnutí na Západě. Suzukiho zen také ovlivnil stěžejní literární díla Jacka Kerouacka a dalších beatniků. A zenový učenec, kterého si pro zasvěcení do Buddhova učení vybral sám japonský císař, se nejenom zajímal o fenomén LSD, ale pravděpodobně ikonické psychedelikum i sám zakusil.
Tento článek je zaměřen na podání stručného přehledu o procesu registrace léčiv, tedy o tom, co je třeba uskutečnit, aby se léčivo – ať už je jakékoli – stalo součástí léčebné praxe, a zároveň bude prezentován stručný přehled o nedávno dokončených a aktuálně probíhajících klinických studiích. V následujících řádcích předpokládám rámcovou znalost čtenáře o terapeutickém potenciálu psychedelických látek, a proto mu nebude věnováno příliš prostoru.
Od nepaměti. Tak dlouho lidé užívají různé opojné a omamné látky, které jsou součásti mnoha rostlin, vyskytujících se v přírodě. Více než 4 000 druhů rostlin na světě obsahuje psychoaktivní látky a přibližně 60 z nich provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Největší oblibu si během historie získal mák setý (Papaver somniferum), konopí (Cannabis sativa, C. indica) a rostlina koky (Erythroxylum coca) (Buxton, 2006).
Právo tvoří lidé a lidé ho také mění. Existují mnohé pohledy na podstatu a funkci lidských práv. Nikde však není napsáno, že současný katalog lidských práv, který nám přiznává mimo jiné Listina základních práv a svobod, je úplný či dostačující. A jak s tím souvisejí psychedelické látky?
Posun desetinné čárky o jedno místo – častá chyba, která se stane i kdejakému odborníkovi. Nejznámějším případem tohoto omylu bylo určení špenátu jako superpotraviny obsahující 10násobné množství železa oproti ostatní zelenině. Tento omyl pravděpodobně nikoho z nás zásadně nepoznamenal. Co se ale stane někomu, kdo stejný omyl udělá s LSD?