„Bylo to pro mě něco opravdu neznámého, potýkat se s pocitem úzkosti. Není to pro mě přirozený stav. Někteří lidé bojují s úzkostí každodenně po dobu mnoha let, ale já jsem se s ničím takovým prostě dříve nesetkal. I proto jsem neměl po ruce žádné nástroje, jak s tím pracovat. Užití psilocybinu mi dalo šanci prožít vědomí ve formě, která je jiná od způsobu, jakým ho prožívám normálně, každý den.“
Štítek: psychedeliky-asistovaná psychoterapie
Jedním z netradičních přístupů k léčbě obtíží s alkoholem je využití psychedelik. Spojení témat závislostí a psychedelik je poslední dobou opět dost diskutované. Již ustupuje názor, že příčiny závislosti jsou jen biologické, odborníci se stále více přiklánějí k tzv. bio-psycho-socio-spirituálnímu modelu (přičina závislostí může být psychologického, sociálního i spirituálního původu nebo kombinací jednotlivých aspektů). Závislost lze považovat za možný důsledek již dříve vzniklých duševních potíží.
Psychedelické látky jsou známé pro svůj potenciál léčit deprese, úzkosti či např. závislosti. Jak je to ale s léčbou poruch osobnosti? A co je to vlastně osobnost?
Rubriky
MDMA v párovej terapii?
Zdá sa, že popredný výskum psychedelických látok sa zatiaľ sústredí na ich využitie pri liečbe pacientov s diagnózami ako je depresia, posttraumatická stresová porucha (PTSD), závislosť na návykových látkach, obsesívne-kompulzívna porucha (OCD) a alebo v prípade terapie pacientov s život ohrozujúcim ochorením. Nedávno priniesla veľmi sľubné výsledky správa s tretej fázy klinickej štúdie využitia MDMA (3,4-metylendioxy-N-metylamfetamín) v liečbe PTSD, ktorá uvádza, že viac než polovica pacientov, ktorí prešli touto liečbou, už následne nespĺňali diagnostické kritéria pre toto psychické ochorenie (1).
Rubriky
Psychedelika a teorie traumatu
Trauma je velmi široký pojem. V medicíně může jít o jakýkoli zásah do organismu a traumatem se tak stává cokoli od říznutí se do prstu až po těžké úrazy. V psychologii však máme na mysli trauma psychické, jehož zdrojem bývá velmi silný, děsivý, nebezpečný a život ohrožující zážitek, který přesahuje naši osobnost a závažně narušuje integritu našeho těla i duše. Jedinec se může cítit zcela bezmocný, neukotvený, ztracený a bez naděje. V tomto článku si přiblížíme, jaké jsou druhy psychického traumatu a jak nám může pomoci tzv. psychedeliky asistovaná psychoterapie.
Od počátku byla psychedelika spojována s psychoterapií a psychologové na ně nahlíželi různými způsoby. V 50. letech, kdy existovala pouze psychoanalýza, bylo na tyto látky nahlíženo výhradně skrze psychoanalytickou terminologii. Postupem času se začala více začleňovat a nově vzniklé psychologické směry začaly jejich fenomenologii popisovat. V tuto chvíli se o jejich užití uvažuje v rámci tzv. psychedeliky asistované psychoterapie.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je psychické onemocnění, které podle mezinárodní klasifikace nemocí patří mezi reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení.
Pro diagnózu tohoto onemocnění existují přesně daná kritéria. Tím hlavním z nich je určitý stresor (většinou trauma nebo katastrofická událost), kterou postižený jedinec zažije, ať už je přímou obětí traumatu, jeho svědkem nebo třeba člověkem, který je s událostí profesně spjat (např. tzv. first responder – záchranář, lékař).
Rubriky
Možnosti MDMA terapie v Evropě
Během prosincového víkendu (16. 12. – 17. 12. 2017) se na malém hradě Endegeest v Leidenu sešli výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), OPEN Foundation a dalších organizací. Cílem setkání byly diskuze a přednášky na téma MDMA terapie v Evropě. Ve Spojených státech zahájila nezisková organizace Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies (MAPS) již třetí fázi klinického výzkumu MDMA terapie pro posttraumatickou stresovou poruchu a Evropa nechce zůstat pozadu.
Komentář k publikaci: Carhart-Harris, R. L. et al. 2016. „Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: an open-label feasibility study“ Lancet Psychiatry 2016. Publikováno online 17. května 2016: http://dx.doi.org/10.1016/S2215-0366(16)30065-7
Psilocybin je přírodní alkaloid nacházející se v houbách rodu Psilocybe, známých jako lysohlávky. Tyto psychoaktivní houby byly po tisíce let využívány v spirituálním a léčebném kontextu v mnoha starobylých kulturách: šamanské využití psychoaktivních hub znázorňují již jeskynní malby z Tassili n’Ajjer v Severní Africe z období mezolitu [1]. Známé je především užívání psilocybinových hub kulturami Střední Ameriky z dob před objevením kontinentu Kryštofem Kolumbem. Bernardino de Sahagún v 16. století popsal rituální používání psilocybinových hub Aztéky, kteří je nazývali teonanácatl („maso bohů“) [2]. Pro moderní západní společnost a vědu byly psilocybinové houby takřka neznámé až do roku 1955, kdy se bankéř a amatérský mykolog R. Gordon Wasson jako první „bílý muž“ aktivně zúčastnil houbové ceremonie vedené mazatéckou šamankou Marií Sabinou. o svůj mimořádný zážitek se podělil v časopise Life v roce 1957 [3]. Albert Hoffmann, objevitel LSD, z těchto hub následně jako první izoloval psilocin a psilocybin, látky zodpovědné za psychoaktivní účinek [4].
V půlce března se v Madridu sjeli přední lékaři a další odborníci z oblastí psychiatrie k příležitosti každoročního setkání EPA, Evropské psychiatrické asociace. V řadě již 24. kongres se letos věnoval i užití psychoaktivních látek v léčbě a psychoterapii psychiatrických poruch. V rámci symposia hovořil Michael Mithoefer o přínosech MDMA v terapii posttraumatické poruchy a představil se Art Schellekens, který právě zahajuje výzkum ibogainu v léčbě heroinové závislosti.