Rubriky
Blog

Do hlubin mikrosvěta molekulárních mechanismů psychedelik

Netřeba asi zmiňovat, že v poslední době zažívá výzkum psychedelik renesanci a zájem o toto bádání přitahuje stále více odborné i laické veřejnosti. Jedním z takových případů je nedávno uvedená publikace Stevena Rehena a jeho týmu z Federální univerzity v Rio de Janeiru, jehož výzkum psychedelických komponent žabího „slizu“ a lidských mikromozků přinesl jeden z prvních vhledů do molekulárních mechanismů psychedelik.

V jednom z předchozích článků jsme se mohli dočíst o nevinně vyhlížející žabičce žijící v mexické poušti Sonora, která produkuje ve svých jedových žlázách psychedelický sekret. Touto žabičkou je ropucha coloradská (mnohým možná známá pod názvem Bufo alvarius), která kůží vylučuje sekret bohatý na psychedelické alkaloidy, jakými jsou například bufotenin (5-OH-DMT) nebo 5-methoxy-N,N-dimetyltryptamin (5-MeO-DMT).

Pokračovat ve čtení „Do hlubin mikrosvěta molekulárních mechanismů psychedelik“
Rubriky
Blog

Psilocybin v mozku a srdce na dlani

Psychedelický tryptamin psilocybin, obsažený v magických houbičkách, lze bezpečně podat lidem a pomáhá zejména pacientům trpícím depresí. Vědecký zájem o psilocybin v posledních letech exponenciálně narůstá (viz obrázek), s ním zároveň i pozornost veřejnosti a mediální poprask.

Média zajímá v první řadě fakt, že stigmatizovaný obor psychiatrie chce využívat k léčbě látky, které jsou současnou společností řazeny mezi tzv. drogy. Své přívržence si „zakázané ovoce“ najde i mezi zástupci antipsychiatrického hnutí a různých ezoterických přístupů, protože v něm vidí vymezení proti současné psychiatrii. Už méně lidí si uvědomuje, že přestože jde léčba psilocybinem proti trendům současné psychiatrie, kombinuje v sobě oba klasické prvky péče o duševní onemocnění – tedy farmakologickou léčbu a psychoterapii.

Pokračovat ve čtení „Psilocybin v mozku a srdce na dlani“
Rubriky
Blog

Curanderos – recenze a komentář k filmu

Film Curanderos se snaží zachytit různé úhly pohledu na fenomén ayahuascy – obsahuje rozhovory se čtyřmi muži, kteří se dívají na fenomén odlišným způsobem.

Autor přijel do Jižní Ameriky za ayahuascou a jeho první kroky vedly do komunity hippies za neošamany. Pro první rozhovor byl vybrán „gringo“ – neošaman, člověk nepocházející z daného sociokulturního prostředí, který měl po požití ayahuascy potřebu začít s ayahuascou pracovat.

Pokračovat ve čtení „Curanderos – recenze a komentář k filmu“
Rubriky
Blog

Pomáhá ayahuasca i u poruch příjmu potravy?

Ayahuasca, psychedelikum připravované z liány Banisteropsis caapi, popřípadě dalších rostlin, má potenciál zlepšovat život v mnoha jeho aspektech. Pakliže se mezi čtenáři tohoto článku objeví takoví, kteří nemají představu, co to ayahuasca je, základní informace se mohou dočíst zde.

Lidé, kteří zakusili její sílu, pro to měli různé důvody od zvědavosti, seberozvoje až po řešení vážného problému. Nejčastěji se ve výzkumech můžeme setkat se schopností ayahuascy léčit deprese, úzkosti, závislosti nebo posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). O čem se však mluví výrazně méně je její možné využití při léčbě poruch příjmu potravy. Některé možné příčiny poruch příjmu potravy jsou nápadně podobné těm u závilostí nebo PTSD a depresi, úzkosti pak patří mezi jejich symptomy. Není porucha příjmu potravy jen odlišná manifestace podobných příčin jako třeba u výše zmíněných psychických obtížích?

Pokračovat ve čtení „Pomáhá ayahuasca i u poruch příjmu potravy?“
Rubriky
Blog

Psychedelická ropucha: něco co potřebujete udělat?

Recenze na film Filip Záruby BUFO ALVARIUS: The underground secret a komentář k aktivitám neošamana dr. Octavia Rettiga

Málokdo ví, že v mexické poušti Sonora žije živočich produkující v jedových žlázách psychedelický sekret, který se z těchto žláz vymačkává, suší a následně kouří. Sekret obsahuje směs ne zcela prozkoumaných látek jako třeba tryptaminy bufotenin (5-OH-DMT), ale především velmi potentní psychedelikum 5-MeO-DMT, které nejsou na seznamu kontrolovaných látek v ČR (na rozdíl od chemicky příbuzného dimethyltryptaminu, DMT). Tajemným živočichem, který byl známý pravděpodobně již šamanům dávných kultur (neexistují o tom ale přímé důkazy), je ropucha koloradská, tedy Bufo alvarius. Existuje i další druh žáby využívaný v rituálním kontextu, kambo, ale jedná se o zcela odlišnou medicínu, jak chemicky, tak pochopitelně i co se účinku týče.

