Rubriky
Blog

Pomáhá ayahuasca i u poruch příjmu potravy?

Ayahuasca, psychedelikum připravované z liány Banisteropsis caapi, popřípadě dalších rostlin, má potenciál zlepšovat život v mnoha jeho aspektech. Pakliže se mezi čtenáři tohoto článku objeví takoví, kteří nemají představu, co to ayahuasca je, základní informace se mohou dočíst zde.

Lidé, kteří zakusili její sílu, pro to měli různé důvody od zvědavosti, seberozvoje až po řešení vážného problému. Nejčastěji se ve výzkumech můžeme setkat se schopností ayahuascy léčit deprese, úzkosti, závislosti nebo posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). O čem se však mluví výrazně méně je její možné využití při léčbě poruch příjmu potravy. Některé možné příčiny poruch příjmu potravy jsou nápadně podobné těm u závilostí nebo PTSD a depresi, úzkosti pak patří mezi jejich symptomy. Není porucha příjmu potravy jen odlišná manifestace podobných příčin jako třeba u výše zmíněných psychických obtížích?

Rubriky
Blog

Psychedelická ropucha: něco co potřebujete udělat?

Recenze na film Filip Záruby BUFO ALVARIUS: The underground secret a komentář k aktivitám neošamana dr. Octavia Rettiga

Málokdo ví, že v mexické poušti Sonora žije živočich produkující v jedových žlázách psychedelický sekret, který se z těchto žláz vymačkává, suší a následně kouří. Sekret obsahuje směs ne zcela prozkoumaných látek jako třeba tryptaminy bufotenin (5-OH-DMT), ale především velmi potentní psychedelikum 5-MeO-DMT, které nejsou na seznamu kontrolovaných látek v ČR (na rozdíl od chemicky příbuzného dimethyltryptaminu, DMT). Tajemným živočichem, který byl známý pravděpodobně již šamanům dávných kultur (neexistují o tom ale přímé důkazy), je ropucha koloradská, tedy Bufo alvarius. Existuje i další druh žáby využívaný v rituálním kontextu, kambo, ale jedná se o zcela odlišnou medicínu, jak chemicky, tak pochopitelně i co se účinku týče.

Rubriky
Blog

Možnosti MDMA terapie v Evropě

Během prosincového víkendu (16. 12. – 17. 12. 2017) se na malém hradě Endegeest v Leidenu sešli výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), OPEN Foundation a dalších organizací. Cílem setkání byly diskuze a přednášky na téma MDMA terapie v Evropě. Ve Spojených státech zahájila nezisková organizace Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies (MAPS) již třetí fázi klinického výzkumu MDMA terapie pro posttraumatickou stresovou poruchu a Evropa nechce zůstat pozadu.

Rubriky
Blog

Ayahuasca – aneb co my jen víme!?

O ayahuasce se v poslední době hodně mluví a píše. Většina autorů ovšem ignoruje zásadní fakt – o ayahuasce nevíme skoro nic. Většina článků v běžných médiích, na blozích zabývajících se ezoterickou tématikou nebo bohužel i v odborných publikacích jsou často spíše sbírkou romantických představ autorů než sbírkou faktů.

Obvykle si můžeme přečíst definici, že ayahuasca je tradiční rituální nápoj používaný šamany v Jižní a Střední Americe. V této definici je pravdou snad jen to, že do nedávna se ayahuasca používala v Jižní a Střední Americe. Dnes se jedná o fenomén celosvětový, takže neplatí už ani to. Také by se dalo dát částečně za pravdu tomu, že se často jedná o nápoj. Existují ovšem i formy přípravy, jejichž výsledkem je produkt gelové konzistence. Také již dnes existuje ayahuasca v kapslích. Kdybychom tedy chtěli být zcela přesní, tak z té definice už neplatí vůbec nic.

Co ayahuasca tedy je?

Rubriky
Blog

Proč vyrábět psilocybin enzymaticky?

Užívání psychoaktivních látek je již tisíce let neodmyslitelně spjato s lidskou historií a kulturou. Prvním zdrojem těchto látek byly bez pochyby rostliny a živočichové, s nimiž se naši domorodí předkové dostali ve svém okolí do kontaktu.

