Ačkoli neexistují žádné přesvědčivé důkazy pro tvrzení, že psychedelika jsou návyková nebo že dlouhodobě poškozují duševní zdraví, nachází se již 50 let podle Úmluvy OSN o psychotropních látkách mezi nelegálními drogami ve všech členských zemích OSN. V USA se stejně dlouho psychedelika nachází na tzv. seznamu 1, který má obsahovat látky nejnebezpečnější, nejškodlivější a bez využití v medicíně. Pojďme se na tyto mylné informace ohledně škodlivosti psychedelik podívat blíže.
Štítek: psilocybin
Obsedantně-kompulzivní porucha neboli OCD může být rezistentní vůči farmakologické léčbě i psychoterapii. Nadějí pro tyto případy mohou být psychedelika. Existují případy, kde pomohla už po prvním sezení. Jak? Přečtěte si shrnutí.
Každým rokem přibývá zpráv o pozitivním vlivu psilocybinu na lidskou psychiku. Tyto zprávy pramení z vědeckých studií, ve kterých vychází jasně najevo, že účinná látka z lysohlávek má potenciál při léčbě duševních onemocnění, jakými jsou například deprese nebo úzkostné poruchy.
Duševní onemocnění představují závažný problém veřejného zdraví, který postihuje přibližně každého čtvrtého až pátého dospělého člověka. Přibližně třetinu této zátěže tvoří deprese, úzkostné poruchy a posttraumatická stresová porucha (PTSD), následují poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog, bipolární porucha, schizofrenie a poruchy příjmu potravy. Ekonomická zátěž těchto onemocnění je ohromující.
V poslední době vyšlo několik studií1-3 od stejného švýcarského výzkumného týmu, které poměrně překvapivě nenašly významné rozdíly mezi subjektivními prožitky vyvolávanými různými psychedeliky (LSD, psilocybinem a meskalinem) a dokonce ani mezi samotným LSD a kombinací MDMA a LSD. Tyto výsledky pozvedly obočí v komunitě uživatelů psychedelik, neboť mezi nimi vesměs panuje přesvědčení, že jednotlivé látky se od sebe vzájemně významně liší.
Psilocybin je psychedelikum obsažené v řadě druhů hub, nejznámějším a nejčastějším rodem je Psilocybe neboli lysohlávky. Dnes již máme silné důkazy, že pomáhá u řady duševních poruch jako např. deprese, úzkosti, závislosti apod. MDMA je pak syntetický empatogen, který se v experimentální medicíně používá na léčbu PTSD neboli posttraumatické stresové poruchy.
Poruchy příjmu potravy je souhrnný název pro duševní onemocnění, z nichž nejrozšířenější a nejznámější jsou mentální bulimie, mentální anorexie a záchvatovité přejídání. Z hlediska počtu úmrtí se jedná o jednu z nejrizikovějších skupin diagnóz. Léčba je navíc poměrně komplikovaná. Zdá se ale, že spolu s úsvitem psychedelických látek v medicíně začíná svítat i nová naděje pro jejich léčbu. Pojďme se společně podívat, jakým způsobem mohou tyto látky pomoci.
„Bylo to pro mě něco opravdu neznámého, potýkat se s pocitem úzkosti. Není to pro mě přirozený stav. Někteří lidé bojují s úzkostí každodenně po dobu mnoha let, ale já jsem se s ničím takovým prostě dříve nesetkal. I proto jsem neměl po ruce žádné nástroje, jak s tím pracovat. Užití psilocybinu mi dalo šanci prožít vědomí ve formě, která je jiná od způsobu, jakým ho prožívám normálně, každý den.“
Rod Psilocybe je poměrně rozšířený, jeho druhy se vyskytují v Severní, Střední i Jižní Americe, prakticky v celé Evropě, dále se vyskytují na několika místech Afriky, Indie, Japonska, Austrálie a Indonésie. Nejstarším písemným pramenem jejich užívání je záznam z roku 1502 o korunovaci aztéckého panovníka Montezumy II. Užívání psychoaktivních hub bylo tvrdě potíráno křesťanstvím a takřka upadlo v zapomnění.
ž jako děti jsme vedle duhových baněk, andělů a zvířátek věšeli na vánoční stromeček také ozdoby z říše hub. Některým z nich dali kvůli obsahu psychedelického psilocybinu dávní šamani Mexika jméno „tělo boží“. Kniha „Fenomén psychedelie“ neurovědce Filipa Tylše a dalších autorů zkoumá účinky psilocybinu, terapeutické i spirituální, a vybízí k rozjímání také o fenoménu „mystiky psychedelie“.