Roku 2010 učinil José M. Capriles zásadní objev v oblasti Lípez Altiplato v jihozápadní Bolívii. Jak už to tak ve vědě bývá, z počátku ani netušil, jak významný objev učinil. Podařilo se mu totiž objevit nejstarší důkaz užívání souboru psychoaktivních substancí na jednom místě. Své poznatky publikoval v dubnu letošního roku v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), který patří mezi nejprestižnější vědecké časopisy světa.
Ayahuasca je předmětem studia chemiků, botaniků, neurovědců a lékařů už sto padesát let. I dnes je třeba cestovat daleko, často se přesouvat náročným terénem a džunglí do míst, kde neplatí zákony člověka ale přírody.
Během uplynulých jedenácti let jsem se několikrát vypravil do amazonské džungle z důvodu výzkumu léčivých rostlin, zejména ayahuascy. Pamatuji si, že do některých míst jsme před deseti lety museli plout den až dva lodí. Při tom jsme museli lodě tlačit přes mělčiny, jít džunglí, zatímco lodníci překonávali s prázdnými loděmi peřeje a obecně jsme zažívali pestrá dobrodružství. Dnes na tato místa vedou asfaltové silnice a z blízkých velkých měst trvá cesta přibližně dvě hodiny. Předmětem článku není ovšem bilancování a hodnocení dnešní situace v Amazonii.
V roce 2016 se na některých českých festivalech objevila jurta s nápisem PsyCare. Tehdy ještě ne všichni tušili, k čemu tato služba zabývající se tzv. „harm-reduction“, provozovaná pod hlavičkou České psychedelické společnosti, vlastně slouží. Harm-reduction přístup znamená snahu o minimalizaci rizik spojených s užíváním psychoaktivních látek a dalších rizik spjatých s pobytem na hudebních festivalech, tedy např. nadměrným hlukem či fyzickým vyčerpáním.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je psychické onemocnění, které podle mezinárodní klasifikace nemocí patří mezi reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení.
Pro diagnózu tohoto onemocnění existují přesně daná kritéria. Tím hlavním z nich je určitý stresor (většinou trauma nebo katastrofická událost), kterou postižený jedinec zažije, ať už je přímou obětí traumatu, jeho svědkem nebo třeba člověkem, který je s událostí profesně spjat (např. tzv. first responder – záchranář, lékař).
Nové pohledy na terapeutický účinek klasických psychedelik v kontextu aktivity neuronálních sítí
Psychedelické látky mají velký potenciál v terapii duševních onemocnění, ale také jsou unikátním nástrojem pro porozumění fungování lidského mozku a podstatě vědomí. Neurozobrazovací metody jsou pro současnou psychiatrii a psychologii „královskou disciplínou“ a hrají v současnosti nepochybně nejzásadnější roli v našem porozumění fungování psychedelik a především mechanismu jejich terapeutického účinku.
Rubriky
Měli bychom testovat drogy?
Veřejné služby pro testování složení drog jsou často vnímány jako kontroverzní. Měli bychom takové služby zavést a chránit tak zdraví uživatelů, nebo je nechat napospas černému trhu drog, do kterého se vědomě rozhodli vstoupit?
Testovací služby v některých zemích už fungují, velmi rozvinuté jsou například v Holandsku, Velké Británii nebo v Rakousku, ale v nějaké formě existují i v mnoha dalších zemích. Dokonce i u nás v Česku existovaly testovací programy, nicméně kvůli nepřízni legislativy a úřadů musely být ukončeny. Nezapadaly totiž do rámců zastaralé legislativy, která byla postavena na striktně prohibičním přístupu. V srdci tohoto přístupu ležel předpoklad, že užívání zakázaných drog je principiálně špatné, a proto veškeré úsilí by mělo být vynaloženo na odrazení lidí od jejich užívání. V tomto kontextu byla pak každá činnost byť jen zdánlivě podporující lidi v užívání drog vnímána negativně.
Psychedelika (v minulosti nazývaná halucinogeny) měla bezpochyby zásadní vliv na vývoj lidské společnosti. Archeologickými objevy je doloženo, že mnoho kultur užívalo psychedelika z přírodních zdrojů již v pravěku.
Jejich vliv můžeme pozorovat i v antice, kde byl užíván nápoj kykeon, který mohl v případě, že bylo při jeho přípravě použito obilí napadené paličkovicí nachovou, obsahovat LSA (látku blízce příbuznou LSD). Pak došlo především s rozmachem křesťanství k ústupu užívání psychedelik a lidstvo během středověku prodělalo hluboký propad úrovně teoretického i aplikovaného vědění. Až ve dvacátém století došlo k prudkému rozmachu vědy a mnoha zásadním objevům a vynálezům. Autoři mnoha z nich otevřeně přiznávali a přiznávají, že zásadní vliv na tyto objevy měla psychedelika, zejména LSD. Pojďme si tyto objevy připomenout.
Už od pradávna hrály ropuchy důležitou roli v lidské mytologii a medicíně. V mnoha kulturách měly žáby rituální význam a žabí jedy byly považovány za všelék.
Žáby rodu Bufo
Rod Bufo obsahuje přibližně dvě stě zástupců. Sekrety jednotlivých druhů se mezi sebou liší obsahem látek. Mezi látky obsažené v sekretu patří i dvě velmi potentní psychedelika: 5-OH-DMT a 5-MeO-DMT. Zatímco bufotenin (5-OH-DMT) je obsažen v sekretu všech žab rodu Bufo, ropucha koloradská (Bufo alvarius) je jediná ropucha, u které bylo prokázáno 5-MeO-DMT, v sušeném žlázovém sekretu je ho obsaženo 5–15 %. Ropucha koloradská žije kolem hranice USA a Mexika, konkrétně v Arizoně (USA) a v poušti Sonora (Mexiko).
Donedávna zůstávalo Norsko neoblomné, co se týče tamních konzervativních drogových zákonů. To by se ale mohlo radikálně změnit v důsledku překvapivých událostí posledních let.
Už 5. října 2016 Norsko rozvířila lehce šokující zpráva: ministr zdravotnictví Bent Høie z Konzervativní strany (Høyre) oznámil v bulvárním časopisu svou radikální změnu názoru na drogovou politiku. Norsko by prý mělo vyměnit svůj přehnaně represivní režim za něco podobného portugalské dekriminalizaci.
Farmakognozie je vědní obor, který se zabývá léčivými prostředky přírodního původu. Nejčastěji se termínem myslí využití léčivých rostlin, termín ovšem zahrnuje i látky živočišného a minerálního původu.
Ačkoliv je využívání rostlinných prostředků k léčení staré jako lidstvo samo, podrobnější informace máme především ze starověku. První civilizace, po které nám zůstaly rozsáhlé záznamy o léčivých přípravcích, je starověká Čína. Popisy pocházejí zejména z pátého až třetího tisíciletí před našim letopočtem a největšího rozkvětu jejich užívání dosáhlo pravděpodobně během dynastie Jin (kolem 1500 př.n.l.).