Zatímco ve světě technologií je slovo inovace klíčovým pojmem, v sociální sféře se s ním tak často nesetkáme. Toto změnit si dalo za cíl Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jím řízený Operační program Zaměstnanost plus (OPZ+), spolufinancovaný z fondů EU, podporuje mimo jiné také české inovátory v tom, aby přinášeli neotřelá řešení problémů obyvatel naší země, kteří trpí nějakou z forem sociálního znevýhodnění. Mezi ně patří také lidé s duševní nemocí, kteří u nás tvoří přibližně 10 % populace.
Štítek: legislativa
Rubriky
Psychedelické kluby
Dekriminalizace psychedelik je celosvětovým trendem, stejně jako kroky směřující k legálně dostupné psychedeliky asistované terapii. Dekriminalizace, popř. legalizace, však představuje jen první z kroků, který musí být nevyhnutelně následován kroky dalšími, a to regulačními.
Šíření toxikomanie je jedním z tzv. drogových trestných činů zakotvených v § 287 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), jehož účelem je ochrana společnosti proti možnému ohrožení, které vyplývá ze zneužívání jiných návykových látek než alkoholu.
Psychedelickou komunitou zarezonoval nález Ústavního soudu z května letošního roku (1), neboť tento zrušil část ustanovení trestního zákoníku týkající se rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku.
Tento článek navazuje na předchozí článek, jehož smyslem bylo obhájit tvrzení, že „boj proti drogám“ je veden špatně, na základě lživých informací, s politicko-náboženským ideologickým motivem a že psychedelika jsou zakázána ze strachu z osvobození lidí z moderního otroctví. V tomto článku je nastíněna možnost pozitivní změny a zároveň je na příkladu Portugalska znázorněno, co se stane, když lidem dovolíte řídit se podle sebe.
Právo tvoří lidé a lidé ho také mění. Existují mnohé pohledy na podstatu a funkci lidských práv. Nikde však není napsáno, že současný katalog lidských práv, který nám přiznává mimo jiné Listina základních práv a svobod, je úplný či dostačující. A jak s tím souvisejí psychedelické látky?
Donedávna zůstávalo Norsko neoblomné, co se týče tamních konzervativních drogových zákonů. To by se ale mohlo radikálně změnit v důsledku překvapivých událostí posledních let.
Už 5. října 2016 Norsko rozvířila lehce šokující zpráva: ministr zdravotnictví Bent Høie z Konzervativní strany (Høyre) oznámil v bulvárním časopisu svou radikální změnu názoru na drogovou politiku. Norsko by prý mělo vyměnit svůj přehnaně represivní režim za něco podobného portugalské dekriminalizaci.
Policie ČR koncem roku 2015 spustila mimořádně nepodařenou kampaň proti užívání drog u mladistvých (zejména konopí a pervitinu) s názvem „Bereš? Zemřeš!“ (1)
Nějaké recenze se na ni už objevily – například Tomáš Zábranský nešetřil kritikou, když poznamenal:
„Milionkrát jim [Policii ČR] můžete na stovkách a tisících konkluzivních studií ukazovat a prokazovat, že takhle pojaté „scary“ kampaně v nejlepším případě nefungují, a často jsou kontraproduktivní – ti, co jim byli vystaveni, mají větší pravděpodobnost problémového užívání drog v budoucnosti než ti, kteří toho byli ušetřeni. Ale to je asi jedno – jim se to líbí.“ (2)
Třídenní konference Breaking Convention, která se konala v červenci v Londýně, jako by ještě neskončila. Videozáznamy z přednášek, které by ani nadčlověk nestihl všechny navštívit, postupně přibývají na kanále Vimeo a stále se objevují nové články a rozhovory s konferencí spojené. Jedním z nich je i rozhovor londýnské novinářky Reshmy Biring s profesorem Davidem Nuttem o výzkumu psychedelických látek. Byl uveřejněn na webu psypressuk.com a rozhodně stojí za přečtení.