Santo Daime je synkretickým náboženským hnutím, jež založil Raimundo Irineu Serra ve 30. letech 20. století v brazilské Amazonii a jež v sobě spojuje prvky křesťanství a afrických a indiánských tradic (v Brazílii působí i podobná synkretická hnutí – Barquinha a União do Vegetal).Součástí náboženské tradice Santo Daime je ceremoniální užívání psychoaktivního nápoje zvaného ayahuasca. Daimisté vnímají v rámci své duchovní praxe ayahuascu jako svátost a jako prostředek pro navázání spojení s Bohem.
Štítek: ayahuasca
Heslo francouzské revoluce a nyní Francouzské republiky zní „liberté, égalité et fraternité.“ neboli česky „svoboda, rovnost, bratrství“. Přesně o to se teď snaží původně brazilská církev Santo Daime.
„Řekl komusi Sókratés: „Co se divíš, že ti nic neprospívá cestování, když s sebou nosíš sama sebe? Tíží tě totéž, co tě na cesty vyhnalo. Ducha musíš zbavit břemene, dokud tak neučiníš, nebude se ti líbit nikde.“ — Seneca, Výbor z listů Luciliovi
Obsah tohoto článku pramení z velké částí z autobiografické zkušenosti autora, který od roku 1999 navštěvuje amazonské kmeny na území Peru, Ekvádoru, Bolívie, Brazílie a Kolumbie s cílem hlubšího seznámení se s entheogenním šamanismem, založeným na užívání psychoaktivních rostlin. Dalším zdrojem informací, jež byly použity v textu, jsou starší i novější vědecké studie zabývající se psychedeliky a etnobotanikou, kulturní antropologií a fenoménem vědomí z multidisciplinárních pohledů.
Co mají společného amazonský psychedelický šamanismus, hispánský katolicismus a africký spiritismus? Odpověď zní: ayahuaskové církve. Představíme si hlavní z nich, jejich kořeny i současné působení ve světě. A vzhledem k aktuální české „kauze ayahuaska“ s uvězněnými manžely Kordysovými se dotkneme i tématu náboženského útlaku a svobody.
Jiří X. Doležal naší garantce Evě Césarové odeslal v sobotu 5.11.2022 večer v 21:17 e-mail s dotazy. Celé neupravené znění dopisu i odpověď garantů CZEPS odeslanou v neděli 6.11.2022 v 17:22 pro transparentnost vůči našim členům, příznivcům, médiím i veřejnosti níže zveřejňujeme.
Odborná sekce České psychedelické společnosti sdružující experty na psychedelickou problematiku se ohrazuje proti nepravdám a dezinformacím uvedeným v článku Jiřího X. Doležala „S ayahuaskou opatrně, je to nejnebezpečnější přírodní psychedelikum u nás“ (1).
Asi žádné téma, které více či méně rezonuje společností, se na sociálních sítích či v jiných (nejen) internetových diskuzích neobejde bez komentářů. A tak je to v pořádku. Všichni máme právo projevit vlastní názor. Ne každý pohled je však podložen snahou zjistit si objektivní skutečnosti a snahou vyjadřovat se opravdu jen k tomu, o čem již něco vím. Mohli jsme to pozorovat v souvislosti s pandemii covidu či válkou na Ukrajině a nejinak je tomu i v případě probíhající trestní věci manželů Kordysových podávajících v rámci svých šamanských obřadů rituální nápoj Ayahuasca. A zdá se, že snaha proniknout hlouběji do tématu nebyla ani na straně soudu.
Kriminalizací ayahuaskových obřadů se z pohledu dějin náboženství navracíme do temných dob evropského středověku a novověku, v nichž kvetlo pronásledování jinověrců, kacířů a čarodějnic. Český národ se svou husitskou, rekatolizační i nedávnou bolševickou minulostí je přitom na potlačování svobody při volbě náboženské identity zvláště citlivý. Pozvedne Česko s přibývajícími evropskými kauzami proti vyznavačům ayahuaskové spirituality opět svůj rebelantský hlas jako za Jana Husa?
Ayahuaskový šamanismus
Zjevnému náboženskému užívání přírodních psychedelik (entheogenů) bezesporu vévodí americký dvojkontinent. Současnou entheogenní religiozitu domorodých národů zde představují původní i inovované podoby domorodého šamanismu: především užívání rostlinné směsi ayahuaska v Amazonii a kaktusu peyotl od Mexika až po Kanadu. Zdejší šamani mají entheogeny za „rostlinné učitele“ a prostředky komunikace se světem duchů.