Pokračovat ve čtení „Psychedelická ropucha: něco co potřebujete udělat?“
Rubriky
Blog

Možnosti MDMA terapie v Evropě

Během prosincového víkendu (16. 12. – 17. 12. 2017) se na malém hradě Endegeest v Leidenu sešli výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), OPEN Foundation a dalších organizací. Cílem setkání byly diskuze a přednášky na téma MDMA terapie v Evropě. Ve Spojených státech zahájila nezisková organizace Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies (MAPS) již třetí fázi klinického výzkumu MDMA terapie pro posttraumatickou stresovou poruchu a Evropa nechce zůstat pozadu.

Pokračovat ve čtení „Možnosti MDMA terapie v Evropě“
Rubriky
Blog

Ayahuasca – aneb co my jen víme!?

O ayahuasce se v poslední době hodně mluví a píše. Většina autorů ovšem ignoruje zásadní fakt – o ayahuasce nevíme skoro nic. Většina článků v běžných médiích, na blozích zabývajících se ezoterickou tématikou nebo bohužel i v odborných publikacích jsou často spíše sbírkou romantických představ autorů než sbírkou faktů.

Obvykle si můžeme přečíst definici, že ayahuasca je tradiční rituální nápoj používaný šamany v Jižní a Střední Americe. V této definici je pravdou snad jen to, že do nedávna se ayahuasca používala v Jižní a Střední Americe. Dnes se jedná o fenomén celosvětový, takže neplatí už ani to. Také by se dalo dát částečně za pravdu tomu, že se často jedná o nápoj. Existují ovšem i formy přípravy, jejichž výsledkem je produkt gelové konzistence. Také již dnes existuje ayahuasca v kapslích. Kdybychom tedy chtěli být zcela přesní, tak z té definice už neplatí vůbec nic.

Co ayahuasca tedy je?

Pokračovat ve čtení „Ayahuasca – aneb co my jen víme!?“
Rubriky
Blog

Proč vyrábět psilocybin enzymaticky?

Užívání psychoaktivních látek je již tisíce let neodmyslitelně spjato s lidskou historií a kulturou. Prvním zdrojem těchto látek byly bez pochyby rostliny a živočichové, s nimiž se naši domorodí předkové dostali ve svém okolí do kontaktu.

Vzhledem ke svým účinkům na tělo, ale především mysl, našly využití zejména v lidovém léčitelství a šamanských či duchovních rituálech. První dochované informace z hloubi pralesů byly však získány až prostřednictvím řady cestovatelů, kteří se s těmito praktikami setkali na svých cestách za dobrodružstvím. Jednou z těchto pozoruhodných látek je psilocybin, indolový alkaloid obsažený v houbách rodu Psilocybe (lysohlávka), Panaeolus (kropenatec), Stropharia (límcovka) nebo Gymnopilus (šupinovka). Lidé užívali psilocybin dávno před tím, než pro něj západní společnost našla pojmenování. Před tisíci let používali houby mexičtí šamani k rituálům, které měly člověku sloužit k duševní očistě. Se zvědavostí a zájmem prozkoumat účinky těchto pozoruhodných hub cestovali badatelé do Mexika.

Pokračovat ve čtení „Proč vyrábět psilocybin enzymaticky?“
Rubriky
Blog

Největší evropská psychedelická konference Breaking Convention 2017

Během posledního červnového víkendu (30. 6. – 2. 7. 2017) se na půdě Greenwichské univerzity v Londýně sešli odborníci a nadšenci z oblasti psychedelického výzkumu a uskutečnila se v pořadí již čtvrtá mezinárodní konference Breaking Convention. Největší psychedelický kongres v Evropě nabídl bohatý program na celý prodloužený víkend, ať už se to týkalo doprovodných aktivit nebo zhruba 150 odborných prezentací z různých oblastí psychedelického výzkumu.

Pokračovat ve čtení „Největší evropská psychedelická konference Breaking Convention 2017“
Rubriky
Blog

Tělo jako laboratoř: skrytá pouť psilocybinu

Hlavní pozornost v souvislosti s psilocybinem jako psychedelickou látkou obsaženou v houbách rodu Psilocybe a jiných byla vždy orientována na její potenciál pozměnit vnímání po požití. Jakým způsobem působí na mozek, a to až na molekulární úrovni, a jaké vlastnosti má jím vyvolaný změněný stav vědomí. Co se však děje se samotnou látkou v organismu?

Pokračovat ve čtení „Tělo jako laboratoř: skrytá pouť psilocybinu“