Vzhledem ke svým účinkům na tělo, ale především mysl, našly využití zejména v lidovém léčitelství a šamanských či duchovních rituálech. První dochované informace z hloubi pralesů byly však získány až prostřednictvím řady cestovatelů, kteří se s těmito praktikami setkali na svých cestách za dobrodružstvím. Jednou z těchto pozoruhodných látek je psilocybin, indolový alkaloid obsažený v houbách rodu Psilocybe (lysohlávka), Panaeolus (kropenatec), Stropharia (límcovka) nebo Gymnopilus (šupinovka). Lidé užívali psilocybin dávno před tím, než pro něj západní společnost našla pojmenování. Před tisíci let používali houby mexičtí šamani k rituálům, které měly člověku sloužit k duševní očistě. Se zvědavostí a zájmem prozkoumat účinky těchto pozoruhodných hub cestovali badatelé do Mexika.

Rubriky
Blog

Největší evropská psychedelická konference Breaking Convention 2017

Během posledního červnového víkendu (30. 6. – 2. 7. 2017) se na půdě Greenwichské univerzity v Londýně sešli odborníci a nadšenci z oblasti psychedelického výzkumu a uskutečnila se v pořadí již čtvrtá mezinárodní konference Breaking Convention. Největší psychedelický kongres v Evropě nabídl bohatý program na celý prodloužený víkend, ať už se to týkalo doprovodných aktivit nebo zhruba 150 odborných prezentací z různých oblastí psychedelického výzkumu.

Rubriky
Blog

Tělo jako laboratoř: skrytá pouť psilocybinu

Hlavní pozornost v souvislosti s psilocybinem jako psychedelickou látkou obsaženou v houbách rodu Psilocybe a jiných byla vždy orientována na její potenciál pozměnit vnímání po požití. Jakým způsobem působí na mozek, a to až na molekulární úrovni, a jaké vlastnosti má jím vyvolaný změněný stav vědomí. Co se však děje se samotnou látkou v organismu?

Rubriky
Blog

Molekuly tripu, aneb molekulární výprava za účinky LSD

Hmota je výrazem pro veškeré fyzikálně zachytitelné formy objektivní reality, tedy toho, co existuje nezávisle na našem vědomí, a projevy čehož lze objektivně zaznamenat či změřit. Dle současného pohledu kvantové fyziky se veškerá známá hmota ve vesmíru skládá z tzv. elementárních částic (šesti druhů kvarků a šesti druhů leptonů) a všechny jevy, které ve vesmíru pozorujeme, dovedeme vysvětlit pomocí čtyř druhů tzv. základních interakcí: gravitační, elektromagnetické, silné a slabé.

Rubriky
Blog

Entropický mozek: od psychedelik přes Freuda až k teorii vědomí

Reakce na článek: Carhart-Harris, R. L. et al. (2014). The entropic brain: a theory of conscious states informed by neuroimaging research with psychedelic drugs. Front. Hum. Neurosci., 8, 1-20.

Díky nedávno znovuobjevenému zájmu o výzkum psychedelických látek vznikají různé teorie vědomí, které se snaží zodpovědět otázky typu co je normální vědomí dospělého jedince nebo jaký je vztah normálního vědomí k jiným, neobyčejným stavům vědomí, jako je třeba snění, akutní psychotické onemocnění nebo psychedelický stav. Tyto teorie nám pomáhají objasnit a lépe vizualizovat proces, díky kterému si uvědomujeme sebe sama (Freudovsky řečeno: nahlížíme své ego) a svět kolem nás způsobem, který je pro nás právě nejvýhodnější. Přirozeně vnímáme rozdíl mezi normálním stavem vědomí a tzv. neobyčejnými stavy vědomí, jako je kupříkladu snění nebo počátky akutní psychózy, a právě na základě pozorování těchto rozdílů se snažíme zjistit, jak samotné vědomí vzniká.

Rubriky
Blog

Tajemné DMT: další krok k pochopení jeho funkce v organismu

Komentář k publikaci: Szabo, Attila et al. „The Endogenous Hallucinogen and Trace Amine N,N-Dimethyltryptamine (DMT) Displays Potent Protective Effects against Hypoxia via Sigma-1 Receptor Activation in Human Primary iPSC-Derived Cortical Neurons and Microglia-Like Immune Cells.“ Frontiers in Neuroscience 10 (2016): 423. PMC. 12 Nov. 2016. DOI: 10.3389/fnins.2016.00423.

N,N-dimethyltryptamin neboli DMT je znám jako silné psychedelikum a jedna z hlavních účinných látek jihoamerického posvátného nápoje ayahuasky. Krystalická volná báze čistého DMT se mezi rekreačními uživateli psychedelik aplikuje kouřením a způsobuje relativně krátké, ale velice intenzivní a často náročné psychedelické prožitky provázené odloučením od běžného smyslového vnímání, prožíváním neobyčejných světů (někdy popisovaných jako „hyperprostor“) a komplexními pseudohalucinacemi (často např. komunikace s nehmotnými entitami).