Jedním z netradičních přístupů k léčbě obtíží s alkoholem je využití psychedelik. Spojení témat závislostí a psychedelik je poslední dobou opět dost diskutované. Již ustupuje názor, že příčiny závislosti jsou jen biologické, odborníci se stále více přiklánějí k tzv. bio-psycho-socio-spirituálnímu modelu (přičina závislostí může být psychologického, sociálního i spirituálního původu nebo kombinací jednotlivých aspektů). Závislost lze považovat za možný důsledek již dříve vzniklých duševních potíží.
Štítek: psychedeliky-asistovaná psychoterapie
Psychedelické látky jsou známé pro svůj potenciál léčit deprese, úzkosti či např. závislosti. Jak je to ale s léčbou poruch osobnosti? A co je to vlastně osobnost?
Rubriky
MDMA v párovej terapii?
Zdá sa, že popredný výskum psychedelických látok sa zatiaľ sústredí na ich využitie pri liečbe pacientov s diagnózami ako je depresia, posttraumatická stresová porucha (PTSD), závislosť na návykových látkach, obsesívne-kompulzívna porucha (OCD) a alebo v prípade terapie pacientov s život ohrozujúcim ochorením. Nedávno priniesla veľmi sľubné výsledky správa s tretej fázy klinickej štúdie využitia MDMA (3,4-metylendioxy-N-metylamfetamín) v liečbe PTSD, ktorá uvádza, že viac než polovica pacientov, ktorí prešli touto liečbou, už následne nespĺňali diagnostické kritéria pre toto psychické ochorenie (1).
Rubriky
Psychedelika a teorie traumatu
Trauma je velmi široký pojem. V medicíně může jít o jakýkoli zásah do organismu a traumatem se tak stává cokoli od říznutí se do prstu až po těžké úrazy. V psychologii však máme na mysli trauma psychické, jehož zdrojem bývá velmi silný, děsivý, nebezpečný a život ohrožující zážitek, který přesahuje naši osobnost a závažně narušuje integritu našeho těla i duše. Jedinec se může cítit zcela bezmocný, neukotvený, ztracený a bez naděje. V tomto článku si přiblížíme, jaké jsou druhy psychického traumatu a jak nám může pomoci tzv. psychedeliky asistovaná psychoterapie.
Od počátku byla psychedelika spojována s psychoterapií a psychologové na ně nahlíželi různými způsoby. V 50. letech, kdy existovala pouze psychoanalýza, bylo na tyto látky nahlíženo výhradně skrze psychoanalytickou terminologii. Postupem času se začala více začleňovat a nově vzniklé psychologické směry začaly jejich fenomenologii popisovat. V tuto chvíli se o jejich užití uvažuje v rámci tzv. psychedeliky asistované psychoterapie.
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je psychické onemocnění, které podle mezinárodní klasifikace nemocí patří mezi reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení.
Pro diagnózu tohoto onemocnění existují přesně daná kritéria. Tím hlavním z nich je určitý stresor (většinou trauma nebo katastrofická událost), kterou postižený jedinec zažije, ať už je přímou obětí traumatu, jeho svědkem nebo třeba člověkem, který je s událostí profesně spjat (např. tzv. first responder – záchranář, lékař).
Rubriky
Možnosti MDMA terapie v Evropě
Během prosincového víkendu (16. 12. – 17. 12. 2017) se na malém hradě Endegeest v Leidenu sešli výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), OPEN Foundation a dalších organizací. Cílem setkání byly diskuze a přednášky na téma MDMA terapie v Evropě. Ve Spojených státech zahájila nezisková organizace Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies (MAPS) již třetí fázi klinického výzkumu MDMA terapie pro posttraumatickou stresovou poruchu a Evropa nechce zůstat pozadu.
Komentář k publikaci: Carhart-Harris, R. L. et al. 2016. „Psilocybin with psychological support for treatment-resistant depression: an open-label feasibility study“ Lancet Psychiatry 2016. Publikováno online 17. května 2016: http://dx.doi.org/10.1016/S2215-0366(16)30065-7
Psilocybin je přírodní alkaloid nacházející se v houbách rodu Psilocybe, známých jako lysohlávky. Tyto psychoaktivní houby byly po tisíce let využívány v spirituálním a léčebném kontextu v mnoha starobylých kulturách: šamanské využití psychoaktivních hub znázorňují již jeskynní malby z Tassili n’Ajjer v Severní Africe z období mezolitu [1]. Známé je především užívání psilocybinových hub kulturami Střední Ameriky z dob před objevením kontinentu Kryštofem Kolumbem. Bernardino de Sahagún v 16. století popsal rituální používání psilocybinových hub Aztéky, kteří je nazývali teonanácatl („maso bohů“) [2]. Pro moderní západní společnost a vědu byly psilocybinové houby takřka neznámé až do roku 1955, kdy se bankéř a amatérský mykolog R. Gordon Wasson jako první „bílý muž“ aktivně zúčastnil houbové ceremonie vedené mazatéckou šamankou Marií Sabinou. o svůj mimořádný zážitek se podělil v časopise Life v roce 1957 [3]. Albert Hoffmann, objevitel LSD, z těchto hub následně jako první izoloval psilocin a psilocybin, látky zodpovědné za psychoaktivní účinek [4].
V půlce března se v Madridu sjeli přední lékaři a další odborníci z oblastí psychiatrie k příležitosti každoročního setkání EPA, Evropské psychiatrické asociace. V řadě již 24. kongres se letos věnoval i užití psychoaktivních látek v léčbě a psychoterapii psychiatrických poruch. V rámci symposia hovořil Michael Mithoefer o přínosech MDMA v terapii posttraumatické poruchy a představil se Art Schellekens, který právě zahajuje výzkum ibogainu v léčbě heroinové závislosti.